Produkt, který příliš netáhl – takové bylo dlouhou dobu životní pojištění. A pokud už ho lidé měli, chápali ho spíše jako investiční produkt, v nejednom případě mělo sloužit i jako zabezpečení na důchod.
Dnes už je vše jinak, ale do ideálního stavu to má stále daleko. Jak totiž ukazuje velký průzkum, který začátkem roku dělala Česká asociace pojišťoven (ČAP), nejběžnější formou jsou sice v současnosti rizikové životní pojistky (kde není rezervotvorná složka jako u kapitálových a investičních životních pojistek), jenže je má jen část lidí. A ti, kteří životko mají, v něm často podceňují vlastní rizika a soustředí se hlavně na zabezpečení svých blízkých.
Co ČAP v průzkumu zjistila
- Život má pojištěných 51 procent Čechů
Podle dat České asociace pojišťoven je v Česku uzavřeno 4,7 milionů smluv životního pojištění. Těmto statistikám odpovídají i výsledky průzkumu z počátku letošního roku, podle kterého má nějaký typ životního pojištění uzavřeno 51 procent Čechů. Pojistnou ochranu stále nemá polovina ekonomicky aktivních. Přitom právě životní pojištění může mít velmi zásadní vliv na stabilitu rodinného rozpočtu.
„Jen loni pojišťovny registrovaly okolo 420 tisíc pojistných událostí, především úrazů, ale i závažná onemocnění, invaliditu, což dokazuje potřebu být na podobné události připravený,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven (ČAP).
- Hlavní je zajištění blízkých
Typickými klienty životního pojištění jsou dospělí do 49 let s minimálně středoškolským vzděláním. V této kategorii ho má uzavřené 65 procent lidí. Na dotaz, co očekáváte od životního pojištění, více než 81 procent respondentů odpovědělo, že je to zajištění blízkých pro případ nenadálé události. „I toto je typické především pro věkovou skupinu 18–49 let,“ upřesňuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum pro ČAP realizovala.
Na druhém místě 63 procent klientů pojišťoven od životního pojištění očekává zajištění svých potřeb při úrazu či dlouhodobé nemoci. „Tato čísla názorně ukazují, že v případě životního pojištění myslíme především na ostatní, nikoliv na sebe. Podceňujeme zkrátka rizika, která hrozí nám a jejich dopady na nás samotné,“ doplňuje Matoušek. Kvůli hypotéce má životní pojištění 17 procent lidí.
- Chráníme se proti dlouhodobým následkům a smrti
Klíčovými riziky jsou pro Čechy dlouhodobé následky úrazu či nemoci a smrt. Proti dlouhodobým následkům úrazu nebo nemoci se tak životním pojištěním kryje 74 procent klientů pojišťoven, proti smrti pak 73 procent. Pro případ úrazu či nemoci je pojištěno 61 procent respondentů.
„Životní pojištění je typické pro klienty ve věku 18–49 let. V této věkové kategorii životní pojištění využívá asi 65 procent lidí. Pro případ úrazu nebo nemoci se pak nejčastěji pojišťují klienti ve věku 18–34 let,“ upřesňuje Hamanová. Přímo pro případ výpadku příjmu je pak pojištěna zhruba čtvrtina klientů pojišťoven.
Životní pojištění v kostce
Aby životní pojištění v případě potřeby fungovalo, jak má, nestačí prostě jen uzavřít nějakou smlouvu. Situace každého člověka či rodiny je jiná, a přesně té by pojistka měla být uzpůsobená. Jak na to? Jaká rizika mít pojištěná? A jak vysoká by měla být pojistná částka?
- Mít, či nemít?
Smyslem životka je zabezpečení pro případy, kdy nemoc či úraz vyřadí člověka ze hry na delší dobu nebo i trvale. A v případě smrti pojištěného zajistí jeho rodinu V ideálním případě by tak měl mít životní pojištění sjednané skoro každý. Důležitější je ovšem pro ty, na jejichž příjmu závisí někdo další a nemá dostatečné finanční rezervy.
„Důležité je to zejména pro mladé rodiny s hypotékou a malými dětmi, které mají velké výdaje, a naopak finanční rezervy obvykle velké nejsou,“ říká Milan Káňa, tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa. Význam má ale i pro ty, co jsou singl. I ti dnes mají hypotéky a další finanční závazky, na vše jsou ale sami. Jejich situace tak paradoxně může být v mnohém složitější. A palčivou otázkou je zajištění také pro matky samoživitelky.
- V jakém věku smlouvu uzavřít
Dobré je sjednat si smlouvu co nejdříve. „Vstupní věk totiž hraje významnou roli při stanovení výše pojistného, protože s narůstajícím věkem se lidé stávají z hlediska životního pojištění rizikovějšími klienty,“ vysvětluje Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny. Nejvýhodnější je proto uzavření pojistky v době, kdy je člověk mladý a zdravý. Mladý, protože pojistné riziko rozložené v čase bude levnější. A zdravý, aby ho vůbec pojišťovna do pojištění přijala. Pojišťovny totiž při stanovení ceny za pojištění pracují s pravděpodobností, že by se mohlo něco stát. A s přibývajícím věkem ta pravděpodobnost samozřejmě stoupá.
- Jaká rizika a na kolik si pojistit
Pojistka musí být správně nastavená z pohledu rizik i pojistných částek. Krýt by měla především rizika, která dokážou razantně změnit život člověka a jeho blízkých, tedy hlavně smrt, invaliditu a trvalé následky úrazu. Chybět by neměla ani závažná onemocnění, kterých v čase hodně přibývá a pojišťovny se na ně proto ve svých produktech zaměřují čím dál tím více. U některých nemocí pak nabízí například i plnění ve dvojnásobné výši. Další rizika už jsou spíše „nadstavba“.
Výše pojistných částek by pak ideálně měla kompenzovat výpadek příjmu a bude tedy vždy záležet na konkrétní situaci. „Například když člověk – živitel rodiny s malými dětmi a hypotékou přijde o život, nastává bez dostatečného pojistného krytí obrovský a v podstatě neřešitelný problém. U tohoto klienta se často zmiňuje pojistná částka pro případ smrti alespoň ve výši dvoj- či trojnásobku ročního příjmu,“ uvádí příklad Čapková.
Zásadní je pojistná částka i u invalidity, kde se kromě výpadku příjmu většinou přidávají i mnohé další výdaje, například na úpravu bydlení, zajištění péče a podobně. Ideálně by tak mělo jít o několikamilionovou částku.
