Mladí lidé do pětadvaceti let jsou jedinou skupinou, které nedělá stěhování za prací větší problémy. Jsou totiž přizpůsobiví, většinou bez rodinných závazků. Dokážou se smířit s tím, že například žijí v podnájmu ještě s dalšími lidmi. Na víkendy se vracejí domů, kde jim rodiče většinou poskytnou veškerý servis, od vyprání prádla až po opatření zásob jídla na celý další týden. Stěhovat se za prací do velkých měst i do ciziny jsou většinou ochotnější lidé s vyšší kvalifikací, ale jsou i jiní, kteří hledají jakoukoli práci, v zahraničí i na černo.
Změna trvalého bydliště kvůli práci
Ačkoli v neochotě stěhovat se za prací nejsou Češi v Evropě žádnou výjimkou, patří v tomto ohledu stále mezi ty méně přizpůsobivé. "V mobilitě pracovních sil zaostávají nejen za zeměmi Evropské unie, ale i za svými kolegy v kandidátských zemích," říká
|
V přiloženém článku naleznete informace o přístupu Čechů k stěhování za prací. |
Když je práce, není na byt
Podle odborníků by větší pružnost Čechů pomohla snížit míru nezaměstnanosti. Jenže většině chybějí finance nutné k přestěhování a k pořízení nového bydlení. Regiony s nízkou mírou nezaměstnanosti totiž nenabízejí dostatek cenově přijatelných bytů. Tento problém pak ústí v další. "Není výjimkou, že například kandidáti, kteří se stěhují za prací do Prahy, požadují platové ohodnocení i o více než patnáct tisíc korun měsíčně vyšší oproti obdobné pozici v místě jejich bývalého bydliště," říká konzultant Jan Bílek ze společnosti Robert Half International. "V případě, kdy měli uchazeči dosud levné bydlení a stěhování by pro ně představovalo dodatečné výdaje na pronájem bytu či splácení hypotéky, zdají se tyto požadavky zcela pochopitelné," dodává. Často se stává, že požadovaný plat převyšuje obvyklou úroveň ohodnocení určité pozice a přednost dostávají méně nároční uchazeči, kteří
|
Cesta za prací z pohledu mužů a žen |
|
Doprava automobilem |
Dojíždění do jiného města nevadí
Podle květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zhruba 59 procent ekonomicky aktivních obyvatel České republiky pracuje v obci či městě, kde trvale žijí, zatímco 40 procent za prací dojíždí do jiného místa. "Za prací dojíždějí především lidé z vesnic či menších měst," říká se ve zprávě CVVM. V obcích s populací do 2000 obyvatel dojíždí za prací jinam zhruba 70 procent pracujících, naproti tomu ve velkých městech nad 80 000 obyvatel je zaměstnáno ve městě svého bydliště 88 procent lidí. Více než polovina pracujících přitom dojíždí za prací denně asi 20 minut, 28 procentům zabere cesta až 40 minut. Nejčastěji lidé jezdí veřejnou hromadnou dopravou a autem, které využívají zvláště obyvatelé z obcí do 2000 obyvatel, většinou kvůli špatnému dopravnímu spojení.
Práce v cizině jen výjimečně
V současnosti o práci v cizině uvažuje jen šest procent Čechů a změnu názoru po vstupu České republiky do Evropské unie připouštějí pouhá tři procenta populace. Vyplývá to z nedávno zveřejněných výsledků průzkumu CVVM. O práci v cizině většinou stojí mladí ve věku mezi 15 a 19 lety. Jde převážně o studenty, častěji mužského pohlaví, nezadané a bez závazků. Někteří si chtějí prostě vyzkoušet, jak se žije za českými humny, a vezmou v cizině prakticky jakoukoli práci, většinou i načerno. Jako cíl své cesty nejčastěji volí Německo, USA, Velkou Británii či Kanadu. Seriózněji přistupují k práci v zahraničí mladí s vyšším vzděláním, kteří tam získají lukrativní místa a v některých případech se v cizině usadí natrvalo.
