Většina z nás tráví nejméně třetinu pracovního dne v zaměstnání. Hospodaření s majetkem zaměstnavatele tak patří mezi činnosti, se kterými strávíme nejvíce času. Zaměstnanec je obecně povinen majetek zaměstnavatele chránit před poškozením, ztrátou, zničením a jeho zneužitím. V případech, kdy hrozí škoda, je zaměstnanec povinen zaměstnavatele resp. vedoucího zaměstnance na hrozící nebezpečí upozornit. Tam, kde je k odvrácení škody nezbytný zákrok, je zaměstnanec povinen zakročit; nemusí tak učinit jen tehdy, brání-li mu v tom důležitá okolnost, nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké. Sečteno, podtrženo. Povinností mnoho. Do jaké míry je však zaměstnanec skutečně za případnou škodu odpovědný?
Řekněte si v práci o maximum. Čtěte ZDE. |
Odpovědnost | Vznik odpovědnosti | Maximální náhrada škody | Dokazovací povinnost |
Příklad | |||
obecná | automaticky | 4,5 násobek PHMP * | na straně zaměstnavatele |
poškození automobilu zaměstnavatele z nedbalosti | |||
za nesplnění povinnosti k odvrácení škody | automaticky | 3 násobek PHMP * | na straně zaměstnavatele |
neupozornění vedoucího na hrozící škodu | |||
za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat | na základě písemné dohody | neomezeno | na straně zaměstnance |
schodek na svěřených penězích, ceninách či zboží | |||
za ztrátu svěřených předmětů | na základě písemné dohody | neomezeno | na straně zaměstnance |
ztráta mobilního telefonu, jestliže zaměstnanec neprokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění | |||
za škodu způsobenou vyrobením zmetku | automaticky | 0,5 násobek PHMP * | na straně zaměstnavatele |
poškození stroje vyrobením zmetku z nedbalosti |
Zdroj: MPSV ČR;* PHMP: průměrný hrubý měsíční příjem zaměstnance před způsobením škody
Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel. Pokud se rozhodne náhradu škody požadovat (zaměstnavatel není povinen náhradu škody vyžadovat, záleží na jeho úvaze), je povinen výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že vznikla škoda, a že za ni zaměstnanec odpovídá. Uzná-li zaměstnanec závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne-li s ním zaměstnavatel způsob úhrady, je zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně, jinak je neplatná. Zvláštní písemná dohoda však není třeba, jestliže zaměstnanec již škodu uhradil. Nesouhlasí-li zaměstnanec s úhradou škody, kterou na něm požaduje zaměstnavatel, zaměstnavatel může uplatnit svůj nárok pouze u soudu.
Co vám pojišťovna ráda zamlčí? Informace nejsou nebo je pojišťovny tají. |
Většina komerčních pojištění odpovědnosti na trhu v sobě zahrnuje pouze pojistnou ochranu první složky odpovědnosti zaměstnance, tedy obecnou odpovědnost (viz tabulku výše). Na jedné straně je však odpovědnost zaměstnance za škodu podmíněna porušením jeho povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, na druhé straně zanedbání předepsané obsluhy apod. patří mezi standardní výluky, při kterých pojišťovna neposkytne pojistné plnění. A tak prostor pro pojistné plnění bývá často velmi omezený. Typickou je pro tento typ pojištění také poměrně rozsáhlá spoluúčast a poměrně nízké limity vyplaceného pojistného plnění. Tato skutečnost může být zásadní především u nedostatečnosti plnění od pojišťovny v souvislosti s úhradou nákladů na právní zastoupení, tedy jedné z nejdůležitějších složek odpovědnostního pojištění.
Kolik stojí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli při výkonu povolání? |
Zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním nejenom zaměstnanec v pracovním poměru, ale i zaměstnanec tzv. na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, a to i když tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Tento zaměstnanec je však u komerční pojišťovny tímto typem pojištění standardně nepojistitelný. Ještě komplikovanější situace však nastává u stále frekventovanější a zaměstnavateli vyžadované pracovní činnosti v tzv. Švarc systému, kde zaměstnavatel kupuje práci a informace od „zaměstnance“ obdobně jako zboží na fakturu. Takovýto spolupracovník pak nenese ve smyslu zákoníku práce žádnou odpovědnost. Škoda způsobená v těchto situacích, se posuzuje podle občanského zákoníku, kde finanční limity pro výši náhrady škody neplatí. Obdobně jako zaměstnancům na dohodu i účastníkům tzv. Švarc systému tak hrozí taková rizika, která jsou na trhu standardně soukromě nepojistitelná.
Je-li zaměstnanec zaměstnán ve smyslu zákoníku práce, nese odpovědnost za škody pouze v rozsahu zákoníku práce. Pod tlakem a hrozbou mohou zaměstnavatelé vyžadovat zvýšenou odpovědnost, ta však není v platném právním systému zakotvena. Na jedné straně tak stojí snaha zaměstnavatelů o kvalitnější a efektivnější řízení rizik, na straně druhé pak ne příliš odlišné řízení rizik uvnitř komerčních pojišťoven. Existence soukromého pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnance způsobenou zaměstnavateli je tak nejenom z těchto pohledů velmi omezená a problematická.
Jaké máte zkušenosti s náhradou škody způsobené zaměstnavateli? Požadují po vás zaměstnavatelé převzetí zvýšené odpovědnosti nad rámec zákoníku práce? Děkujeme za vaše názory a připomínky.