Rodičovský příspěvek ani stipendium do daňového přiznání neuvádíte, daní se jen část penze, která je vyšší než 288 tisíc korun za rok.

Rodičovský příspěvek ani stipendium do daňového přiznání neuvádíte, daní se jen část penze, která je vyšší než 288 tisíc korun za rok. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Přivýdělek musí zdanit i studenti, důchodci a lidé na rodičovské

  • 49
Pokud si přivyděláváte, musíte také zaplatit daně. A to i v případě, jste-li důchodce, student nebo na rodičovské dovolené. Navíc je jedno, jestli podnikáte nebo jste jen na brigádě.

František Neveselý je pětašedesátiletý důchodce. Dříve byl zaměstnaný jako truhlář ve velké nábytkářské firmě. Protože se nechtěl spokojit s pouhou penzí, vyřídil si živnostenské oprávnění a pokračoval ve své profesi na vlastní pěst. Kromě podnikání měl ještě příjem z pronájmu chalupy a z prodeje štěňat.

  • Bral penzi 11 tisíc korun měsíčně, za rok to bylo 132 tisíc korun. Nepřekročil tedy hranici 288 tisíc korun, nad kterou se starobní penze musí danit, proto tyto peníze do daňového přiznání uvádět nebude. 
  •  Z podnikání měl za loňský rok příjem 420 tisíc korun. Jeho skutečné výdaje za materiál byly přibližně 200 tisíc korun.
  • Za pronájem chalupy utržil 30 tisíc korun. Štěňata prodal dohromady za 50 tisíc korun.

František bude kromě základního daňového formuláře vyplňovat také Přílohu 1, kde uvede příjmy z podnikání, a Přílohu 2, kam vyplní částky za pronájem a prodej psů.

Úplně stejně a do stejných kolonek by formuláře vyplňovali také rodiče, kteří jsou s malým dítětem na rodičovské, nebo třeba studenti, kteří si přivydělávají ke studiu jako osoby samostatně výdělečně činné.

Paušál, nebo skutečné výdaje?

U dvou ze tří příjmů si může František zvolit, jestli bude v daňovém přiznání uplatňovat skutečné výdaje, nebo takzvaný paušál. Aby se rozhodl správně, musí nejprve dobře počítat.

Truhlářství patří mezi řemeslné živnosti, zatím si může odečítat výdajový paušál ve výši 80 procent příjmů. František si s účetnictvím příliš nerozumí, přesto si veškeré výdaje zapisoval. Utratil vlastně jen za materiál přibližně 200 tisíc korun. Nástroje už měl z dřívějška, dílnu si udělal ze své garáže, takže neplatí žádný nájem. Náklady na elektřinu, benzin a opravy vyčíslil na 20 až 30 tisíc. Dohromady by tedy mohl vykázat 230 tisíc korun. Když však použije paušál, bude si moci odečíst 336 tisíc korun. To je pro Františka výhodnější.

Druhým příjmem, kde bude volit, je pronájem. Od příjmů z pronájmu nemovitostí si může každý odečíst buďto skutečné výdaje (náklady na energie, rekonstrukce, opravy...), nebo paušál ve výši 30 procent. František v loňském roce nemusel do chalupy skoro nic investovat, proto opět volí paušál a od 30 tisíc odečítá devět tisíc korun.

Pan František má také fenku, která měla loni štěňata. Za jejich prodej získal 50 tisíc korun, a to je třetí příjem, který musí zdanit (jako ostatní příjem podle paragrafu 10 jej bude zapisovat do přílohy daňového přiznání číslo 2). Překročil totiž 20tisícovou hranici pro odpuštění daní z příležitostného příjmu. I zde si může odečíst náklady, v tomto případě pouze ty reálné. František zde uvede částku 15 tisíc korun, kterou ho stála veterinární vyšetření, cesty za psy, očkování, porod, krmivo pro štěňata i fenu, kontrolní prohlídka, ultrazvuk, rentgen atd.

Na 80procentní paušál mají v takzvaných ostatních příjmech nárok pouze ti, kteří měli příjem ze zemědělské výroby.

Co si ještě odečíst

Podat daňové přiznání má pro Františka jednu nespornou výhodu. Může si totiž od základu daně odečíst položky, které by jinak nemohl uplatnit. Třeba za placené penzijní připojištění, dary, životní pojištění, úroky za bydlení. Totéž se týká studentů či žen a mužů na rodičovské.

Přestože už je František v důchodu, stále si ještě spoří v penzijním fondu, každý měsíc posílá 1 500 korun. Takže si sníží daňový základ o 12 tisíc korun za penzijní připojištění (k prvním zaplaceným šesti tisícům dostává státní příspěvek, o ty daňový základ snížit nemůže).

Dalších pět tisíc korun si může odečíst jako sponzorský dar psímu útulku. Když odečte od příjmů uvedené paušály, skutečné výdaje i odčitatelné položky, vyjde mu částka, ze které spočítá 15procentní daň. Vyšla mu částka 18 450 korun. To všechno však nemusí státu zaplatit, nyní přijde na řadu odečítání slev.

I pro důchodce, studenty a rodiče platí slevy na dani na poplatníka. František tak může od vypočítané daně za loňský rok odečíst slevu 24 840 korun. V jeho případě vyjde nakonec daň nulová. Nemusí tedy finančnímu úřadu posílat žádné peníze.

Sleva se odečítá za celý rok i v tom případě, že byste si přivydělávali pouze pár měsíců. Pokud bude mít podobné příjmy student, má nárok ještě navíc na slevu na studenta, která je 4 020 korun za rok.