Statistiky uvádějí, že u mužů je pravděpodobnost takzvané invalidizace následkem úrazu přibližně sedm procent. U žen pět procent. Uvedená čísla dokazují, že lidé v České republice se stávají invalidními hlavně následkem nemoci.
Životní pojištění výhodně?Zorientovat se v nabídkách vám pomůže praktický srovnavač cen. |
I přesto mnozí finanční poradci využívají neznalosti svých klientů a sepisují s nimi vysoké pojistné plnění právě na úrazy. A pravděpodobnější zdravotní rizika, jako je například infarkt myokardu, mozková příhoda nebo rakovina, jdou stranou.
„S tímto typem smluv se setkávám u zhruba 40 procent klientů. Platí si smlouvy, o kterých tvrdí, jak jsou skvělé, protože jsou sjednány na vysoké pojistné částky. A dodávají, že jejich skvělé smlouvy jsou zároveň i levné. Když si ji ale pořádně pročtou, zjistí, že se de facto jedná o úrazové připojištění, které nekryje rizika, jako jsou například problémy spojené s nemocemi,“ říká finanční poradce Ondřej Hatlapatka.
Příčinou velkého množství takto nastavených smluv je právě jejich relativně nízká cena, která odpovídá úrazovému pojištění, ale ne kvalitnímu životnímu pojištění nabízející komplexní krytí závažných životních rizik. Levná pojistka je hlavním argumentem pro její uzavření.
„Nesolidní poradci si s kvalitou smlouvy hlavu nelámou. Aby prodali, klientovi nastaví smlouvu na velmi vysokou částku u smrti úrazem, třeba ve výši tří milionů korun, ale v krytí dalších rizik ji ponechají v rovině bezcenného kusu papíru,“ vysvětluje Hatlapatka.
Dokud se klientovi nic nestane, je všechno v pořádku. Problémy nastávají v momentě, kdy ̈zjistí, že mu je jeho „výhodná“ pojistná smlouvá k ničemu.
Myslete na vážnější problémy
V současnosti chce investiční životní pojištění, nastavené na spoření, stále méně lidí. Chtějí raději klasickou pojistnou službu. Jaké typy rizik by ale měli lidé ve svých pojistkách upřednostňovat? Podle analytika pojistného trhu společnosti Partners Pavla Krejčího by měli klást důraz hlavně na dlouhodobé zdravotní komplikace.
Čtěte takéMáte rizikové povolání? Pojistěte se dřív, než to s vámi sekne  Češi více preferují pojištění majetku, než pojištění sebe sama. Ilustrační snímek |
„Přeceňují se krátkodobá zdravotní rizika a podceňují se dlouhodobá rizika. Lidé mají pocit, že pojišťovna má plnit za každou drobnost. Opak je však pravdou, pojistka má zafungovat hlavně při vážných problémech. Lidé mají perfektně pojištěné rizika typu vymknutého kotníku, ale málokdy jsou dostatečně pojištěni na smrt, invaliditu či pracovní neschopnost z důvodu nemoci,“ dodává Krejčík.
Češi volí jiné pojistky než lidé v západní Evropě
Současný přístup české populace k pojištění je jiné než ve vyspělých evropských státech. Češi preferují pojištění majetku, než pojištění sebe sama. V západní Evropě je podíl pojistného 60 : 40 procentům ve prospěch životního pojištění. V ČR je to obráceně, 60 procent představuje neživotní pojištění.
„Nemá smysl na trhu hledat tu nejvýhodnější nabídku, protože nejde všechny klienty pojistit nejvýhodněji u jedné pojišťovny. Například vojáci jsou skvělé krytí v jedné pojišťovně, profesionální sportovci zase v jiné. Administrativní pracovník bude mít super krytí u pojišťovny, která ale pro změnu nenabídne výhodné podmínky krytí rizik spojených s rizikovým těhotenstvím a vůbec ženskými nemocemi,“ vysvětluje Ondřej Hatlapatka.
Vedle správné volby rizik a jim odpovídající nabídky pojišťovny je důležité i správné nastavení výše pojistného plnění. To se odvíjí od typu klienta, výše jeho příjmů i výdajů. Záleží také na tom, zda je živitelem rodiny, platí hypotéku, nebo zda měl v minulosti nějaké zdravotní problémy. Samotné nastavení smlouvy je pak spíše matematickou úlohou než úvahou nad tím, jestli je pojištění drahé nebo levné.
Jak nastavit výši pojistky
„Při nastavení smlouvy vycházím z příjmů, výdajů, závazků a životního stylu klienta. Doporučuji krytí smrti z jakékoli příčiny, a to ve výši celkového příjmu klienta za dva a půl roku. Často přidávám i klesající zajištění smrti na výši závazků klienta, plus pokrytí výchovy dětí do zhruba 20 let věku. Nastavím též krytí rizika invalidity 2. a 3. stupně, které má pokrývat ušlý příjem. Ten vypočítám tak, že od příjmu klienta odečtu invalidní důchod a rozdíl vynásobím počtem měsíců do konce jeho produktivního věku. To je suma peněz, o kterou klient přijde, pokud by nyní vážně onemocněl, nebo měl vážný úraz,“ vysvětluje postup Ondřej Hatlapatka.
U nastavení pojistného krytí rizik ze závažných chorob je to podobné. Pojistné plnění by mělo odpovídat ročnímu příjmu klienta. Dobré je nastavit pojistné plnění o něco výše, protože se může stát, že pojištěnec bude muset léčbu absolvovat zčásti i v zahraničí, kde jsou ceny vyšší než v České republice.
U nastavení pojistného krytí za trvalé následky úrazem je třeba rozlišit práci klienta. Například člověk pracující v IT sektoru přece jen bude schopen lépe vykonávat svou práci bez palce na ruce než například zubař.
„Až posledním bodem smluv jsou denní odškodné za úrazy a pracovní neschopenky. Zde si dávám pozor na to, aby měsíční dávky z pojistky nepřesáhly rozdíl mezi příjmem klienta a jeho nemocenskou. Smlouva má primárně doplňovat to, o co přicházíme, ne nám vydělávat,“ upřesňuje Hatlapatka.
