1. Nastudujte co nejvíce informací o firmě a pozici
V každém pohovoru přichází otázka – proč u nás chcete pracovat. Odpověď "nevím, o tom jsem ještě nepřemýšlel" vás automaticky "popraví".
"Prostudujte webové stránky firmy, zamyslete se nad tím, co firmě můžete nabídnout," radí Eva Kramešová, manažerka z personální společnosti Hays.
2. Soustřeďte se na dobrý první dojem
Podle mnoha personalistů může tvořit i polovinu úspěchu. Prvních několik minut tak může rozhodnout. Buďte slušní, pozdravte, představte se, vyzařujte pozitivní energii, to znamená úsměvem nic nezkazíte.
Snažte v personalistech vzbudit sympatie ještě dříve, než se začnete bavit o práci. Pár neformálním vět pro začátek také může pomoci. "Zní to možná trochu triviálně, ale základ je, zvlášť pro absolventy, upravit se, navonět, vykoupat, i to k prvním dojmu patří," dodává Luboš Rejchrt z personální agentury Grafton.
3. Pozdní příchod na pohovor vám často zavře dveře
Není horší vizitky než prošvihnutí termínu pohovoru. Pro personalisty je to signál, že s vaší spolehlivostí to nebude zrovna ideální. Takový úvod se vám bude v průběhu pohovoru jen těžko dohánět.
4. Pozor na řeč vašeho těla
I gesta a postavení těla o vás řeknou hodně. Personalisté z nich často poznají vaše rozpoložení i povahu. Na židli se nekrčte, nebuďte přehnaně ležérní, ale ani strnulí. Seďte uvolněně a vzpřímeně. Ruce založené na prsou mohou ukazovat na vaši uzavřenost, vystresovanost a možná i plachost, paže mějte tedy spíše rozevřené, jako gesto toho, že jste připraveni k otevřené komunikaci.
najděte si práci na jobdnes.cz |
5. Vhodně se oblečte
"Svou imagí dáváte firmě najevo, jak jsou pro vás pohovor a nabízené místo důležité," upozorňuje Kramešová. Oblečení by mělo také odpovídat charakteru firmy a nabízené pozice.
"V případě výrobní firmy a nemanažerské pozice nemusí být drahý oblek a kravata nutností, v případě banky už ale spíše ano," dodává Rejchrt.
6. Nelžete ani v životopise, ani při pohovoru
Nepřehánějte v líčení svých schopností. Nevyplatí se vám to. Vždy může přijít nějaká otázka na jednu z vašich "přifouknutých" referencí, na kterou nebudete znát odpověď, a váš kredit se ocitne v úrovni odpadkového koše. Své schopnosti a dovednosti "naceňte" přiměřeně realitě.
7. Pozor na cizí jazyky
Nebezpečí lží platí dvojnásob v případě přecenění svých jazykových schopností.
"To je klasický problém. Mladí píší, že hovoří plynně řečí, ve skutečnosti si umějí maximálně objednat jídlo na zahraniční dovolené," myslí si Rejchrt.
Taková lež se navíc projeví již při pohovoru. Připravte se totiž, že pokud uvádíte v životopise jazykovou dovednost, personalisté si vás určitě během pohovoru prověří – buď formou testu, či konverzace.
8. Nebuďte arogantní, jen přiměřeně sebevědomí
Právě na aroganci kandidátů jsou personalisté nejvíce alergičtí. Takže buďte asertivní, ale se sebevychloubačstvím to nepřehánějte. Své dosavadní pracovní či studijní úspěchy popište sebevědomě, srozumitelně, stručně, ale nejlépe bez okázalých gest.
"Odpovídejte konkrétně a k věci, uvádějte praktické příklady, ale neodbíhejte od tématu," doplňuje k tomu Eva Kramešová ze společnosti Hays.
9. Prokažte zájem o pozici, připravte si vlastní otázky
Pohovor musí být i z vaší strany aktivní, tudíž nebuďte jen pasivním respondentem, ale také se občas ptejte na věci kolem firmy či o dané pozici.
"Vždy přijde čas, kdy se vás zeptají na případně dotazy, nepůsobí dobře, když žádné vlastní prosby nemáte," říká Luboš Rejchrt s tím, že právě vaše dotazy jsou pro lidi z firmy nejlepším signálem, že o nabízenou práci máte skutečně zájem.
10. Platovou otázku sami neotvírejte
Ptát se hned ve dveřích, jaký plat se s danou pozicí pojí, je špatné. Pokud nástupní plat není přednastaven či domluven předem, počkejte, až o platu začne personalista.
"Ve slušných firmách je pravidlo, že v závěru pohovoru sám personalista položí otázku, jaký plat by si kandidát představoval. Sám kandidát by tuto otázku otvírat neměl. Nepůsobí to dobře," říká Rejchrt.
Na otázku personalistů by měl mít dotyčný připravenou jasnou odpověď, kolik peněz si představuje. Aby se kandidát zbytečně nepodcenil, či naopak nepřecenil, je dobré znát platy na obdobných pozicích na trhu.
Personalisté radíJaké jsou největší chyby, kterých se lidé při svých prvních profesních pohovorech, tedy hlavně absolventi, dopouštějí? Nejčastějším průšvihem bývá naprostá nepřipravenost kandidátů. Nevědí vůbec nic o konkrétním místě, kam se hlásí, ani o firmě, myslí si tuzemští personalisté. Irena Štětinová, personální manažerka: "Nejhorší je absolutní nepřipravenost." Častá chyba je se na pohovor nepřipravit. Uchazeč o práci by si měl zjistit co nejvíc o tom, na jakou pozici se hlásí a kam. Také by si měl ujasnit, proč ho právě tato práce a společnost zaujaly a jaké jeho schopnosti jsou pro danou pozici největší výhoda. Moje rada: neučte se fráze, ale upřímně si odpovězte na otázky, které vás možná čekají. Klára Lichá, partnerka společnosti Topsearch: "Hlavně neodpovídat, že nevím." Běžnou chybou bývá nepřipravenost na obvyklé dotazy. Například jakou práci kandidát hledá, co chce vlastně v rámci své práce dělat? Zdánlivě jasný dotaz mnohdy končí katastrofální odpovědí nebo výrazem nevím. Jak mohu jít na pohovor a vůbec nevědět, jaký je můj profesní cíl? Tomáš Gřešek, odborník na řízení škola CMC: "Mladí mají přehnaná očekávání." Osobně si myslím, že mladí od své první práce často mají přehnaná očekávání, dobré zázemí, platy. Ani netuší, že budou muset pracovat, a počítají s tím, že bude pokračovat styl jejich studentského života. Také je časté, že si mladí na pohovor nenastudují informace o dané pozici a firmě. Petr Janák, výkonný ředitel personalistiky PPF. "Nevědí rozdíl mezi marketingem a reklamou." Často nevědí, co vlastně chtějí dělat a o jaké pozice se vlastně ucházejí. To znamená, že třeba přijdou na nějakou pozici v oblasti marketingu a na pohovoru pak vykládají, jak je strašně baví reklama. To je pak hodně tristní, zvláště v případě lidí, kteří něco takového vystudovali. Občas se stále setkáváme s přehnanými nároky, ale dnes už je takových absolventů stále méně. |
