Nejméně starostí s platbou zdravotního pojištění mají zaměstnanci, za které jej vypočítává a odvádí jejich zaměstnavatel. Ostatní pojištěnci kromě těch, za které platí stát, si musí pojistné hradit sami.
„Stát platí zdravotní pojištění například za důchodce, studenty nebo příjemce rodičovského příspěvku, přičemž měsíční platba se meziročně zvyšuje o 61 korun na 2 188 korun,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Sazby zdravotního pojištění
Zaměstnanci odvádí na zdravotní pojištění standardně 4,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel dalších 9 % z hrubé mzdy. OSVČ platí na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu.
„Přestože se sazby zdravotního pojištění meziročně nemění, tak se některým pojištěncům placení zdravotního pojištění prodražuje, důvodem je zvýšení minimálního vyměřovacího základu a zvýšení minimální mzdy,“ dodává Ivanco.
Minimální mzda se zvyšuje. Kdo si polepší a jaký to bude mít další dopad? |
Nízká hrubá mzda ze zaměstnání
Zdravotní pojištění za zaměstnance musí být vypočteno alespoň z minimální měsíční mzdy, výjimka platí pouze pro státní pojištěnce a zaměstnance odvádějící minimum z jiného příjmu.
Pokud bude mít v příštím roce zaměstnanec pracující pouze na zkrácený úvazek hrubou mzdu nižší než 22 400 korun, tak zaměstnavatel odvede na zdravotním pojištění klasicky 9 % z hrubé mzdy a dopočet do částky 3 024 korun platí zaměstnanec.
„Například při hrubé mzdě ze zkráceného úvazku ve výši 20 000 korun bude částka zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činit 1 224 korun, tedy asi 6,1 % z hrubé mzdy,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Vyšší platby pro osoby bez zdanitelných příjmů
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si platí každý měsíc zdravotní pojištění samy v sazbě 13,5 % z minimální mzdy, v roce 2026 tedy v částce 3 024 korun, v letošním roce to bylo 2 808 korun. Měsíční zdravotní pojištění musí OBZP platit vždy do osmého dne následujícího měsíce. Kdo nezaplatí všas nebo vůbec, vystavuje se pokutám. . „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou nejčastěji nezaměstnaní bez evidence na úřadu práce, věční studenti nebo lidé pouze s pasivními příjmy,“ vysvětluje daňová poradkyně.
OSVČ s nízkými příjmy čeká finanční zásek. Paušální daň se razantně zvedne |
Zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ
Více na zdravotním pojištění bude v příštím roce platit většina osob samostatně výdělečně činných, pro které se zvyšuje minimální vyměřovací základ. „Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění se pro OSVČ vykonávající hlavní činnost meziročně zvyšuje z 3 143 korun na 3 306 korun,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. Během roku je přitom nutné platit minimální měsíční zálohy.
Dobré je také vědět, že když bude mít OSVČ svůj skutečný vyměřovací základ, kterým je polovina daňového základu, nižší než minimální vyměřovací základ, tak se zdravotní pojištění vypočítává právě z minimálního vyměřovacího základu.
Více budou platit i paušalisté v prvním pásmu
Více na zdravotním pojištění budou v roce 2026 platit i OSVČ v prvním paušálním daňovém režimu, ve kterém je částka zdravotního pojištění právě ve výši minimální zálohy. Paušalisté v druhém a třetím pásmu však mohou zůstat v klidu.
OSVČ s nízkými příjmy čeká finanční zásek. Paušální daň se razantně zvedne |
V prvním pásmu je částka zdravotního pojištění pro rok 2026 ve výši minimální měsíční zálohy a částka sociálního pojištění ve výši 1,15násobku minimální zálohy na sociální pojištění,“ dodává Ivanco.
| Rok | Měsíční platba v Kč | Za rok celkem Kč |
|---|---|---|
| 2024 | 7 498 | 89 976 |
| 2025 | 8 716 | 104 592 |
| 2026 | 9 984 | 119 808 |
| Zdroj: MF ČR | ||
V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně, pro každé pásmo musí být dodrženy legislativní podmínky. V roce 2026 budou činit měsíční platby na paušální daň:
- 9 984 korun v prvním pásmu
- 16 745 korun ve druhém pásmu
- 27 139 korun ve třetím pásmu.
