Není to tak dlouho, kdy jsme na iDNES.cz psali o záludnosti některých otázek ve zdravotních dotaznících pojišťoven. Odpovědi na ně, nebo naopak jejich opomenutí, mohou v praxi vést ke snížení pojistného plnění, případně i k jeho úplnému zamítnutí. Je někdy nejasný způsob formulace těchto otázek ze strany pojišťoven záměrný?
Každá pojišťovna si zdravotní dotazník nastavuje podle svého přístupu k posuzování zdravotního stavu a podle toho, jak chce pracovat s rizikem. Formulace otázek proto není náhodná. Nemusí to automaticky znamenat snahu klienta nachytat, ale vždy jde o vědomé nastavení pravidel, které mají dopad na to, co musí klient při sjednání uvést a jak se později posuzuje pojistná událost.
Mohl byste uvést typický příklad zavádějící otázky ve zdravotním dotazníku?
Za nejproblematičtější považuji otázky, které se ptají na subjektivně vnímané zdravotní obtíže, se kterými člověk nikdy nenavštívil lékaře. Typickým příkladem může být bolest zad, únava, bolest hlavy nebo dušnost.
Proč zrovna toto považujete za nejproblematičtější?
Ruku na srdce – koho někdy v životě nebolela záda? Pokud se pak klient při návštěvě lékaře zmíní, že ho záda bolela už dříve, může být problém na světě. Šance na pojistné plnění, například u pracovní neschopnosti, tím může výrazně klesnout.
Které další otázky ve zdravotních dotaznících nejsou podle vás z hlediska klientů úplně v pořádku?
Druhou problematickou skupinou jsou otázky za celý život. U čtyřicetiletého člověka je podle mě velmi obtížné spolehlivě si vybavit všechny zdravotní problémy z dětství. A někdy už se bohužel není koho zeptat, protože rodiče nežijí.
Jde o běžné otázky napříč pojišťovnami?
Ne, takto se rozhodně neptají všechny pojišťovny. Na trhu jsou i pojišťovny, které mají otázky formulované konkrétněji. Ptají se například pouze na zdravotní problémy, kvůli kterým klient navštívil lékaře, byl vyšetřován, léčen nebo sledován. Zároveň pracují s omezeným časovým obdobím, typicky posledních pět až deset let. To je pro klienta mnohem uchopitelnější a férovější.
Martin Švec
|
Jakou roli ve vyplňování zdravotních dotazníků hrají finanční poradci? Uvědomují si, že odpovědi v dotazníku jsou klíčové pro případné pozdější plnění?
Finanční poradce má při sjednání životního pojištění velmi důležitou roli, ale neměl by zdravotní dotazník vyplnit za klienta. Měl by klientovi vysvětlit význam otázek, upozornit ho na rizikové formulace a pomoci mu zkontrolovat, že odpovědi dávají smysl. Myslím, že velká část poradců si dnes význam zdravotního dotazníku uvědomuje. Samotné vědomí ale nestačí. Proto chceme, aby aktivní roli měl i klient. Dotazník si může vyplnit sám a poradce s ním následně projde, zda nic zásadního nepřehlédl. Pokud ale dotazník obsahuje nejasné nebo záludné formulace, je to složité pro obě strany.
Čemu zejména by měli spolu s klienty věnovat pozornost?
Hlavně si pořádně přečíst, na co se pojišťovna ptá. Jestli pojišťovnu zajímají jen nemoci nebo zdravotní problémy, se kterými klient navštívil lékaře, nebo se pojišťovna ptá i na subjektivní potíže, se kterými klient u lékaře nikdy nebyl. A pak mít u každé otázky na paměti, za jak dlouhé období se pojišťovna ptá.
Stačí opomenutí ve zdravotním dotazníku a pojišťovna nemusí plnit |
Na co by pak měli myslet samotní klienti?
Klienti by měli myslet hlavně na to, že zdravotní dotazník není formalita. Pokud podstatnou informaci neuvedou, ať už vědomě, nebo proto, že otázku podcení, mohou tím ohrozit budoucí pojistné plnění. A nejde jen o ně samotné. U životního pojištění se to často týká i jejich blízkých.
Proč nejasné otázky i nadále zůstávají ve zdravotních dotaznících pojišťoven? Vyplácí se jim to finančně?
To je otázka spíše na jednotlivé pojišťovny. Takto otevřeně formulované otázky dávají pojišťovnám více informací o zdravotním stavu klienta a díky tomu může být cena pojištění nižší než u pojišťoven, které k otázkám ve zdravotním dotazníku přistupují z pohledu klienta uchopitelněji a ptají se jen na obtíže, se kterými jsem už musel zajít k lékaři. Když mám takto nastavený zdravotní dotazník (na jakýkoli zdravotní problém, aniž bych vyhledal lékaře, pozn. redakce), tak jako pojistný matematik můžu počítat s daleko nižšími škodami, než pokud bych se ptal jen na problémy, se kterými klient lékaře i navštívil. Takže dokážu díky tomu nabídnout levnější pojištění.
Penzijní spoření |
Na druhou stranu – je možné se zeptat ve zdravotním dotazníku vždy tak, aby odpověď byla jasná a bez různých výkladů?
Úplně všechny hraniční situace asi odstranit nejde, ale zdravotní dotazník lze napsat tak, aby jich bylo minimum. My se ptáme na zdravotní problémy, kvůli kterým klient navštívil lékaře, byl vyšetřován, léčen nebo sledován. A maximálně za posledních deset let. U některých nemocí je tato doba kratší, například pět let. U úrazů bez trvalých následků navíc zkracujeme dosavadní tříletou lhůtu na jeden rok. To mi přijde pro klienty uchopitelné. Navíc motivujeme klienty slevou na pojištění k tomu, aby si zašli za svým praktickým lékařem pro výpis ze zdravotnické dokumentace a ověřili si, že na nic důležitého nezapomněli. Já osobně chci, aby klienti u životního pojištění věděli už od začátku, na co jsou skutečně pojištěni, a nebyli překvapeni až ve chvíli, kdy se jim něco stane.
Až 18 tisíc viníků ročně ujede od nehody, škoda je nezajímá. Jaké mají další důvody? |
Dobře, rozumím… Zeptám se i na pojistné podmínky pojišťovny. Jak moc ty se doplňují s informacemi uvedenými ve zdravotním dotazníku?
Zdravotní dotazník a pojistné podmínky by na sebe měly logicky navazovat. Podle toho, jak pojišťovna v podmínkách ošetřuje zdravotní stav před počátkem pojištění, by měla formulovat i otázky ve zdravotním dotazníku. Dnes už je výluka pro jakékoli zdravotní obtíže před uzavřením pojištění spíše výjimečná, ale v podmínkách některých pojišťoven ji stále najdeme.
Správné uzavření pojistné smlouvy, počítám, se vyplatí jak pro klienta, tak pojišťovnu. Zeptám se docela obecně – platí to i pro český trh s životním pojištěním?
Určitě ano. Pokud je smlouva uzavřena bez vyžádaných informací o zdravotním stavu, řeší se to až při pojistné události, tedy v nejhorší možnou chvíli. Šetření pojistné události se pak může protáhnout, klient je frustrovaný a může mít pocit, že pojišťovna hledá důvod neplnit. Přitom často jde jen o doplnění informací, které měly být správně zjištěny už při sjednání smlouvy. Správně vyplněný zdravotní dotazník je proto výhodný pro všechny: pro klienta, poradce i pojišťovnu.
