Když Jaroslav nastoupil na místo výrobního manažera společnosti na zpracování papíru, která expanduje po celé Evropě, uměl obstojně anglicky. Ze začátku to stačilo, ale časem přibývalo jeho pracovních cest do Itálie, domovského státu firmy.
„Vadilo mi, že se nedomluvím v běžném provozu. Několikrát jsme se například cestou ztratili a na italském venkově moc lidí anglicky neumí. Problémy s dorozuměním jsme měli i v hotelech nebo při jednání s montéry,“ říká pětačtyřicetiletý muž, který se po těchto zážitcích zapsal na kurz italštiny.
Kam ukládat peníze?Sháníte výhodný spořicí účet, který bude vyhovovat vašim potřebám? Využijte přehledného srovnání. |
Dnes je pro zaměstnavatele takřka nepostradatelný a tomu odpovídá i jeho mzdové ohodnocení. V Itálii domlouvá obchody, je schopný přebírat stroje, porozumět technikům při jejich práci. „Lidé vám také víc důvěřují, když mluvíte jejich jazykem. Mám kolegu, který je stejně zkušený jako já, ale neumí moc anglicky, ani žádný jiný jazyk, a proto moji pozici nemůže zastat,“ dodává Jaroslav.
S evropskými jazyky chybu neuděláte
Umět cizí jazyk je dnes na trhu práce nutností. S nadsázkou se dá říci, že pokud váháte, kam se pracovně vrtnout, jazyk vás nasměruje. „Angličtina je jednoznačně dominantní. Firmy, které působí na mezinárodním trhu, mají angličtinu často jako vnitrofiremní jazyk a jeho znalost považují za samozřejmost,“ říká Tomáš Surka z personálně poradenské agentury McRoy Czech.
Ale kterému jazyku se věnovat dále? České firmy obchodují především se zeměmi Evropské unie, a proto je jakýkoliv další evropský jazyk přínosem. „Velká část německých nebo francouzských firem bere znalost svého jazyka jako velké plus,“ doplňuje Tomáš Surka.
Když svářeč čte Dostojevského v originále
Jazykovou vybavenost neočekávají jen na manažerských pozicích. Dobrý plat a „zacházení v rukavičkách“ nabízejí firmy i svářečům, zámečníkům nebo technologům se znalostí němčiny či angličtiny. „Naše mateřská společnost je v Dánsku, naši pracovníci, zvláště v logistických funkcích, hovoří anglicky. Dlouho se nám nedařilo najít technologa, protože jsme právě měli jako podmínku angličtinu. Nakonec jsme ho přetáhli z jiné firmy, takže záleželo, kdo nabídne víc,“ říká personalistka Denisa Škůrková z firmy Blika, která v Kadani vyrábí dílenský nábytek.
PrůzkumZ nedávného šetření společnosti Cambridge English vyplývá, že:
|
Podle Kateřiny Beránkové z Úřadu práce ČR jsou jazykové znalosti nejčastěji poptávanou dovedností ze strany zaměstnavatelů, a to napříč všemi obory. „Velmi často hledají nové pracovníky, kteří ovládají minimálně dva cizí jazyky, především pak v příhraničních oblastech. Zaměstnavatelé preferují většinou angličtinu, ale zajímavá je pro ně i znalost dalších cizích jazyků, jako jsou němčina, italština, polština nebo ruština,“ dodává Beránková.
Například valtická firma Mauting, která vyrábí a vyváží udírenské komory a další stroje pro opracování masa, hledá do dělnických profesí lidi se znalostí ruštiny a angličtiny. „Znalost cizího jazyka je obrovskou výhodou, protože naši zaměstnanci jezdí po celém světě a montují naše zařízení. Když přijdou dva stejně dobří svářeči a jeden bude umět rusky, dáme přednost samozřejmě jemu,“ říká Martina Němcová z firmy Mauting.
Znalost jazyka je tak pro lidi nejen v technických profesích poukázkou na výrazně vyšší plat a možnosti výběru. „Například strojaři nebo odborníci v jiných technických profesích hovořící německým jazykem mohou sehnat práci průměrně do 48 hodin,“ uvádí Olga Hyklová z personální agentury AC Jobs.
Ještě jiný rozměr hledají obchodní firmy u lidí se znalostí čínštiny, japonštiny a dalších východních jazyků. Je to především znalost chování a způsobu komunikace, která se od evropské společnosti v mnohém liší. „Zvláště u asijských národů má obrovský vliv znalost kultury a prostředí. S nadsázkou se dá říct, že když špatně podáte navštívenku, tak v Japonsku obchod neuděláte,“ míní Tomáš Surka.
Pár slovíček nestačí
Až 75 procent pracovních nabídek zejména u vyšších a administrativních pozic uvádí v požadavcích znalost cizího jazyka. Někdy v inzerátech stojí „jazyk výhodou“. Pak to většinou znamená, že se zaměstnanec v praxi s jazykem moc nepotká a stačí mu pár konverzačních obratů.
Jiný případ však je, když se stejně jazykově vybavený zaměstnanec uchází o místo, kde je znalost jazyka nutná. Takový pohovor pak bývá zčásti veden v požadovaném jazyce. „Řada kandidátů uvádí v životopise, že cizí jazyk ovládá lépe, než tomu ve skutečnosti je. S tímto problémem se setkáváme u každého třetího uchazeče. Z toho důvodu personalisté jazykové schopnosti uchazečů na pohovorech prověřují velmi důkladně,“ uvádí personalistka Olga Hyklová.
