Kdy jste si řekli, že chcete otevřít Bezmasnu? A co bylo hlavní motivací? David: Zhruba před rokem jsme si uvědomili, že v Praze chybí místo, kde je možné koupit rostlinné alternativy masných produktů, které by byly čerstvé, ručně vyrobené, domácí a s jednoduchým přírodním složením. Chtěli jsme vytvořit obchod, kde si zákazník tyto produkty může odnést ve vlastních nebo vratných obalech a díky pultovému prodeji přesně v takovém množství, které potřebuje.
Diana: Na trhu chyběly některé české klasiky, které v rostlinné verzi bylo náročné, nebo dokonce nemožné sehnat. Vegetariáni a vegani mají příležitost si s nostalgií užít své dříve oblíbené jídlo, nebo i ochutnat, co v masném originále nikdy nejedli.
Chtěli jste jen přinést nový koncept, nebo za tím byly i etické důvody a snaha o osvětu?
David: Spousta lidí si stále myslí, že vegani se musí hrozně omezovat, jedí jen dokola zeleninu a že je to vlastně nuda. Rostlinná strava je ale naopak velmi pestrá, zábavná a chutná. Našimi produkty dáváme lidem možnost dát si svá oblíbená jídla bez práce v rostlinné verzi, ať už z etických, environmentálních, zdravotních nebo jiných důvodů. Nikomu tedy nic nevnucujeme, jen dáváme možnost.
V Evropě už podobné obchody fungují, inspirovali jste se u nich podobou i nabídkou?
Diana: Částečně jsme se v zahraničí inspirovali, ale vedeme podnik hodně po svém. To je dáno i tím, že se soustředíme na tradiční české produkty a většinu z nich prodáváme bezobalově.
Od nápadu k otevření to trvalo 9 měsíců. Co vše jste za tu dobu museli zvládnout?
David: Dali jsme dohromady seznam prodávaných produktů a tým lidí, kteří je budou tvořit. Museli jsme novému konceptu přizpůsobit prostory po designové i funkční stránce. V prostoru, ve kterém je v současnosti Bezmasna, jsme dříve provozovali přes 4 roky Salátovnu. Bylo to fajn, ale po nějaké době jsme měli pocit, že podnik není kam posouvat a popravdě nás přestal bavit.
Diana: Otevření i provozování podniku s sebou samozřejmě obnáší mnohé papírování a zajištění všech formálních záležitostí. Také jsme si nechali vypracovat právní analýzu, abychom něco nepodcenili. Nějaký čas to zabralo, ale chtěli jsme jít s projektem ven až ve stavu, kdy s ním budeme spokojeni.
Je náročné zvládnout i legislativní rámec, konkrétně především u názvů produktů tak, aby neklamaly spotřebitele? Potýkáte se v tomto s nějakými omezeními?
David: To máte pravdu, po této stránce to náročné je. Podle současné legislativy se nesmějí alternativy mléčných produktů jmenovat jako originální výrobky, dokonce ani s předponou „ne“, „něco jako…“, „toto není…“ apod.; zkrátka název nesmí obsahovat „sýr“, „mléko“ atd. a obdobně tomu zřejmě v dohledné době bude i u masných výrobků.
Diana: Pokud by existovaly nějaké všeobecně užívané názvy pro rostlinné alternativy, rádi bychom používali ty. Ale v současné době neexistuje způsob, jak je pojmenovat, aby si člověk ihned představil chuť, texturu, způsob přípravy a servírování daného výrobku. Rozhodně se nesnažíme klamat zákazníky, všechny výrobky i celou prodejnu máme zřetelně označenou tak, že je jasné, že se v ničem nevyskytuje maso, mléčné výrobky ani vejce. Ani nechceme nikoho pobuřovat, ale (rostlinnou) tlačenku prostě jinak výstižně nepopíšete. Právě omezení spojená s názvy podle nás paradoxně k matení lidí povedou.
Co bylo v začátcích nejtěžší a kolik vás to stálo? Sil i financí …
David: Když se na ty uplynulé měsíce takto zpětně ohlížíme, vlastně nám přijde, že šlo vše v rámci možností hladce. Náročné to určitě částečně bylo, ale celý proces, jak se z nápadů a myšlenek stává reálný podnik, byl naplňující a zábavný, takže jsme to i přes drobnější překážky vnímali jako pozitivní období. Po finanční stránce bylo náročné dovybavit prodejnu a pokrýt náklady spojené s testováním receptur.
Diana: Z čeho jsme měli asi největší strach, bylo právě dát dohromady recepty a celý sortiment, protože jde o unikátní projekt a v době, kdy jsme je rozhodli začít realizovat, jsme s rostlinnými alternativami měli zkušenosti jenom jako strávníci.
David Hůlka (27)
|
Když jsme u receptů, jsou vyloženě vaše, nebo vám s jejich vytvářením někdo pomáhá?
Diana: Měli jsme obrovské štěstí na lidi a podařilo se nám sestavit tým skvělých kuchařů, se kterými je radost pracovat, protože svou práci dělají rádi. U několika receptů jsme se inspirovali na internetu, ale tím, že se soustředíme hlavně na české klasiky, většinu receptů jsme vymýšleli od nuly. S některými produkty jsme byli od začátku spokojeni, u jiných jsme se trápili a zkoušeli je nesčetněkrát dokola. Třeba mortadellu, ta nám zabrala půl roku, ale věříme, že to za to stálo.
Jak aktuálně funguje vaše firma dnes? Kolik čítá zaměstnanců?
David: Momentálně jsme tým 10 – 12 lidí, kteří pracují na výrobě a prodeji. Téměř všichni k tomu ale studují nebo pracují ještě jinde. Plus my dva, kteří máme na starost provoz, administrativu, marketing, komunikaci a společně s kuchaři vymýšlení receptů.
Kolik máte denně zákazníků a kolik zhruba produktů prodáte?
David: Každý den u nás vypadá jinak. Poměrně často dostáváme objednávky na větší počet chlebíčků nebo obložené tácy na různé společenské akce. Nově jsme na zakázku začali vyrábět i „uzeninové“ kytice. Občas také přijedou hosté mimopražští, kteří toho chtějí ochutnat co nejvíce a zároveň přivézt i něco domů známým a rodině, takže počet prodaných výrobků rychle stoupne.
Dokážete vysledovat, zda jsou vašimi zákazníky výhradně vegani/vegetariáni, nebo k vám chodí i lidé, kterým maso nevadí, ba dokonce chutná?
David: Velmi příjemným překvapením pro nás je, že velká část hostů, kteří se k nám spokojeně vrací, nejsou vegani ani vegetariáni. Jsou to lidé, kteří třeba rádi jednou za čas maso ze svého jídelníčku vynechají, nebo jim u nás zkrátka chutná. Skutečnost tedy není tak vyhrocená jako na internetu, kde se zdá, že existují jen vegani a lidé, kteří vegany nesnáší. Často přicházejí lidé napříč generacemi čistě ze zvědavosti, nebo s tím, že jejich rodinní příslušníci jsou vegani/vegetariáni, takže jsou rádi, že jim usnadníme vaření, a třeba také něco ochutnají a jsou spokojení.
Diana Kahleová (26 )
|
Co je pro vás na vlastním podnikání nejtěžší dnes?
Diana: Za mě asi dělat spoustu menších i větších rozhodnutí každý den. A taky delegování některých rozhodnutí a činností na ostatní.
David: Souhlasím. Dodal bych, že ze začátku, když jsem začal podnikat, což bylo v mých 21 letech, bylo určitě nejtěžší pochopit, že za mě nikdo nic neudělá a vše je na mě. Nikdo mě nebude honit do práce, nikdo mi nebude zadávat úkoly. Na jednu stranu je to super, ale na druhou je dost snadné stagnovat. Bez vlastní disciplíny je podnikání hodně těžké. Musíte dělat i věci, do kterých se vám opravdu nechce.
Jaké máte další plány?
Diana: Stále objevujeme způsoby, jak výrobky zlepšovat, vymýšlíme nové produkty, takže ten proces vlastně úplně nekončí. Což je dobře, protože to je pro nás zábavné.
David: V nejbližší době plánujeme sváteční speciály, jak třeba svatomartinskou „husu“ na Vánoce řízky a vinné klobásy. Spouštíme spolupráci s Rohlik.cz i dalšími obchody a restauracemi. O naše produkty je čím dál větší zájem, takže budeme přesouvat výrobu do větších prostor. Čekají nás další investice do vybavení, abychom mohli přípravu zefektivnit. Ale na to vše se moc těšíme.
