Interlaken je malé město v kantonu Bern, které leží mezi jezery Thunersee a Brienzersee. Jde o horské turistické středisko, kam ročně míří statisíce turistů z celého světa. Lákají je nejen vrcholky Alp a unikátní ozubnicová železnice, ale i celá řada dalších aktivit. Mimo jiné i FunkyChocolateClub, který předloni otevřely dvě dívky z Čech. O zážitkové workshopy je velký zájem. „Loňský rok předčil očekávání. Teď jsme v půlce druhé letní sezony a čísla jsou zhruba o 60% vyšší než loni,“ pochvaluje si Taťána Školníková, která celý projekt vymyslela.
Češka v zemi proslavené čokoládou dělá čokoládu. To byl odvážný podnikatelský nápad.
Pět let jsem ve Švýcarsku pracovala v agentuře, která turistům nabízí outdoorové zážitky, paragliding, rafting, bungee jumping. A pořád se mě někdo ptal: Co máme dělat, když prší? Co máme dělat s malými dětmi? Kde koupíme tu nejlepší čokoládu? A tak mě to trklo. Vymyslela jsem aktivitu, která bude „indoor“, nabízená celoročně a pro všechny věkové skupiny. Moje maminka je cukrářka, u nás se vždy peklo, zdobilo, pracovalo s čokoládou, a tak se ten nápad tak nějak zhmotnil i z tohoto základu. A využila jsem znalosti zážitkové pedagogiky z vysoké školy.
Taťána Školníková
Michaela Wlosoková
|
Jak jste se do Švýcarska vlastně dostala?
Oklikou přes Kanadu, kde jsem pracovala na zimních olympijských hrách ve Vancouveru. Přítel pak dostal práci tady, tak jsem odjela s ním a našla si tu práci.
Kolik času uplynulo od myšlenky k realizaci podnikatelského projektu?
Na nápadu jsem pracovala přibližně rok a půl. Ale spíše „do šuplíku“. Sbírala jsem nápady, dokonce jsem chvíli jednala s muzeem čokolády v Belgii, navštívila kakaové farmy v centrální Americe. Ale na druhou stranu se mi nechtělo nic moc měnit. Měla jsem práci, kterou jsem milovala, ne moc velkou zodpovědnost, čas.
Pak jsem ale potkala Michaelu. O nápadu jsem jí řekla, a ta byla nadšená. Shodou náhod se v té době uvolnilo ve městě perfektní místo k pronájmu. Tak jsme o něj z hecu zažádaly. Tady ale musíte vyhrát konkurz, tedy předložit plány co v místě přesně bude, jak to bude fungovat. A komise náš narychlo sepsaný plán vybrala. Už nebylo cesty zpátky. Před otevřením jsme absolvovaly několik cukrářských kurzů ve Švýcarsku a v Anglii.
Co přesně zákazníkům nabízíte?
Vlastníme obchod s čokoládou, jehož součástí je velká „Chocolate laboratory“, tedy dílna, kde denně běží hodinové workshopy. Zákazníci dostanou zástěry, kuchařské čepice, učí se o původu čokolády, o kakaových bobech, procesu výroby. Samozřejmostí je průběžné ochutnávání a porovnávání chutí různých čokolád. Učíme proces temperování, tedy ustálení kakaového másla, aby čokoláda byla lesklá a dlouho tak vydržela. Každý zákazník si natemperuje vlastní čokoládu, kterou si ozdobí podle své fantazie. Učíme i tisk na čokoládu a další techniky. Na závěr dostane každý certifikát.
Je to jednoduchá aktivita, každý je nadšený, že si domů odnáší vlastnoručně udělaný suvenýr. Důležitou součástí jsou fotky, které téměř všichni chtějí - jak jsou zapatlaní od čokolády nebo olizují vařečku. A to hraje pro nás. Automaticky se totiž fotky šíří po sociálních sítích a lákají nové zákazníky.
Jak náročné bylo sehnat ve Švýcarsku živnostenský list a povolení?
Pracovní povolení je ve Švýcarsku dané pracovní smlouvou. Já jsem měla povolení už na pět let, předtím to bylo vždy jenom na rok s možností prodloužení. Rozhodly jsme se založit GmbH, tedy s.r.o. S tím nám pomohl místní portál Startups.ch. Bylo to sice dražší, ale chtěly jsme si být jisté, že máme všechny náležitosti správně a včas. Celý proces trval asi měsíc. Určitě pomohl fakt, že jsem tu byla již několik let zaměstnaná a byla za mnou historie stálé práce a placení daní.
Jak náročná je ve Švýcarsku účetní agenda?
Nemohu srovnávat s podmínkami v Česku, nikdy jsem u nás nepodnikala. Tady jsou prostě dané postupy, co se kde musí vyplnit, o co zažádat a kam co podat. Daně a odvody jsou opravdu vysoké, ale neřeknu detaily, protože celé účetnictví jsme svěřily zodpovědné účetní.
Kolik peněz jste musely do realizace projektu investovat?
Částku říkat nechci, ale nebylo to málo. Velkou většinu renovací v obchodě jsme si dělaly samy, nebo za pomoci přátel, jinak by suma byla neúnosná. Něco jsme vložily do projektu z úspor, něco přidali rodiče a využily jsme také půjčku od české banky. Švýcarské banky nám peníze nepůjčily. Tady dostat půjčku není tak jednoduché jako u nás.
Čtěte takéV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Čtěte také: Vyrábějí ručně porcelánové zásuvky. S netradičním projektem mají úspěch  |
Jak vás Švýcaři přijali mezi sebe?
Pro místní to to bylo samozřejmě něco nového, takže ze začátku koukali dost nedůvěřivě. Asi viděli dvě bláznivé mladé holky, co chtějí podnikat. Naštěstí nad námi drží ochranou ruku místní turistická organizace TOI (Tourist Office Iterlaken), a ti další novou aktivitu do města s nadšením přivítali. Pomáhají nám s propagací a posílají k nám hodně zákazníků. Švýcaři jsou obecně zdrženlivější, trvá jim delší dobu, než vejdou do obchodu, raději stojí a pozorují vše za výlohou.
Jaké byly začátky?
Otevíraly jsme v říjnu 2014, což je asi nejhorší možný čas z pohledu množství turistů v Interlakenu, ale jinak to nešlo. Teď to zpětně vidíme jako správný krok, protože jsme měly šanci přes zimu vychytat chyby, a byly tak připravené na léto, kdy je turistů hodně. Investovaly jsme do marketingu a i místní partneři nás lépe poznali.
Jaká forma marketingu zabírá?
Pracujeme hodně s internetem, vyhledávači, sociálními médii. V lokální inzerci pak převyšují propagační letáky, které jsme umístily do každého hotelu a do informačních center. Určitě nám pomáhá cestovní portál TripAdvisor a média, která za námi posílá organizace Swiss Tourism. Zmínil nás americký National Geogaphic, spousta cestovatelských magazínů, travel blogeři. Věříme i na sílu „word of mouth“, a tak jako my účastníkům našeho kurzu doporučujeme další aktivity, rafting či canyoning, protože jsme to samy zažily, ostatní agentury zase posílají turisty k nám. Nakonec máme všichni spokojené zákazníky.
Co pro vás bylo, nebo je, na podnikání těžké?
Nejtěžší bylo opustit komfortní zónu teplého místa a stálého platu a zvolit nejistotu. Pak už to šlo víceméně hladce. Těžké je se motivovat, když jste na všechna rozhodnutí sami a všichni kolem si myslí, že jste už pravděpodobně milionáři a vy zatím v 11 hodin večer balíte čokolády a chystáte se na další den. Za vším je hodně práce a každá věc je promyšlená do detailu. Na druhou stranu jste svým pánem, a když vám pak někdo řekne, ze to byl úžasný zážitek, stojí to za to.
Může se hoditOdstartujte svou kariéru s jobDNES.cz. Vybírejte z atraktivních pracovních nabídek. |
Už máte nějaké zaměstnance?
Máme prvního stálého zaměstnance. Čecha. Najít entuziastickou osobnost, která by vedla workshopy v cizích jazycích a měla naši plnou důvěru, nebylo jednoduché. Ale povolaly jsme kamaráda z vysoké školy na měsíc na zkušenou a pak už zůstal.
Jaké máte plány do budoucna?
Krátkodobým cílem je pracovat méně než 12 hodin denně. Zkoušíme novou otevírací dobu a lepší pracovní rozvrh, ať si trochu odpočineme a jsme čerství na další den. Dlouhodobým cílem možná založit frančízu? Kdo ví.
