Tři pohledy na dovolenou: když chybí, když přebývá a za co hrozí sankce

Letošní rok nadělil zaměstnancům během vánočních svátků maximální počet volných dní, na které si tak nemuseli brát dovolenou. Ne všem se to ale hodilo. Jak to vidí zaměstnanci, zaměstnavatelé a advokát?

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dalibor pracuje v IT oddělení internetového obchodu. „Už několik let v řadě se na mě zaměstnavatel zlobí, že si nejsem schopný vybrat dovolenou v řádném termínu. Na konci roku mi pravidelně zbývají i dva týdny,“ popisuje šestačtyřicetiletý muž.

Naplánovat si delší volno během roku je pro něj prý složité. Když už se to podaří a dovolenou si vypíše, není nic neobvyklého, že se během ní musí do práce vrátit. V prosinci tak pravidelně dostává od svého zaměstnavatele volno příkazem. „I když jsem pořád jednou nohou trochu v práci, trávím obvykle posledních čtrnáct dnů v roce doma a pět dnů převádím do dalšího roku, aby se situace v příštím prosinci opět opakovala,“ říká s úsměvem.

Na jaké peníze máte nárok o dovolené a kdy lze inkasovat víc peněz

Víc prázdnin, než je zdrávo

To čtyřicetiletá Anna, která je zaměstnaná jako účetní v malé soukromé firmě, by mu mohla závidět. Státem nařízené dny pracovního klidu ke konci roku jsou pro ni záchranou, ale stále nestačí. Má dvě děti ve věku šest a deset let, kvůli kterým si bere dovolenou na pololetní, jarní i část letních prázdnin i na prázdniny podzimní. Na ty vánoční, které letos trvají prakticky až do 6. ledna, už jí volno nezbývá.

Neplacené volno už není tabu. Ani několikaměsíční

„Manžel je živnostník, dovolenou v podstatě nemá, babičky jsou daleko, je složité to skládat. Naštěstí je můj zaměstnavatel vstřícný, a i když v prosinci standardně nemám už žádnou dovolenou, umožňuje mi ke konci roku pracovat z domova víc než jindy,“ líčí Anna.

eDovolenková logistika

Konečně pohled třetí strany – zaměstnavatele, který musí ze zákona dohlížet, aby si zaměstnanci vybrali řádné volno včas a v potřebném množství. Tato dovolenková logistika může být ještě složitější, když není možné všem ‚potížistům‘ nařídit volno najednou. Příkladem je Zoologická zahrada Jihlava, která je otevřená 365 dní v roce.

„S prakticky nepřetržitým provozem souvisí i odklízení sněhu a práce údržby, úklid pavilonů, toalet a svoz odpadu. Mimo všední dny je napříč všemi profesemi potřeba mít v zahradě zaměstnance i na pracovní pohotovosti pro případ nenadálých situací, jako jsou například havárie vody. V době Vánoc je obecně vysoká návštěvnost a zahrada pořádá množství aktivit, ať to jsou mimořádné či večerní prohlídky, nebo třeba tvořivé dílny. Vytížení jsou tedy i zaměstnanci vzdělávání a marketingu,“ vypočítává Jan Vašák, ředitel Zoo Jihlava s tím, že z těchto důvodů nelze v zoo vyhlásit celozávodní dovolenou a zavřít provoz. Proto pečlivě dohlíží, aby si z pětadvaceti dnů dovolené, jež mají zaměstnanci k dispozici, nejméně dvacet vybrali během roku.

Dovolená a zákon

Pokud patříte mezi ty, které letos trápí nedostatek, nebo naopak přebytek dovolené, možnosti, které se nabízejí, popisuje Vít Havrda, advokát KODAP Legal.

Za jakých podmínek lze převádět dovolenou do dalšího roku?
Převedení do dalšího roku je možné, pokud čerpání brání překážky na straně zaměstnance nebo naléhavé pracovní důvody zaměstnavatele, anebo na základě písemné žádosti zaměstnance. Převést lze takové množství dovolené, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje čtyři týdny. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel pět týdnů dovolené, do dalšího roku lze na základě žádosti převést nejvýše týden.

Zákon zaměstnavateli neukládá povinnost žádosti o převedení vyhovět, měl by však zvážit, zda stihne v daném roce zaměstnanci dočerpání celé dovolené skutečně nařídit. Pokud by to nestihl, dopustil by se přestupku.

Nicméně i když zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, právo na ni v daném roce neztrácí a zůstává mu do roku dalšího. Zaměstnavatel se ale bez zmíněné žádosti zaměstnance (nebo překážek v práci či naléhavých provozních důvodů) vystavuje riziku správního postihu za přestupek, protože dovolenou v daném roce v potřebném rozsahu zaměstnanci nenařídil.

Mám hodně dovolené, ale volno nepotřebuji a nechci. Může mě zaměstnavatel nutit?
Ten, kdo rozhoduje o čerpání dovolené, je zaměstnavatel. Dovolená se neposkytuje na základě dohody (i když k tomu může docházet), ale na základě jednostranného určení zaměstnavatele. I přes nesouhlas zaměstnance tak může zaměstnavatel dovolenou v potřebném rozsahu nařídit, nicméně by mu měl její čerpání písemně oznámit s předstihem alespoň 14 dnů, není-li ujednána kratší doba.

Pokud nevyčerpanou dovolenou neurčí zaměstnavatel do 30. června následujícího roku (přičemž vyčerpání by mělo proběhnout do konce téhož roku), pak má možnost si určit její čerpání sám zaměstnanec. Termín musí rovněž oznámit s předstihem alespoň 14 dnů.

Nemám už ani den dovolené a na svátky chci volno stůj co stůj, i neplacené. Musí mi zaměstnavatel vyhovět?
Na poskytnutí neplaceného volna není právní nárok, nejde-li o zvláštní případy stanovené zákonem, jako je přestěhování zaměstnance, vyhledání nového zaměstnání, účast při porodu manželky/družky nebo výkon veřejných funkcí, občanských povinností nebo úkonů v obecném zájmu. Záleží pouze na zaměstnavateli, zda je zaměstnanci poskytne.

Nabízí se v této situaci jiné řešení?
Zaměstnavatel může svolit k čerpání dovolené, i když zaměstnanec ještě nesplnil podmínky pro vznik práva na další dovolenou, a to za předpokladu, že je splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. Předpokládá-li tedy zaměstnavatel, že zaměstnanec u něj bude pokračovat i v dalším roce, pak mu může (ale nemusí) nařídit dovolenou, na kterou mu teprve v dalším roce vznikne nárok.

Za jakých podmínek zaměstnavatel zaměstnanci nevybranou dovolenou proplácí?
Nevyčerpaná dovolená se proplácí pouze po skončení pracovního poměru.