Maturita je za nimi, prázdniny končí a část absolventů teprve začíná řešit, co dál. Někteří čekali na výsledky přijímacích zkoušek, jiní cestovali, pracovali na brigádách nebo si po náročném školním roce chtěli odpočinout. Na konci srpna proto zjišťují, zda už nezaspali chvíli, kdy se bojovalo o nejlepší juniorské pozice.
Podle personálních agentur i zaměstnavatelů ale není důvod k panice. Září bývá po klidnějším létě jedním z nejsilnějších náborových měsíců. Firmy se vracejí k odloženým výběrovým řízením, doplňují týmy před podzimní sezonou a otevírají i pozice, které přes prázdniny neinzerovaly.
„V tomto období může vstupovat na pracovní trh třetina až polovina absolventů, kteří nepokračují na vysokou školu,“ odhaduje Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz. Tak vysoký podíl nových uchazečů však nemusí znamenat dramatický boj o každé volné místo. Mladým lidem totiž podle Jiřího Halbrštáta, ředitele náboru a marketingu ManpowerGroup, nahrává demografický vývoj: do důchodu každoročně odchází více zaměstnanců, než kolik jich přichází ze škol. Některé trainee programy už sice mohou být obsazené, jak upozorňuje Marcela Vyskoková z Advantage Consulting, běžné juniorské pozice se však otevírají průběžně.
Kde je práce dost a kde se čeká déle
Nejrychlejší cestu k prvnímu zaměstnání mají absolventi tam, kde firmy dlouhodobě bojují s nedostatkem lidí. Týká se to výroby, logistiky, technických profesí, zákaznického servisu, obchodu, maloobchodu, gastronomie nebo některých provozních pozic. Šance jsou také v administrativě, ale právě tam bývá zároveň vyšší konkurence.
Dobrou výchozí pozici mají absolventi technických průmyslovek, zejména v elektrotechnice, strojírenství, stavebnictví, servisu či automatizaci. Stabilní poptávka je i po absolventech zdravotnických škol. Obchodní akademie otevírá dveře do účetnictví, administrativy, bankovnictví nebo obchodní podpory, obecnější zaměření ale znamená, že se na stejné místo často hlásí více lidí.
O něco složitější situace je v marketingu, médiích, HR a kreativních profesích. Změnil se také vstup do IT. Samotný zájem o počítače už nestačí a u vývoje, datové analytiky nebo kybernetické bezpečnosti firmy chtějí konkrétní znalosti, portfolio či vlastní projekty. Reálnější vstupní branou pro středoškoláka bývá helpdesk, uživatelská podpora, správa sítí nebo manuální testování.
Studenti také musí platit zdravotní a důchodové pojištění. Kdy a při jaké práci |
Praxe během školy může otevřít dveře
Právě u technologických firem je proto velkou výhodou, když se student začne o budoucí zaměstnání zajímat ještě během školy. Společnost 2N Telekomunikace nabízí absolventům jen jednotky vhodných míst a často je obsadí těmi, kteří se už osvědčili při povinné praxi nebo následné brigádě. Nemusí přitom jít jen o rozsáhlý odborný projekt. „Cokoliv, čím se může student prokázat, že dělal nad rámec školní výuky, je plus,“ říká Chief HR Officer Lenka Jírovcová. Vedle technických a vývojářských pozic mohou absolventi najít uplatnění také ve výrobě, prodeji či zákaznické podpoře.
Jinde je vstupní brána otevřenější i uchazečům, kteří se během studia konkrétnímu oboru nevěnovali. Blue Style nabírá mladé lidi především jako prodejce zájezdů na pobočkách nebo do zákaznického servisu, příležitostně také na juniorské administrativní pozice. Rozhodující tu nejsou jen dosavadní zkušenosti, ale hlavně schopnost jednat s lidmi. „Pokud mají chuť učit se, umí komunikovat a zapadnou do týmu, šanci u nás mají,“ zdůrazňuje Sandra Šimáně.
Podobně široké možnosti mají absolventi v maloobchodu a e-commerce. NaBOSo.cz je přijímá do prodejen, zákaznické podpory, logistiky nebo provozu e-shopu, Trenýrkárna.cz například na skladové či juniorské marketingové pozice. Vystudovaná škola zde často ustupuje do pozadí. Technické nebo ekonomické znalosti mohou uchazeči pomoci, samy o sobě ale pracovní nabídku nezaručí. Jan Chalupný z naBOSo.cz i Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz se shodují, že větší váhu má skutečný zájem o danou práci, spolehlivost a ochota rychle se učit.
Absolvent tak nemusí hledat pouze pozice, jejichž název přesně odpovídá jeho škole. Hotelová škola může být dobrým základem pro zákaznický servis, obchodní akademie pro podporu prodeje a gymnázium pro role, kde se uplatní jazyky, komunikace a schopnost rychle vstřebávat nové informace. Čím úžeji však uchazeč své hledání vymezí, tím déle může na vhodnou nabídku čekat.
Praxe není jediným důkazem schopností
To, že absolvent zatím nemá za sebou plný pracovní úvazek, proto nemusí být zásadní překážkou. Důležité je, zda dokáže pojmenovat, co se při dosavadních aktivitách naučil a jakou odpovědnost skutečně převzal. Zaměstnavatele nezajímá jen název brigády nebo projektu, ale především to, zda uchazeč pracoval v týmu, komunikoval se zákazníky, řešil problémy, hlídal termíny nebo dokázal svěřený úkol dokončit.
Právě tyto přenositelné dovednosti podle Gabriely Káninské Repkové, provozní ředitelky Junior Achievement Czech, nabývají při náboru na významu. „Pokud například vedli studentskou firmu, organizovali marketing, komunikovali se zákazníky nebo hospodařili s rozpočtem, získali zkušenosti, které jsou pro zaměstnavatele často hodnotnější než samotné známky na vysvědčení,“ říká. Podobně může uchazeč využít zkušenosti z dobrovolnictví, pořádání školní akce, vedení oddílu nebo týmového sportu.
Někde je navíc zaměstnavatel připraven potřebné odborné znalosti nováčka teprve doučit. Jiří Panuška, Executive Partner BC21, do jejíž skupiny patří také třeba restaurace Červený Jelen, říká, že v gastronomii je přijímání absolventů bez praxe běžné. Ve vývojářské části firmy už uchazeč musí prokázat alespoň dostatečný přehled v programování, v obou případech ale rozhoduje také energie, zájem a ochota dále se rozvíjet.
Ani ve firmách, které čerstvé maturanty nenabírají ve větším počtu, nemusí být chybějící praxe automatickou překážkou. Martina Machová, personální ředitelka Pluxee ČR, připomíná, že školní projekt, dobrovolnická činnost nebo jiná mimoškolní zkušenost mohou o přístupu kandidáta vypovědět více než pouhý seznam absolvovaných předmětů. U vhodné juniorské pozice tak může rozhodnout především motivace, spolehlivost a ochota zvládnout delší zaučení.
Černá můra řidičů: V Česku je 100 tisíc aut bez povinného ručení. Co dělat při nehodě? |
Kolik si může absolvent říct
Oslovení odborníci z JenPráce.cz, ManpowerGroup i Advantage Consulting se shodují, že rozpětí je široké. Dá se ale říci, že u většiny juniorských pozic se nástupní mzda pohybuje přibližně mezi 30 a 40 tisíci korunami hrubého měsíčně. V některých službách, gastronomii nebo běžné administrativě ale bývá odměna nižší, zatímco technické profese, směnný provoz či specializovaná výroba mohou nabídnout více. Významnou roli hraje také region – ve velkých městech bývají mzdy vyšší, stejně jako životní náklady.
Například naBOSo.cz nabízí podle Jana Chalupného u vybraných pozic základ zhruba 35 až 40 tisíc korun hrubého. V Blue Style se odměna odvíjí od konkrétní role a její součástí může být také výkonnostní složka. „Pokud je nový kolega šikovný a rychle se zapracuje, může se jeho finanční ohodnocení poměrně rychle posouvat,“ říká Sandra Šimáně.
Právě rychlý růst mzdy ale někdy vede absolventy k nereálným představám už při nástupu. Část z nich si nabídky dobře porovná a přichází s očekáváním odpovídajícím trhu, jiní se řídí spíše výjimečnými příklady ze sociálních sítí nebo si rovnou představují odměnu zkušeného zaměstnance. Jiří Panuška z BC21 odhaduje, že někteří uchazeči míří zhruba o pětinu nad možnosti trhu. Opačný extrém představují absolventi, kteří se na mzdu téměř nezeptají a své schopnosti zbytečně podceňují.
Důležitější než home office může být dobrý šéf
Výše odměny je pro absolventy poměrně zásadní, rozhodně ale není jediným kritériem. Při výběru první práce sledují i to, co jim zaměstnavatel nabídne navíc. „Vedle mzdy je pro ně hodně důležité kvalitní zaškolení, dobrý kolektiv a možnost profesně se posouvat,“ říká Sandra Šimáně z Blue Style. Zajímají se také o flexibilitu, benefity nebo možnost home office. Na začátku kariéry pro ně však může být cennější každodenní kontakt se zkušenějšími kolegy.
Právě kvalitní podpora v prvních měsících může výrazně ovlivnit, jak rychle se absolvent zapracuje a zda se v nové roli osvědčí. Gabriela Káninská Repková z Junior Achievement Czech proto zdůrazňuje význam jasně nastavených očekávání, pravidelné zpětné vazby a mentora, na kterého se může nováček obrátit. Firmy ostatně počítají s tím, že člověk bez předchozí praxe nebude od prvního dne zcela samostatný.
V Blue Style se novým kolegům věnují vedoucí a zkušenější zaměstnanci, v 2N Telekomunikace dostávají onboardingový plán, „buddyho“ a přístup k interním mentorům. Délka zapracování se podle pozice pohybuje od jednoho či dvou měsíců v naBOSo.cz až po tři až šest měsíců v BC21. Trenýrkárna.cz má u administrativních rolí adaptační program po celou zkušební dobu.
Práce má být výzva, ne destrukce. Jak poznat, že tlak už škodí |
Univerzální životopis nestačí
Častou chybou je stejný životopis rozeslaný na desítky rozdílných míst. Uchazeči si nezjistí nic o firmě, neumějí vysvětlit, proč je oslovila právě daná pozice, a někdy ani nevědí, jak prodat zkušenosti z brigád, školních projektů nebo dobrovolnictví.
„Když je vidět, že si o firmě něco zjistili a opravdu tam chtějí pracovat, udělá to velký rozdíl,“ říká Šimáně. Právě připravenost, motivace a přesvědčivé vystupování mohou kandidátovi bez praxe pomoci porazit zkušenější konkurenci.
V technických oborech nestačí vyjmenovat programy a technologie, firmy chtějí vidět konkrétní ukázku práce. A Denisa Janatová ze smitio upozorňuje také na životopisy vytvořené pomocí AI, které znějí profesionálně, ale neodpovídají skutečnému projevu uchazeče. Ještě horší dojem udělá kandidát, který na domluvený pohovor bez omluvy vůbec nedorazí.
První práce nemusí být vysněná
Jak dlouho bude absolvent práci hledat, záleží také na tom, jak široce své možnosti nastaví. „Pokud je flexibilní a hledá ve větším okruhu pozic, může práci najít během dvou až čtyř týdnů. U specializovanějších profesí nebo v regionech s menší nabídkou může hledání trvat jeden až tři měsíce,“ říká Michal Španěl z JenPráce.cz.
Šance zvyšuje ochota dojíždět, poohlédnout se i po příbuzných oborech nebo přijmout místo, které sice není vysněným cílem, ale nabídne potřebnou praxi a otevře další možnosti. Jiří Halbrštát z ManpowerGroup připomíná, že první zaměstnání není celoživotní rozhodnutí. Důležitější je získat pracovní návyky a zkušenosti, které budou mít při dalším hledání větší hodnotu než samotné maturitní vysvědčení.
Podobně to vnímá Sandra Šimáně z Blue Style: „Na začátku kariéry rozhoduje i to, jaké zkušenosti člověk získá a jaké má možnosti dalšího růstu.“ Absolventi, kteří začínají hledat až na konci prázdnin, tedy nezaspali. Úspěch ale bude záležet na jejich aktivitě, realistických očekáváních a schopnosti ukázat, že i bez dlouhé praxe mají zaměstnavateli co nabídnout.
