Před dvěma lety spláceli čeští dlužníci v průměru 41 tisíc korun. V roce 2015 se dluh snížil na průměrných 27 tisíc korun a loni klesl na 25 700 korun. „Oproti předchozímu roku se průměrný závazek českých dlužníků opět o něco snížil, což jistě souvisí i se stále se zlepšující ekonomickou situací v České republice a nízkou úrovní nezaměstnanosti,“ uvádí tisková mluvčí společnosti KRUK Markéta Kolářová.
Častěji a více si půjčují muži, kteří z celkového počtu dlužníků představují 58 %. Jejich průměrný dluh je 27 100 korun. Zbylých 42 % tvoří ženy, které dluží v průměru 23 600 korun. Přes 11 % českých dlužníků má více než jeden dluh. Při splácení dluhů jsou aktivnější ženy.
Nejvyšší průměrný dluh přes 30 tisíc
Nejvíce dlužníků (16 % z celé ČR) pochází z Moravskoslezského kraje, ti splácejí průměrně 23 600 korun. Následuje kraj Ústecký (13 % dlužníků), kde je průměrný dluh 24 400 korun. Na třetím místě je Středočeský kraj (11 % dlužníků), kde je průměrný dluh 27 200 korun.
Daně 2017Vyplňte daňové přiznání pohodlně on-line, chytrý tiskopis počítá za vás Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE |
Nejvyšší závazky mají dlužníci z Prahy, odkud pochází bezmála 8 % českých dlužníků s průměrným dluhem 31 800 korun. Nejmenší částky si půjčují dlužníci z Královehradeckého kraje, kteří s průměrným závazkem 22 700 korun tvoří zhruba 6 % českých dlužníků.
Dluhy v produktivním i postproduktivním věku
Zatímco muži mají nejvyšší průměrný dluh (33 200 korun) ve věku mezi 45 a 54 lety, ženy dosahují maximální výše dluhu až později, a to ve věku 55 až 64 let, s průměrem téměř 30 tisíc korun. Zadluženi jsou rovněž lidé v postproduktivním věku 65 a více let, kteří dluží většinou 27 tisíc korun. Dlužníci v nejvyšší věkové kategorii opět pocházejí především z Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
„Zadluženost lidí ve věku nad 65 let je velký problém, protože z průměrného důchodu ve výši kolem 11 500 korun se dluhy splácejí velmi těžko. Z našich zkušeností víme, že si lidé v pokročilém věku velmi často berou úvěry místo svých rodinných příslušníků, kteří by z různých důvodů úvěr sami nedostali a zpravidla ani nejsou schopni tyto závazky sami splácet,“ dodává Markéta Kolářová.
