Šestá generace nových povodňových map spolu s novým analytickým nástrojem Risk Asistent má nabídnout pojišťovnám, a nejen jim, dosud nejdetailnější pohled na rizikovost konkrétní nemovitosti.
„Dopad pocítí pojišťovny, majitelé domů i realitní trh,“ říká v rozhovoru pro portál iDNES.cz Lenka Slabejová, gestorka pro neživotní pojištění České asociace pojišťoven.
Kdy a proč vznikly povodňové mapy a jaký smysl mají pro pojištění?
Povodňové mapy vznikly v reakci na katastrofální povodně z let 1997 a 2002, které přinesly rekordní objem škod. Pro představu, v roce 1997 vznikly ztráty v celkové výši okolo 65 miliard korun a pojišťovny kompenzovaly postiženým částku 10 miliard, tedy přibližně 15 %. V roce 2002 činily celkové ztráty v ČR přes 70 miliard korun, z nichž uhradily pojišťovny už asi polovinu. Zatímco v roce 1997 byla ještě pojištěna relativně malá část majetku, takže většina škod zůstala na domácnostech, firmách a státu, po této zkušenosti vzrostlo pojištění nemovitostí proti povodni, takže v roce 2002 už pojišťovny nesly mnohem větší část škod.
Lenka Slabejová
|
Již tehdy po katastrofě bylo zřejmé, že je potřeba podstatně lépe pracovat s ohodnocením rizika povodně a záplav na celém území ČR, vznikl projekt povodňových map. Členské pojišťovny ČAP dnes využívají tento systém jako jeden z hlavních nástrojů. A údaje z něj využívají pro rozhodování o podmínkách a ceně pojištění, protože jsou objektivním vodítkem a umožňují stanovit spravedlivou individuální sazbu.
Smyslem map je tedy hlavně to, že jednotlivé zóny ukazují každému z nás míru rizika zasažení povodní nebo záplavou v dané lokalitě. Ráda bych ovšem podotkla, že povodňové mapy jsou instrumentem a vodítkem, od něhož se mohou pojišťovny odchýlit v souladu s vlastní obchodní strategií. Proto platí, že je dobré porovnávat nabídky na pojištění různých hráčů na trhu.
Roste jejich význam v souvislosti s klimatickou změnou a zvyšující se frekvencí extrémních výkyvů počasí, včetně náhlých bouřkových přívalových i déle trvajících intenzivních dešťů?
Zcela rozhodně jejich význam neustále roste. Již dnes proto vzniká jejich šestá generace, která bude představena v létě právě v reakci na povodně ze září 2024, které nám poodkryly prostor pro jejich další zlepšení. Dopady klimatických změn se přitom projevují na více úrovních. Povodně a záplavy jsou četnější, přitom složitěji předvídatelné, nebo k nim dochází na malých územích, mají velmi rychlý průběh, a přitom přináší značné finanční škody.
Zmiňujete povodně a záplavy. Mohla byste přiblížit čtenářům rozdíly mezi nimi, jak je vidí pojišťovny?
Povodeň je obvykle situace, kdy dojde ke zvýšení hladiny vodního toku a ten se vylije ze svých břehů do okolního terénu. Může být způsobena vydatnými dešti, či táním sněhu. Záplava je zaplavení určité lokality vodou a nemusí bezprostředně souviset s vodním tokem. Příčinou vzniku záplavy můžou být přívalové deště, ale také stékání vody ze svahů. Z pohledu pojišťoven jde tedy o dvě různá, i když příbuzná rizika.
Využijte šikovný manuál, abyste udrželi pojištění majetku v dobré kondici |
S jakými subjekty a odborníky na rozvoji povodňových map Česká asociace pojišťoven spolupracuje?
Pro modelování nových map jsme si jako odborného konzultanta přizvali tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením profesora Langhammera. Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a Geofyzikálním ústavem Akademie věd ČR došlo rovněž k vývoji další části nové analytiky.
Samotné povodňové mapy pro nás již dlouhodobě zajišťuje kanadsko-americká společnost Intermap Technologies. A právě tento dodavatel připravuje i jejich již zmiňovanou šestou generaci, včetně zcela nového nástroje Risk Asistenta. Už před třemi roky v roce 2023 se dodavatel těchto služeb s námi dohodl na převzetí provozu online služby poskytování informací o nebezpečí povodně a z nich vytvořených tarifních zón pro území České republiky pro fyzické osoby. Tyto služby využívají v praxi zejména odhadci nemovitostí, soudní znalci, realitní makléři a další subjekty realitního a stavebního trhu.
V čem konkrétně spočívá pokrok současné připravované verze? Jaké všechny zdroje do ní vstupují?
Abych mapy a komplexní přístup lépe vysvětlila, musím předeslat, že se jedná o propojení nových moderních map se současnými vyspělými nástroji pro jejich analýzu a validaci kombinované s dalšími informacemi z oblasti meteorologie, hydrologie a klimatologie. A jak jsem se již zmínila, po událostech z roku 2024 jsme došli společně s dodavatelem i pojišťovnami k závěru, že některé zažité předpoklady při tvorbě povodňových map a jejich následném užití bude nutné přehodnotit.
Nová generace map dokáže tak vyhodnocovat data z mnohem více oborů. To jsou dnes další vrstvy povodňových map. Patří mezi ně mimořádné srážky, extrémní vítr, kroupy, blesky, tíha sněhu, ale i zemětřesení. Pokud bych měla stručně vysvětlit výhodu této novinky, umožní nám při vyřizování škody zpětně ověřit, jestli na konkrétním místě a v daném čase skutečně mohlo dojít k hlášené události v souvislosti s nebezpečným přírodním jevem.
Kromě šesté generace map pro říční povodně navíc vzniká i druhá generace map pro přívalové povodně. Společně s upravenou metodikou přesnější tvorby tarifních zón a jejich následným vyhodnocením pro konkrétní lokalitu tato změna zcela určitě poskytne pojišťovnám přesnější odpovědi na proběhlé události. A také lepší predikci do budoucna.
Co nové povodňové mapy změní v pojištění rizika velké vody u majetku občanů i firem?
Generování zpřesněných dat bude detailnější a lépe využitelné pro praxi. Dnes už přitom nejde jen o mapy a tabulky. Pro další zlepšení se připravuje také prakticky zcela nový nástroj Risk Asistent.
Datovou platformu propojují desítky vrstev různorodých informací platných pro konkrétní místo. Díky tomu lze přesně vyhodnocovat riziko konkrétního objektu v kontextu jeho bezprostředního okolí, nikoli jen dané lokality. To otevírá nové možnosti pro rozhodování založené na skutečně relevantních datech, protože dva objekty na stejném místě mohou vykazovat různý rizikový potenciál: provedením stavby, preventivními opatřeními, účelem stavby a podobně. Což je zásadní pro občany i pro firmy.
Měsíční prognóza je příznivá, radují se meteorologové z předpovědi na červen |
Jaké změny a nové faktory z různých odborných oblastí zohlední letošní mapy říčních povodní?
V oblastech zasažených extrémní povodní v září 2024 přistoupil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) k revizi hydrologických dat. Tato revize znamená, že například v minulosti dvacetiletý průtok může být nově klasifikován jako desetiletý. Tato úprava zcela jistě ovlivní návrhové průtoky pro protipovodňová opatření i velikost rozlivu.
Další změnou je zapojení mostních profilů do modelování. Zkušenosti z roku 2024 nám ukázaly, že nekapacitní nižší mosty se při extrémních průtocích chovají jako bariéry. Následně totiž dochází k dodatečnému rozlivu nejen po proudu, ale i proti směru toku. Takový průběh měla například velká voda v Opavě, kde kvůli zablokování průtoku valící se vody u mostu Ratibořská došlo k rozlivu a zatopení sídliště Kateřinky. Podobných nekapacitních mostů jsou v širším okolí desítky.
Dalším poznatkem z praxe bylo, že agresivita vody daná především její rychlostí hrála při škodách větší roli, než se čekalo. A konečně nová edice map zohledňuje realizovaná protipovodňová opatření v mezičase a podle nich modeluje průběh povodní. Například na místech, kde se před blížící se velkou vodou instalují protipovodňové stěny, jako třeba na pražském Starém Městě nebo v Karlíně a v Holešovicích, dále na místech vybudovaných protipovodňových hrází, namátkou třeba k ochraně Otrokovic či Napajedel na Zlínsku, hráze na Vltavě a Malši v Českých Budějovicích, kombinovaná ochranná opatření v Ústí nad Labem nebo v Plzni. K tomu patří i úprava manipulace a řízení objemu na Vltavské kaskádě přehrad či opravy a modernizace uzávěrů kanalizací v mnoha městech.
Když už teče, je pozdě. Prasklá hadička způsobí škody za statisíce |
V čem budou nové mapy přívalových (srážkových) povodní?
Přívalové mapy se budou letos měnit po 16 letech. Jejich nová generace zvýší množství a zpřesní vstupní data, čímž umožní realističtější simulace plošných rozlivů i hloubek vody při intenzivních srážkách. V uplynulém čase jsme – bohužel – s bleskovými povodněmi z lijáků získali mnoho praktických zkušeností. U přívalových povodní tak dojde také k zásadnímu zpřesnění modelu reliéfu. V praxi to znamená vyšší preciznost odpovídající zhruba 20 centimetrům, zatímco dříve jsme pracovali s rozdílem nad 50 cm.
Jaký dopad to bude mít na vyhodnocování dosavadních čtyř rizikových tarifních zón? Nebo bude zón nakonec více?
Zařazení dané parcely a na ní stojící nemovitosti do jedné z tarifních zón bude výsledkem algoritmů a vyhodnocení většího množství vstupních dat, které systém povodňových map nově bude zahrnovat. A zavedení více tarifních zón do budoucna je jednou z hypotetických možností, jak pracovat s daty v rámci systému a využít větší množství informací.
K čemu bude sloužit novinka zmíněná v předchozí části rozhovoru, takzvaný Risk Asistent?
Vrátím se znovu ke dva roky starým událostem na Moravě. Tehdy se nám potvrdilo, že vyhodnocení rizika povodně pouze adresním bodem je nedostatečné. Naše novinka proto reaguje na tuto konkrétní zkušenost. Risk Asistent bude schopen připravit kompletní geoprostorový popis dané parcely a obrysu budovy, a to komplexně vyhodnotí vzhledem k množině přírodních rizik.
Nepůjde ale jen o zjednodušenou kategorizaci, která by určovala to, jestli parcela patří do zóny, nebo ne. Risk Asistent bude schopen pracovat i s převýšením, vzdáleností k nejbližší zóně a vodnímu toku nebo přítomností terénních překážek. Výsledné zařazení do zóny pak bere v potaz všechny prostorové souvislosti.
K tomu se přidají zmíněné nové analytiky ze spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) a Geofyzikálním ústavem Akademie věd ČR vyhodnocující meteorologická, geofyzikální a hydrologická data, jako jsou mimořádné srážky, extrémní vítr, kroupy, blesky, tíha sněhu, ale i zemětřesení a povodně. Ty zajistí operativní ověření skutečného průběhu událostí v místě s hlášenou škodou.
Jaké profese v pojišťovnictví budou vlastně Risk Asistenta využívat ve své každodenní praxi?
Risk Asistent bude mít opravdu široké využití. Práce s ním není určená pouze pro rizikové inženýry, kteří vyhodnocují zejména průmyslová a korporátní rizika, ale i pro takzvané upisovatele, rizik pro pojištění občanského majetku. Dále jej bude také využívat oddělení likvidace škod, metodici, vývojáři produktů a další profese v pojišťovnách. Také má velký potenciál pro pojišťovací zprostředkovatele v práci s klientem a jeho konkrétním rizikem.
Od kdy budou nové mapy používat pojišťovny?
Nová generace map bude pojišťovnám dodána v průběhu letošního léta. V současně době se rozhodli tuto novou generaci využívat hned v osmi členských pojišťovnách.
Dá se už dnes říci, u jakého podílu ploch v ČR dojde pravděpodobně k přesunutí do přísnější tarifní zóny? Bude docházet i k opačnému, tedy příznivému směru přesunu?
Na aktualizaci povodňových map se ještě velmi intenzivně pracuje, tedy zatím nelze poskytnout finální informace. Lze ale obecně očekávat změny v obou směrech, tedy jak zpřísnění, tak změkčení podmínek. Výsledné zařazení bude opravdu velmi individuální, protože nepůjde jen o lokalitu, ale i o další parametry každého pojišťovaného objektu. Dalším faktorem, který promluví do výsledku, je i vlastní obchodní politika každé pojišťovny.
Co může pro klienty obecně zpřísnění zařazení znamenat? Zvýšení pojistného, nižší limity plnění, vyšší spoluúčast, anebo nepojistitelnost?
V případě, že při aktualizaci povodňových map dojde k zhoršení povodňové zóny, budou moci pojišťovny tyto informace zohlednit různými způsoby, jak uvádíte. V podobných případech se většina pojišťoven obvykle pokouší s klienty individuálně jednat o podmínkách pojištění, tedy nejen o pojistném, ale také o spoluúčasti a výši pojistných částek jako limitů pojistného plnění. Nové povodňové mapy přinášejí pojišťovnám vodítko pro rozhodování ještě vyšší transparentnost a objektivitu. Nicméně znovu opakuji, že pojišťovny nepostupují jednotně a má určitě smysl jednat s více hráči a vybírat si mezi nabídkami.
Existují i v zahraničí podobné nástroje, jako jsou české povodňové mapy a nyní Risk Asistent?
Podobné povodňové mapy existují i v některých okolních zemích. Každá země k nim přistupuje jinak, je ale potřeba brát v úvahu, jak často a jak moc byly okolní země povodním v posledních desetiletích vystaveny. Každopádně aktualizace, na které se nyní pracuje v České republice, je skutečně unikátní, a to nejenom druhy a množstvím vstupních dat, ale i přístupem k jejich vyhodnocování a modelování.
Budou povodňové mapy sloužit i dalším subjektům v ČR, jako například státní správě, obcím k přípravě preventivních protipovodňových opatření či pro rozvojové plány, stavebním úřadům ke schvalování a regulaci nové výstavby nebo hypotečním bankám ke schvalování úvěrů na bydlení?
Věříme, že nová generace povodňových map má potenciál se postupně rozšířit z pojišťovnictví i do dalších oblastí a že může hrát roli při rozhodování o preventivních opatřeních proti povodním a o další budoucí výstavbě. Již dnes se ukazuje, že otázka pojistitelnosti některých oblastí či objektů je natolik závažné a komplexní téma, že by měla být systematicky řešena ve spolupráci se státem. Vždyť v některých zemích se dokonce vážně uvažuje o povinném pojištění proti vodnímu živlu, například v Německu.
10. srpna 2022 |
