Nezletilé dítě, 3 roky
Kamila a Jan mají tříletou dceru Adélu. Oba rodiče pracují, Kamila je sice na rodičovské dovolené, ale podniká z domova. Oslovil je pojišťovací poradce a nabídl pro ni životní pojištění. Výhodou je to, že bude malá zabezpečena pro případ, že pojištěný rodič zemře, navíc v plnoletosti dostane našetřené peníze, třeba jako věno.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: pojistná částka 200 tisíc korun při úmrtí rodiče, trvalé následky úrazu dítěte s pojistnou částkou 300 tisíc korun (čtyřnásobná progrese, tj. v případě stoprocentních následků až 1,2 milionu korun).
Alternativy: Dítě potřebuje hlavně dobrou úrazovou pojistku. Není přitom důležité, aby pojišťovna vyplácela odškodnění za každý podvrtnutý kotník, rodiče by spíš měli hledět na to, aby dostali dost peněz, kdyby se přihodilo něco opravdu vážného. Kdyby dcera například po úrazu zůstala na vozíku, bylo třeba řešit bezbariérové přestavby, pomoc asistenta a podobně.
Ideální je v tomto případě pojistka riziková (bez spoření) nejlépe s takzvanou progresí. Znamená to, že když úraz nechá malé následky, pojišťovna zaplatí méně, když budou následky opravdu závažné, pojištění se znásobí. Takovou pojistku lze pořídit za 424 korun ročně (pojistná částka 300 tisíc korun, čtyřnásobná progrese).
Kdyby zbylé peníze (844 korun měsíčně) rodiče ukládali do fondů v dynamické strategii, za 15 let naspoří 200 tisíc korun, což je víc než ve variantě s pojistkou.
Otázkou je, zda životně pojišťovat rodiče. Jan i Kamila vydělávají a v případě smrti jednoho z nich by se dokázali o sebe i o dceru postarat. Na místě je spíš úvaha o pojištění úrazovém.
Komentář: Životní pojistky pro děti jsou hlavně marketingový tah. Pojištěni jsou vlastně rodiče (v modelovém případě jen jeden rodič), ale ti lépe slyší na to, že pojistí dítě a ne sebe. V uvedeném případě navíc nelze využívat daňové zvýhodnění právě proto, že na smlouvě je jako pojištěné uvedeno dítě.
Rodina s dítětem
Lucie a Tomáš mají dvouletou dceru, matka s ní plánuje zůstat do čtyř let věku doma a není jisté, zda si v mezidobí nepořídí druhého potomka. Tomášovi je 30 let, je skladník. Vydělává kolem 25 tisíc měsíčně čistého. Chce rodinu zabezpečit, ale zároveň platit co nejméně peněz.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: životní pojistka je na milion korun, jde o investiční pojištění, částka je však nastavená tak, aby přesně pokrývala riziko – nic se nespoří.
Alternativy: Na první pohled by se mohlo zdát, že rodinu vyjde levněji klasické rizikové pojištění na stejnou částku. To je však paradoxně dražší, měsíčně by stálo 730 korun. Navíc u investičního životního pojištění si klient může odečítat zaplacené pojistné od daňového základu, v tomto konkrétním případě by ušetřil 866 korun za rok.
To u rizikového pojištění není možné.
Komentář: Pro živitele rodiny je životní pojištění důležité, pojistná částka by měla být nastavena alespoň na trojnásobek jeho ročního příjmu. V případě Tomáše a Lucie by bylo vhodné řešit i pojistku úrazovou. Při Tomášově práci se může snadno stát, že bude mít úraz s trvalými následky.
Samoživitelka, 25 let
Lenka má roční dítě, ale vychovává ho sama. Je na rodičovské. Žije u svých rodičů, ale uvažuje o tom, že by měla uzavřít pro každý případ životní pojistku. U přepážky jí nabídli pojištění spojené se spořením na stáří, mohla by si snižovat daňový základ o zaplacené pojistné.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: životní pojistka je na 500 tisíc korun.
Alternativa: Žena na rodičovské pravděpodobně nebude mít velké příjmy, proto by ji pojištění nemělo zbytečně finančně zatížit. Lepší než spořicí životní pojistka by pro ni bylo pojištění nastavené čistě rizikově, na půlmilionovou částku by ho mohla pořídit za 110 korun měsíčně.
Pojistku by přitom nemusela uzavírat do 60 let (kvůli daňovým odpočtům), mohla by být pojištěna jen po dobu, kdy je skutečně třeba zajistit dítě. Výhodou rizikového nastavení pojistky je to, že ji lze kdykoli ukončit bez toho, že by riskovala ztrátu.
Případné volné peníze pak může investovat jiným způsobem.
Komentář: Hodně záleží i na tom, jaké má vztahy s rodiči a s otcem dítěte. Možná by bylo přínosnější domluvit se s nimi, co by bylo v případě, že by matka zemřela. Daňový odpočet je pro ni zajímavý, jen pokud platí daně z příjmů (k rodičovské si přivydělává), jinak není platby od čeho odečíst.
Svobodná žena, 40 let
Pavla žije sama ve vlastním bytě. Má slušné příjmy, vydělává kolem 30 tisíc korun měsíčně. Začala uvažovat o tom, jak se zabezpečit na stáří a v bance jí nabídli spoření formou investičního životního pojištění. Chce si dávat stranou asi pět tisíc korun každý měsíc.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: pojistná částka deset tisíc korun při úmrtí, ostatní peníze se spoří.
Alternativy: Pojistka je správně nastavena s co nejnižší pojistnou částkou, protože životní pojištění jako takové Pavla nepotřebuje, na jejím příjmu není nikdo závislý, takže nemá koho zajišťovat.
I tak však bude pojišťovně platit za riziko a to bude její zisk snižovat. Kdyby částku rozdělila, pravidelně každý měsíc investovala čtyři tisíce korun do dynamického portfolia podílových fondů, mohla by za stejnou dobu získat 1 880 000 korun. Navíc by při klasické investici nemusela z výnosu po uvedené době platit žádné daně. Aby využila daňovou úsporu, tisíc korun může po nechat v investičním pojištění, tam by v tom případě naspořila dalších 335 tisíc korun a na dani by ušetřila 34 tisíc korun.
Komentář: Klientka by neměla zapomenout na klasické úrazové pojištění, měla by být zajištěna třeba pro případ, že by po úrazu měla trvalé následky.
Muž, 55 let
Karel změnil zaměstnání a v nové práci mu nabídli, aby si uzavřel životní pojistku, že mu do ní budou přispívat 1 500 korun (zaměstnavatel může přispívat až dva tisíce korun měsíčně, výhodou těchto peněz je, že se nedaní a neplatí se z nich sociální a zdravotní pojištění). V pojišťovně mu nabídli, aby kvůli daňovým úsporám spořil ještě tisíc korun vlastních.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: pojistná částka deset tisíc korun při úmrtí, ostatní peníze se spoří.
Alternativy: Pojistka je správně nastavena s co nejnižší pojistnou částkou. Životní pojištění jako takové Karel nepotřebuje, děti už jsou dospělé a on by jen ve svém věku platil zbytečně vysokou částku za riziko smrti. Do klasického pojištění je však dobré dávat jen minimální možnou platbu, například pět set korun (podle podmínek pojišťovny).
Ostatní peníze je možné ukládat do takzvaných mimořádných vkladů, ze kterých se obvykle neplatí poplatky, lze je v případě potřeby bez výrazné penalizace vybrat. Přitom Karel využije jak daňových výhod, tak příspěvku od zaměstnavatele.
Komentář: Životní pojištění je v případě příspěvku zaměstnavatele zcela namístě.
Žadatel o hypotéku
Romanovi je 33 let a žádá o milionovou hypotéku. Žije sám a banka si jako podmínku stanovila životní pojištění. Nabízejí mu rizikové životní pojištění s pojistnou částkou, která se snižuje podle toho, jak klient splácí dluh.
Kalkulace
|
Co je pojištěno: pojistná částka milion korun při úmrtí.
Alternativy: Pro Romana by bylo výhodnější pojistit si trvalé následky úrazu a dávky v pracovní neschopnosti. V případě, že zemře, nemusí ho životní pojištění zajímat, banka by prodala nemovitost a vyrovnala se s dědici.
Kdyby však přišel kvůli zdravotnímu stavu o možnost pracovat a nesplácel by, o byt na hypotéku by nejspíš přišel.
Pojištění trvalých následků úrazu na milion se čtyřnásobnou progresí by ho přitom vyšlo na 200 korun měsíčně, vyplácení dávky 400 korun denně v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti (od 28. dne) na 260 korun měsíčně. To je dohromady jen o něco víc než cena za zbytečnou životní pojistku.
Komentář: Banky sice klienty (zvláště ty, kteří nemají rodinu) o životní pojištění žádají, ale podmínkou přidělení hypotéky to není, když klient naznačí, že si hypotéku klidně vezme jinde, banka obvykle od požadavku ustoupí.
