V práci se bavíme úplně o všem, sedíme tam spolu nejméně osm hodin denně, jsme jako rodina, psala jedna dáma na internetovém diskusním fóru k tématu o vztazích v zaměstnání.
„Ale to my si taky občas popovídáme, ale spíš pracovně, osobní věci opravdu neprobíráme, na to jsou přece kamarádky,“ přidala se další.
„Informace o sobě a své rodině v práci filtruju. Nemám dobré zkušenosti z předchozích zaměstnání, kde byly kolegyně závistivé drbny, kterým nebylo radno se s něčím svěřovat,“ zavzpomínala jiná.
„Podle mě se povídání na pracovišti přeceňuje. Do práce člověk chodí vydělat peníze a ne si pokecat u kávy,“ zazněl další názor.
Jak to tedy je? Co všechno o sobě v zaměstnání říkat a co už si raději nechat pro sebe? „Záleží jenom na vás, jak moc jste si s kolegy blízcí a nakolik jim chcete otevřít svůj soukromý prostor,“ říká pracovní psycholožka Kristýna Šlajsová, jíž jsme se zeptali na několik témat, která mohou být v zaměstnání potenciálním zdrojem konfliktů.
„Většina konfliktů v práci není o faktech, ale o emocích.“
