O minulém víkendu se opět odehrála změna času, která už vůbec neměla být. Evropští poslanci už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce letošním. Jenže kvůli pandemii koronaviru se rušení střídání času odložilo.
V noci z minulé soboty na neděli jsme si tak opět přetočili často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dozadu, takže víkend byl o 60 minut delší. Umělé prodlužování víkendu (a jeho umělé zkracování na jaře) zatím stále nekončí. Ale mělo by.
Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.
Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.
 Lukáš Kovanda, hlavním ekonom Trinity Bank |
Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.
Opravdu úspora „50 haléřů při příjmu 60 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.
Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.
Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin?
Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.
