Ve středoškolské matematice plavala, fyzikou a informatikou prolezla s odřenýma ušima, biologii sledovala raději v dokumentech než v učebnici a chemii vzdala ve chvíli, kdy došlo na uhlovodíky. „Na gymnáziu mě bavila hlavně čeština, literatura, dějepis či dějiny umění. Bylo tedy jasné, že moje další studijní cesta povede humanitní směrem – bez ohledu na to, jak se právě tváří pracovní trh. Na nic jiného prostě nemám buňky,“ usmívá se dnes třicetiletá Hanka, která nakonec vystudovala práva a pracuje v advokátní kanceláři.
Přestože je hlad po technicky zaměřených absolventech a IT pracovnících obrovský, neznamená to, že lidé, kteří vystudovali společenský či humanitní obor, skončí na pracovním úřadě. Potvrzují to zkušenosti odborníků z vysokých škol i pracovního trhu. Takže pokud jste si v únoru podali přihlášku na takové vysokoškolské studium, nemějte obavy.
Příklady humanitních oborů budoucnosti:
|
Jen diplom nestačí...
„Humanitní obory nejsou odsouzené k nezaměstnanosti – jen se musí chytře zacílit. Poptávka je po specialistech na komunikaci, HR, marketing, sociální práci, psychologii, pedagogiku či kulturní management. Kdo rozumí lidem, umí dobře psát, prezentovat, vyjednávat nebo organizovat, ten se uplatní,“ vypočítává perspektivní odvětví Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup.
Naopak problém může podle něj nastat u čistě teoretických oborů bez přímé vazby na praxi. „Studium ‚jen‘ filozofie, religionistiky či historie bez přesahu do praktického světa se těžko překládá do konkrétní pracovní pozice,“ doplňuje Halbrštát s tím, že vždy záleží na člověku, jak se svými znalostmi a schopnostmi naloží.
Zaměstnavatelé totiž přikládají stále větší význam takzvaným měkkým dovednostem, jako jsou kritické, analytické a logické myšlení, schopnost řešit problémy, přizpůsobivost, iniciativa, učenlivost a zvídavost, schopnost týmové práce, kreativita a originalita... „A právě absolventi humanitních oborů bývají velmi dobře připraveni – umějí pracovat s informacemi, orientovat se v nových tématech, rychle se adaptovat,“ podotýká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce společnosti Alma Career.
Podle něj však mladí musejí počítat s tím, že nástupní pozice mohou být zpočátku obecnější – například v administrativě, zákaznické péči nebo v juniorských rolích v marketingu, bankovnictví či obchodu.
„A zároveň platí, že u nejméně kvalifikovaných juniorních pozic bývá konkurence nejvyšší. Kdo si ale troufne zkusit o něco náročnější roli, například v produktovém vývoji, projektovém řízení, na specializovaných pozicích v marketingu či HR nebo třeba jako bankovní specialista – často zjistí, že šance na přijetí je výrazně vyšší. A přestože nejde hned o práci přímo v oboru, právě tam se naplno projeví ochota učit se a převzít odpovědnost,“ vysvětluje odborník.
Mnoho absolventů humanitních oborů se tak díky aktivnímu přístupu a vlastnímu rozvoji už za pár let vypracuje do odborných či manažerských rolí.
Rady pro marody: Za co je punc simulanta, kdy přijdete o peníze a za co je vyhazov |
S tím, že u humanitních oborů záleží na specializaci a na tom, jak student dokáže propojit dovednosti s praxí, souhlasí i Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální firmy Grafton Recruitment: „I když nejlepší perspektivu zaměstnání nabízejí dlouhodobě technické obory, studuje je dnes pouze 12 procent vysokoškoláků. Zatímco tito absolventi si práci nacházejí v průměru do čtrnácti dnů, ti s humanitním vzděláním mohou místo hledat i čtvrt roku,“ uvádí poznatky z praxe. Proto je potřeba se už během studia postarat i o to, aby člověk vystoupil z davu.
...jsou třeba i další aktivity
Třeba tím, že se bude věnovat cizím jazykům. „Měl by umět anglicky minimálně na úrovni C1 a znát další dvě řeči nejlépe na B2. Pak má šanci na kariéru třeba v podnikových službách, kde jsou jazykové znalosti zásadní,“ dává první tip Jitka Kouba.
A Jiří Halbrštát pokračuje: „Naučte se základy práce s daty – ani humanitní profese se dnes bez excelu, prezentací či analytického uvažování neobejdou. Můžete psát blog, dělat podcast, vést projekt, přihlásit se do mentoringového programu. To všechno jsou věci, které vás podepíší jako člověka s drivem a schopností dotáhnout věci do konce.“
Navíc se výstupy z těchto aktivit můžete pochlubit při pohovoru: publikovanými články, kampaněmi, na nichž jste pracovali, projekty, jež jste vedli. „A hlavně ukažte, že rozumíte dnešnímu světu. Pokud si k humanitnímu oboru přibalíte i digitální dovednosti nebo AI nástroje, budete patřit mezi elitu, nikoli mezi anonymní dav,“ dodává Jiří Halbrštát.
Novinka: Když ztratíte práci ze zdravotních důvodů, získáte od pojišťovny náhradu |
Už během studia se vyplatí získávat praxi formou stáží, brigád či zapojení do reálného provozu. „I méně kvalifikovaná, ale soustavná zkušenost výrazně zvyšuje šance při hledání práce po škole. A pokud se první zaměstnání nevyvíjí podle očekávání, nebojte se změny,“ zdůrazňuje Tomáš Ervín Dombrovský.
Školy na poptávku trhu reagují
Vysoké školy, které nabízejí studium společenských a humanitních oborů, situaci na trhu práce sledují a vědí, jak posílat do praxe absolventy vzdělané a vybavené všemi potřebnými dovednostmi, včetně zmiňovaných „soft skills“.
„Naši studenti se při studiu humanitních programů naučí pracovat s texty, porozumět sdělení v jeho kontextu a historických souvislostech, analyzovat data, pracovat s moderními nástroji a digitálními technologiemi, včetně AI,“ potvrzuje Zdeňka Jastrzembská, proděkanka pro přijímací řízení a komunikaci s veřejností Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Uplatnitelnost na trhu práce je podle ní jedním z důležitých faktorů, který uchazeči při výběru studijního programu zohledňují. „Také si stále více uvědomují, že se musí připravit na to, že během kariéry několikrát změní místo a je pravděpodobné, že v budoucnu budou zastávat pozici, která teď ještě ani neexistuje,“ doplňuje proděkanka s tím, že většina absolventů fakulty nemá s hledáním práce problémy: „Více než tři čtvrtiny z nich najdou uplatnění nejpozději do měsíce od promoce. Mnoho z nich však získá práci již během studia, a to i díky našim praxím.“
„Podobnou úspěšnost absolventů hlásí třeba i Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. „Naprostá většina našich oborů patří mezi deficitní, u nichž je nyní navyšována kapacita – například u psychologie v letošním roce o 20 procent. Naši absolventi tak nemají problém najít místo ve svém oboru, naopak budeme navyšovat počty studentů tak, abychom pokryli potřeby trhu práce. A podle posledního šetření MŠMT celkem 94,8 procenta absolventů učitelských oborů již učí nebo plánuje učit,“ dokládá Antonín Jančařík, děkan fakulty, na kterou letos zájemci podali 7 689 přihlášek, což několikanásobně převyšuje přijímací kapacitu.
I tito vysokoškolští pedagogové doporučují mladým, aby při studiu nezapomínali na vedlejší aktivity, které pak mohou zužitkovat v praxi: zapojit se do studentského spolkového života, získávat cenné kontakty, absolvovat externí kurzy, praxe a stáže, vyjet za studiem do zahraničí nebo si zapsat předměty v cizích jazycích.
Novinky zákoníku práce: Podívejte se, co vše se od června změní |
„Označení za humanitního vzdělance nepovažuji za pejorativní. Vzdělání je hodnotou samo o sobě. A vzdělaný člověk bude vždy hledat práci snáze než ten nevzdělaný,“ poznamenává Jančařík.
„To je největší paradox dneška: čím víc technologií máme, tím víc potřebujeme lidskost – tedy humanitní obory. Kdo rozumí člověku, společnosti, mezilidské komunikaci nebo duševnímu zdraví, bude čím dál žádanější. AI se zatím nenaučila empatii, intuici ani kreativitě,“ dodává Halbrštát.
„Humanitní vzdělání není překážkou ani v době rychlého nástupu umělé inteligence – spíše naopak. Absolventi bývají silní v analytickém myšlení, komunikaci, orientaci v mnoha tématech. Rychle absorbují nové informace a přizpůsobují se změnám,“ uzavírá Tomáš Ervín Dombrovský.
Hledáte práci s humanitním vzděláním? Vyberte si z aktuální nabídky práce na portálu jobDNES.cz |
