Počet dopravních nehod, v nichž figuruje zvěř, dlouhodobě stoupá. Podle dat České asociace pojišťoven za posledních deset let vzrostl více než dvojnásobně. Zatímco v roce 2014 zaznamenaly pojišťovny zhruba 7 500 pojistných událostí souvisejících se zvěří, loni to již bylo více než 16 tisíc.
Statistiky za letošní první pololetí opět meziročně překonávají loňský rekord. Střety se zvěří jsou tak bez nadsázky na denním pořádku. Pro představu, Generali Česká pojišťovna takových případů denně řeší zhruba 20, ročně toto číslo osciluje kolem 9 tisíc pojistných událostí. U Kooperativy v průměru kolem 6–7 tisíc ročně.
Ještě varovnější jsou statistiky, pokud jde o objem škod z těchto nehod. Ten od roku 2014 vzrostl dokonce trojnásobně. V roce 2014 pojišťovny za střety se zvířaty vyplatily zhruba 266 milionů korun, v roce 2018 to bylo již 500 milionů, v roce 2022 pak bezmála 760 milionů korun a loni suma byla přes 711 milionů korun. A odhady pro rok 2024 hovoří o meziročním růstu objemu celkových škod o 14,6 procenta, dosáhnout by tak mohly více než 815 milionů korun. Nárůst objemu škod potvrzují i jednotlivé pojišťovny.
„Za rok 2023 jsme evidovali incidenty v celkové výši 183 milionů korun, v roce 2022 ve výši 151 milionů korun a rok před tím ve výši 126 milionů korun,“ říká Renata Čapková, tisková mluvčí České podnikatelské pojišťovny (ČPP).
Proč škody tolik rostou
Za nárůstem počtu řešených škod stojí přemnožená zvěř a z části také větší propojištěnost. Pojistit se přitom toto riziko dá v rámci havarijního pojištění, to je vhodné mít zvláště u novějších či dražších vozů, a to s ohledem na výši možných pojistných limitů. U starších vozů je možné zvolit levnější variantu - připojištění k povinnému ručení. „Takové pojištění přírodních rizik lze sjednat na limit 50, 100 nebo 150 tisíc korun. Pojistné se pak nejčastěji pohybuje od 560 do 1850 korun ročně,“ říká Čapková. Generali Česká pojišťovna z připojištění k povinnému ručení hradí škody do 100 tisíc korun.
Dalším důvodem je růst nákladů na pojistné události, tedy opravy vozidel. „Ty neustále průběžně rostou s tím, jak do cenových kalkulací vstupují dražší náhradní díly, ale i materiály a práce v autoservisech,“ vysvětluje Jan Marek, mluvčí Generali České pojišťovny.
Městům dali divočáci pokoj, zemědělcům však dále páchají obrovské škody |
Výše škody se nejčastěji pohybuje v desítkách tisíc korun. „V posledních letech toto číslo výrazně narostlo na již téměř 70 tisíc korun,“ říká Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy. „Nejčastěji se totiž jedná o tzv. plechové škody, tedy poškození kapoty, blatníků či přední masky vozidla.“ ČSOB Pojišťovna registruje u střetů se zvěří nejčastěji škody ve výši 50 až 100 tisíc korun.
V řadě případů je ale taková zkušenost dražší, v závislosti na typu vozidla. Přes 100 tisíc korun se dnes často vyšplhá i u vozů nižší střední třídy. Do statisíců pak jdou nejčastěji škody u luxusních vozů a u drahých a silných vozidel kategorie SUV, zvláště pokud vůz srazí velké či těžké zvíře, typicky divoké prase nebo jelena či laň. „Několikrát jsme řešili na vozidlech i totální škody,“ doplňuje Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny.
Největší škody nadělá divočák a jelen
Těmi nejdražšími a nejvíce devastujícími jsou obvykle střety s divočáky. „Tyto nehody mohou způsobit i vážné poškození zdraví řidiče a posádky vozidla,“ upozorňuje Káňa. U jelenů a laní jsou dopady střetu ničivé zejména v kombinaci s vysokou rychlostí. Pokud dojde ke srážce v okamžiku, kdy je zvíře ve výskoku, může totiž proletět čelním sklem do auta. Taková nehoda pak může mít i fatální následky. Naštěstí jsou ale spíš výjimkou.
Nejčastěji totiž končí pod koly osobních i nákladních automobilů srnec či srnka, a to v 80 procentech případů. Následuje je prase divoké zhruba v 10 procentech případů. Na zbylé srážky připadají už ve velmi malých počtech ostatní druhy zvířat. „Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny či laně a daňka či daněly. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde o zajíce,“ popisuje Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu. „Například letos v únoru ale došlo u Mnichova Hradiště ke srážce s vlkem, což je v našich poměrech ojedinělá událost.“ Podle jeho slov jsou to právě šelmy, které svojí přítomností v krajině dokážou prokazatelně snížit počet střetů kopytníků s auty.
Rizikový je hlavně podzim
A platí tu určitá sezonnost. Nejvíce střetů se zvěří se odehrává právě teď podzim, zejména v listopadu. Hodně jich je také na jaře. Je to dáno celou řadou faktorů, mezi něž patří i změna času a s tím spojené efekty, tedy tma déle ráno a tma dříve odpoledne. „Nejhorší jsou přitom brzké ranní nebo pozdější večerní hodiny, kdy je zvěř nejvíce aktivní,“ doplňuje Marek. Podle Portálu nehod nastává na běžných silnicích „špička nehodovosti“ mezi 4. a 7. hodinou ranní a v podvečer mezi 16. a 21. hodinou.
Nejrizikovějšími místy jsou tak jednoznačně přechody lesa a pole, případně okraje lesního porostu, který se táhne po obou stranách silnice. „Ani města či dálnice ale bohužel nejsou těchto druhů nehod ušetřeny,“ říká Lenka Růžková, mluvčí pojišťovny UNIQA. Například střety s divočáky se dějí i uvnitř obcí, někdy dokonce třeba na návsi. Výjimkou ale nejsou nehody se zvěří ani v Praze a jejím blízkém okolí. Za tím do značné míry stojí přemnožení divokých prasat, která pak musí shánět potravu a často zamíří i do obytných sídel.
Riziko každé dva kilometry. Srážek se zvěří přibývá, téměř vždy je to vysoká |
Na dálnicích podle Portálu nehod dochází k nehodám se zvěří nejčastěji v noci, kulminuje mezi 21. hodinou a 4. hodinou ranní. „Nehody na dálnicích jsou v porovnání s ostatními silnicemi závažnější. Důvod je nasnadě – rychlost vozu. Ta je konstantně mnohem vyšší než u ostatních typů komunikací, které například prochází uzavřenými osadami nebo úseky se zatáčkami, které přirozeně nutí řidiče zpomalit rychlost vozu,“ upozorňuje Petr Jedlička, hlavní analytik a pojistný matematik České asociace pojišťoven.
Když už nejde střet odvrátit
Srážce se zvěří můžete předejít pouze předvídáním a rychlou reakcí. Zvláště při jízdě podél polí a lesů v ranních či večerních hodinách proto preventivně zpomalte. Když uvidíte zvěř v blízkosti silnice, je vhodné přepnout z dálkových světel na potkávací, aby nebyla oslněna, a případně ji nechat přejít. Jestliže ji spatříte až v okamžiku, kdy už nepůjde střetu se zvířetem zabránit, doporučují odborníci začít brzdit, ale nestrhávat volant. Při čelním nárazu sice může dojít k úhynu zvířete, ale vaši posádku konstrukce vozu pravděpodobně ochrání lépe než například při nárazu do stromu.
Následně zachovejte chladnou hlavu. Zastavte u krajnice, zapněte výstražná světla, oblečte si reflexní vestu a umístěte na zem výstražný trojúhelník. Pokud dojde ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155 (příp. linka 112). Poté přivolejte policii (linka 158, příp. 112). Policii je třeba kontaktovat také v případě, kdy škoda na vozidle přesahuje 100 tisíc korun nebo když dojde k usmrcení zvířete. A rovněž tehdy, pokud srážka způsobila překážku v silničním provozu, přičemž takovou překážkou bývá často poraněné zvíře.
„Policie následně bude kontaktovat příslušné myslivecké sdružení, které zajistí odvoz zvířete a obnoví bezpečný provoz,“ říká Violeta Siřišťová, tisková mluvčí Policie ČR. Na sražené poraněné zvíře nesahejte, protože může být zmatené a agresivní a mohlo by vás poranit. Policie o dopravní nehodě vystaví záznam a pořídí rovněž fotodokumentaci. Tyto doklady budou potřeba pro pojišťovnu, tedy pokud máte vůz pojištěný i pro střet se zvěří.
Hlásit nehodu policii naopak není nutné, pokud nedošlo ke zranění osob, škoda na vozidle je menší než 100 tisíc korun. „Stejně tak pokud nedošlo k usmrcení zvířete. Škoda způsobená zvěří se nepovažuje za škodu způsobenou třetí osobě,“ vysvětluje Siřišťová. Pokud si nejste jisti, zda situace přivolání policie vyžaduje či nikoliv, raději zavolejte, poradí vám. Minimálně budou v případě potřeby kontaktovat příslušné myslivecké sdružení. Z místa nehody si pořiďte fotodokumentaci, zejména pokud budete událost řešit s pojišťovnou.
