Následující řádky jsou zjednodušením a slouží jen pro základní orientaci. Pojistně-matematické výpočty jsou složité a kombinují se podle zvolených rizik i připojištění, z nichž každé má svou cenu podle věku a individuální anamnézy. Populaci proto nelze snadno „zprůměrovat“ a poskytnout univerzálně platné údaje.
Faktor, který odpadl
Než se pustíme do tří klíčových faktorů, je dobré vědět, že jeden dříve běžný parametr z rovnice úplně vypadl. V minulosti se pojistné určovalo i podle pohlaví, protože historické statistiky potvrzují rozdílnou rizikovost v mnoha oblastech životního i úrazového pojištění i připojištění vážných onemocnění.
Dnes se pohlaví na základě staršího rozhodnutí EU zohledňovat nesmí a platí tzv. unisex pravidlo. Od roku 2004 sice nemělo používání pohlaví jako pojistně-matematického faktoru vést k rozdílnému pojistnému, ale existovala výjimka: státy EU mohly povolit rozdíly mezi muži a ženami, pokud šlo o relevantní rizikový faktor podložený spolehlivými statistikami.
Tuto výjimku napadla belgická spotřebitelská organizace Test-Achats u belgických soudů, spor se dostal až k Soudnímu dvoru EU. Ten v roce 2011 rozhodl, že ponechání rozdílů podle pohlaví bez časového omezení odporuje principu rovného zacházení, a výjimku zrušil s účinností od 21. prosince 2012. Od tohoto data musí být u nových smluv v EU pojistné kalkulováno bez rozdílu podle pohlaví.
Šéf Generali: Pět pojistek je k ničemu, když kryjí zbytečnosti. Výdaje na domy rostou |
Nešlo o to, že by přestal platit statistický fakt, že muži a ženy mají rozdílnou střední délku života – to platí dál. Soud v zásadě řekl, že prokazatelný rozdíl mezi pohlavími ještě neopravňuje k individuálně rozdílnému zacházení se zákazníky. EU tak dala přednost principu rovného zacházení před využitím statisticky prokázaného rozdílu, přičemž argumentovala Listinou základních práv EU.
Aktuársky, tedy z pohledu pojistných matematiků, je pohlaví nadále relevantní rizikový faktor, ale nesmí se použít k tomu, aby dva jednotlivci dostali rozdílné pojistné jen proto, že jeden je muž a druhý žena.
Martin Žáček, strategický poradce UNIQA Insurance Group a bývalý CEO české skupiny UNIQA, k tomu uvádí: „Zprůměrování sazeb tak přineslo drobné zdražení rizika úmrtí pro ženy, a naopak zlevnění pro muže. Odpadl jeden důležitý tarifikační faktor a přestaly se využívat oddělené úmrtnostní tabulky. Unisex přístup je přitom z globálního pohledu minoritní, ve většině států světa se rozdílné sazby pro muže a ženy nadále běžně používají. Osobně si myslím, že jde proti vlastnímu principu pojištění, tedy nastavit správnou cenu za konkrétní riziko, které pojišťovna přebírá.“
Věk a jeho role
Význam věku je v rizikovém životním pojištění zásadní. Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy, ale připomíná: „Sazba se stanovuje konkrétně pro každé připojištění, kterých bývá několik, a závisí vedle vstupního věku i na délce sjednávaného pojištění, tedy se nedá na tuto otázku v obecné rovině odpovědět.“ Jiří Urbaník, ředitel likvidací životního pojištění v České podnikatelské pojišťovně (ČPP), přidává další proměnné: výši pojistných částek podle rizika, povolání či sportovní aktivity. Podle Jana Marka z Generali České pojišťovny navíc pojištění není statické: „Pokud je sjednané pětadvacetiletým klientem bude zpravidla obsahovat odlišná rizika a jinak navolené pojistné částky než pojištění klienta ve věku 40 nebo 50 let.“
Pro představu, jak pojistné s věkem stoupá, jsme vzali za základ pohyb ceny základního krytí pro případ smrti s konstantní částkou do 65 let věku, kdy základní pojistné u zdravého 25letého jedince činí 100 jednotek. Podle modelových výpočtů pojistitelů na českém trhu zaplatí zdravý člověk ve věku 30 let o 11 až 29 % více. Dál už pojistné stoupá razantněji a rozdíly mezi nabídkami se zvětšují: přirážka pro vstupní věk 40 let se oproti 25 letům pohybuje od 54 % až do dvojnásobku. U 50leté osoby bez zdravotních problémů se základní pojistné pohybuje přibližně v rozmezí 2,4 až 6násobku sazby pro 25letého klienta.
Na trhu je nové životní pojištění pro mladé, kteří chtějí ušetřit |
Zdravotní kondice v hlavní roli
S razantním růstem sazeb s věkem zdravé populace souvisí otázka, nakolik je tento teoretický model reálný. Zdravotní zátěž totiž rizika dále prodražuje. S pokrokem zdravotní péče je většina z nás pečlivěji vyšetřena a často se rovnou stáváme „pacientem“. Lidé s životním pojištěním navíc patří k části populace, která o své zdraví dbá víc než průměr. U vyšších pojistných částek už nestačí vyplnit dotazník – zájemce musí na prohlídku a předložit zdravotní dokumentaci.
Jak „zdravé“ jsou dnes podle pojišťoven jednotlivé věkové skupiny? Milan Březina, ředitel produktů životního pojištění ČSOB Pojišťovny, uvádí: „Setkáváme se i se zcela zdravými klienty ve věku 40 let, nejde však již o pravidlo. Za ‚zcela zdravého‘ je v praxi často považován klient bez známé diagnózy či pravidelné léčby, což nemusí vždy znamenat plně ověřený zdravotní stav.“ Mezi běžné diagnózy u 40letých klientů řadí hypertenzi, zvýšený cholesterol, bolesti zad, alergie či duševní obtíže. V 50 letech k tomu přibývají degenerativní změny kloubů a páteře, kardiologické nálezy, diabetes 2. typu, obezita a nálezy na prostatě u mužů.
Injekce proti obezitě mění medicínu. Jenže rok léčby vyjde na sto tisíc |
Kateřina Pavlíková, senior specialistka komunikace Allianz, připomíná: „Významnou roli hraje životní styl, který ovlivňuje vznik civilizačních chorob. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace, 80 % délky života je určováno životním stylem člověka, zatímco zbylých 20 % tvoří neovlivnitelné faktory jako genetika nebo kvalita zdravotní péče.“ Podle ní Allianz pojišťuje stále nezanedbatelný podíl zcela zdravých lidí.
Jan Marek z Generali České vidí vývoj nejednoznačně: „Na jedné straně je větší důraz na prevenci, vyšší informovanost o zdravém životním stylu, lepší dostupnost zdravotní péče i rostoucí zájem lidí o vlastní zdravotní stav. Na druhou stranu ovšem přibývá obezity a chronických civilizačních onemocnění – vysoký tlak, cukrovka, deprese a další. Takže se nedá říci, že by z pohledu zdravotního úpisu výrazně přibývalo zdravých lidí.“
Spíše negativní vývoj vidí i Jiří Urbaník z ČPP: „Se zcela zdravými 40 a 50letými klienty se na vstupu do pojištění setkáváme spíše výjimečně. V tomto věku už většina lidí má alespoň nějakou zdravotní historii, dlouhodobě užívanou medikaci nebo nález z preventivních prohlídek.“
Jaký vliv na pojistné má kouření?
Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu (NAUTA) 2024 kouří v Česku 22,4 % lidí starších 15 let – mezi muži 25,4 %, mezi ženami 19,5 %. Za posledních deset let se podíl kuřáků podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) snížil jen o necelé 2 %. SZÚ uvádí, že kouření je v ČR spojováno s přibližně 20 % všech úmrtí, čímž patří k nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorům. Pro pojišťovny lze zásadní hrozby shrnout trojicí: rakovina – srdce a cévy – plíce, kde je vazba mezi kouřením a závažnými zdravotními následky nejlépe uchopitelná.
Řada pojišťoven přesto přistupuje k faktoru kouření na vstupu do pojištění zdrženlivě, přičemž na trhu jsou velké rozdíly. Milan Káňa z Kooperativy říká: „Pracovat na úpisu s kouřením a prokazovat ho je velmi obtížné, takže nemá úplný smysl ho posuzovat automaticky vždy. Je to ale ukazatel, ke kterému přihlížíme v celkovém zdravotním kontextu.“
Podobně se vyjadřuje Tereza Slavíková, produktová manažerka NN Životní pojišťovny: „V našich pojištěních většinou neděláme rozdíl mezi kuřákem a nekuřákem, pokud kouření nepřesáhne určitou mez a není kombinováno s dalšími zdravotními komplikacemi.“ Stejný přístup má i Generali Česká pojišťovna. ČPP a Allianz uplatňují za kouření přirážku, která se s věkem nemění, naopak UNIQA ji podle tiskové mluvčí Veroniky Hešíkové s věkem zvyšuje, a to o desítky procent. Kooperativa a ČSOB Pojišťovna kuřákovi nepřiznávají slevu za zdravý životní styl, ale přirážku za kouření neuplatňují – jen v kombinaci se zdravotními problémy.
Pojišťovny se většinou shodují, že alternativní způsoby konzumace tabáku (vapování, sáčky, občasné doutníky) posuzují stejně jako kouření. Milan Březina z ČSOB Pojišťovny to shrnuje: „Vzhledem k rychlému vývoji obdobných produktů a časté kombinaci různých forem užívání nelze spolehlivě oddělit dopad jednotlivých produktů. Z tohoto důvodu vycházíme z principu, že rozhodující je samotné užívání nikotinu nebo tabákových výrobků, nikoli konkrétní forma konzumace.“ Tereza Slavíková z NN doplňuje: „Pokud jde o občasné doutníky, sváteční kuřáci se určitě nemusí bát přirážky za tento zlozvyk, pokud jsou jinak zdrávi.“ Jan Marek z Generali České naopak uvádí: „Využíváme interní metodiku k přepočtu různých forem užívání nikotinu na ekvivalent klasické spotřeby cigaret, což zajišťuje jednotný přístup při posuzování rizika.“
Kdo během trvání pojištění se zlozvykem přestane, má šanci získat slevu za zdravý životní styl (Kooperativa) nebo může žádat o přehodnocení zdravotního stavu (Allianz, NN, Generali Česká, ČSOB). Doba, po níž je bývalý kuřák považován za nekuřáka, se na trhu liší, jinak se ale pojišťovny shodují, že změna statusu během trvání smlouvy zpravidla nemá vliv na její základní nastavení.
Jaký vliv má na pojištění obezita?
Podle SZÚ trpí v ČR obezitou přibližně 19,8 % dospělých, dalších zhruba 40 % má nadváhu (ženy 18 %, muži 21 %). Obezity v české populaci přibývá, výrazněji u mužů.
Přístup pojišťoven není ani u klientů s nadváhou striktní a mezi společnostmi se liší. Jan Marek říká: „Nedíváme se jen na index BMI, ale na celkový zdravotní stav klienta. Běžná nadváha sama o sobě zpravidla není důvodem k navýšení pojistného. Jiná situace nastává u obezity, kde může být zdravotní riziko významně vyšší. Proto zohledňujeme i další zdravotní souvislosti. Současně platí, že s rostoucím věkem klienta se hranice BMI pro uplatnění přirážky posouvají směrem k vyšším hodnotám.“
Revoluce v bílém plášti: Jak pokrok medicíny za 25 let změnil životní pojištění |
S tím se ztotožňuje i Kateřina Pavlíková z Allianz. Tereza Slavíková uvádí konkrétně: „Pokud je klient do 60 let věku, akceptuje NN životní pojišťovna BMI do 32 bez přirážky, u starších pak BMI do 33.“ ČSOB Pojišťovna nepenalizuje příplatkem BMI do 30, Kooperativa dokonce do 36. V UNIQA má klient s BMI v rozmezí 18 až 28 v kombinaci s nekuřáctvím nárok na nižší pojistné. Jiří Urbaník za ČPP dodává: „Máme interní tabulku s porovnáním výšky a váhy. Nevycházíme z BMI a v udělení přirážky či výluky nehraje roli věk. U dětí se na výšku a váhu neptáme z důvodu vývinu.“
Přirážky za vyšší stupně obezity se pohybují zpravidla v desítkách procent, k tomu pojišťovny hodnotí i celkový zdravotní stav.
S „příliš hubenými“ klienty“ s BMI pod 18 se pojišťovny setkávají spíše zřídka. Podle Kateřiny Pavlíkové má BMI nižší než 18,5 méně než 2 % nových klientů Allianz a podíl těchto klientů je dlouhodobě stabilní. Takové osoby jsou zkoumány zvlášť. Jiří Urbaník k tomu dodává: „Příliš nízké BMI bývá zpravidla spojeno s konkrétní zdravotní diagnózou nebo jiným objektivním zdravotním důvodem.“ UNIQA uvádí, že přirážka spojená s nízkým BMI se s věkem mírně zvyšuje. Tereza Slavíková dokonce varuje: „Člověku s hodnotou BMI pod 16 se může stát, že pojištění pro něj bude nedostupné.“
Urbaník ve shodě s ostatními uzavírá: „Po uzavření pojištění běžně nesledujeme vývoj tělesné hmotnosti klienta ani případné změny BMI v průběhu trvání smlouvy. Tyto informace se standardně posuzují až v případě pojistné události.“
Závěr Jaké jsou trendy
Přístup pojišťoven tedy není jednotný, shodují se ale v hodnocení trendů kouření a obezity za poslední dekádu. Jan Marek shrnuje: „U kouření obecně pozorujeme postupný pokles počtu kuřáků klasických cigaret, ale zároveň stoupá počet uživatelů nikotinu, protože lidé přecházejí na elektronické cigarety, nikotinové sáčky nebo zahřívaný tabák. Celkový počet uživatelů nikotinu tak klesá jen mírně. Naopak o významném poklesu počtu klientů s obezitou hovořit určitě nelze.“ Milan Březina uvádí: „Z pohledu vstupu do pojištění vnímáme zejména nárůst klientů s vyšším BMI v nižším věku. Naopak u klientů do 30 let pozorujeme častější deklaraci nekuřáctví.“
Tereza Slavíková upozorňuje, že nejhorší je kombinace obou faktorů: „S nástupem edukovanější a uvědomělejší generace se ale trend velmi mírně zlepšuje.“ Kateřina Pavlíková je konkrétní: „Kuřáci tvoří nyní méně než 10 % nově příchozích klientů a podíl klientů s obezitou (BMI 30 a více) dosahuje přibližně 8 %. Obě hodnoty jsou výrazně příznivější, než odpovídá průměru celkové populace.“
Ze všech odpovědí pojišťoven je patrný rozdílný přístup k hodnocení rizikových faktorů. Cenu určuje jejich kombinace – a právě proto se konkrétní nabídky jednotlivých pojistitelů mohou výrazně lišit. Pro klienta z toho plyne jasné doporučení: vyplatí se porovnat víc pojišťoven a být při zdravotním dotazníku maximálně otevřený, protože právě na něm stojí férová cena i budoucí výplata pojistného plnění.
