Když se muž z Brněnska při výstupu na slovinskou horu Triglav zřítil do desetimetrové prohlubně a zůstal zaklíněný mezi kameny, šlo o dramatickou nehodu se šťastným koncem. Muž zůstal při vědomí a dokázal si přivolat pomoc. Ještě předtím si ale uvědomil zásadní problém – neměl sjednané cestovní pojištění. Zavolal proto dceři, aby mu ho okamžitě zařídila. To se také stalo. Jenže až poté, co už byl zraněný. Případ skončil u soudu, který muži uložil osmiměsíční trest s podmíněným odkladem a povinnost uhradit škodu přes 50 tisíc korun.
Podle Direct pojišťovny, u které bylo pojištění dodatečně sjednáno, patří podobné případy k nejčastějším pojistným podvodům. „Lidé zapomenou nebo chtějí ušetřit. Cestovní pojištění přitom stojí desítky korun a může zaplatit léčbu za miliony,“ upozorňuje tiskový mluvčí Michal Kárný.
Právě tyto „lidské“ a zdánlivě „pochopitelné“ situace, které se z velké části odehrávají v běžném životě a bez dramatických kulis, dnes pojišťovny řeší nejčastěji. „Z naší letité praxe víme – a každý rok se to znovu potvrzuje – že lidé většinou nesjednávají pojištění s úmyslem spáchat pojistný podvod. Obvykle jen podlehnou tíži okamžiku,“ potvrzuje Petr Kafka, šéf útvaru vyšetřování Generali České pojišťovny. „Jen menšina podvodů bývá od počátku promyšleným činem,“ dodává.
Jinými slovy, ke škodě tedy většinou skutečně dojde, ale někdo se rozhodne ji trochu přikrášlit. Přidat položky, změnit průběh události nebo dodat dokumenty, které realitu ohýbají. Jenže mnohdy nepromyslí scénář až do těch nejmenších detailů, na nichž pak celá záležitost často „shoří“.
Počet nepojištěných vozidel klesá, objem škod dál roste, říká odborník |
Jak se „jen zkusit“ mění v trestný čin
Podle pojišťoven se podvody nejčastěji objevují u pojištění vozidel, majetku a odpovědnosti. Více než polovinu všech podezření řeší u aut například Česká podnikatelská pojišťovna. „Typické jsou buď zcela fiktivní pojistné události, nebo skutečné škody, jejichž rozsah je nahlášen výrazně vyšší, než byl ve skutečnosti,“ říká Dita Němečková, vedoucí odboru vyšetřování a prevence v České podnikatelské pojišťovně (ČPP). „Většina podezřelých jednání je spíš rutinní, opakující schéma než něco vyloženě výjimečného,“ dodává k tomu Miroslav Poula, fraud manažer KB Pojišťovny.
V praxi to může znamenat třeba veterinární účet za domácího mazlíčka, jehož zdravotní potíže existovaly dávno před sjednáním pojištění. ČPP takto řešila případ majitele francouzského buldočka, který požadoval 150 tisíc korun za léčbu, ačkoliv pes měl vážné problémy s páteří ještě před uzavřením smlouvy. Nebo nahlášenou srážku se zvěří, ke které podle šetření vůbec nemohlo dojít – ale hodila se do pojistného krytí. „Klient se totiž o tento podvod pokusil proto, že měl své vozidlo pojištěné pouze pro střet se zvěří,“ dodává Němečková.
Někdy překvapí až dětská naivita
Podobné scénáře dobře znají také ostatní pojišťovny. Jsou totiž pořád stejné. Lidé si bohužel často neuvědomují, že i „malé“ přilepšení ke skutečné škodě je trestným činem.
„Někdy přitom sehrává roli až překvapivá naivita,“ konstatuje Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy a rovnou uvádí příklad: „Zaznamenali jsme případ, kdy nám klientka bezelstně popsala, že by chtěla škodu vyřídit stejně, jak to zařídil pán z pojišťovny jejímu kamarádovi. Detailně popsala, jak se obchodník s klientem domluvil a antidatoval pojistnou smlouvu uzavřenou až po nehodě.“
Jindy se podvod rozpadne na obyčejných detailech. Kooperativa řešila i případ z pojištění odpovědnosti, kdy klient tvrdil, že u známých rozbil drahou televizi. Doložil doklad o koupi i fotografie. „Šetřením jsme ale zjistili, že stejná TV je v nabídce na jednom bazarovém serveru. Následně jsme se dopátrali k tomu, že všechny nám doložené podklady o televizi náš klient získal pod záminkou koupě od prodávajícího, aniž by se obchod uskutečnil. K žádnému rozbití tedy dojít nemohlo,“ poukazuje na další z případů Káňa.
Rizikový podzim pro řidiče. Sedm tipů, se kterými si správně pojistíte auto |
Zradit mohou i fotky či videa na sociálních sítích
Co se ovšem v čase výrazně změnilo, je zapojení moderních technologií. Umělá inteligence dnes umožňuje upravovat fotografie i dokumenty tak, že na první pohled vypadají věrohodně. Zároveň ale pojišťovnám výrazně usnadňuje odhalování. „Stává se, že klient je podle dokumentů v pracovní neschopnosti, ale na sociálních sítích sdílí fotografie z dovolené nebo sportovních aktivit,“ popisuje Miroslav Poula.
Právě sociální sítě sehrály klíčovou roli i v případu, který řešila Generali Česká pojišťovna. Mladá žena po dopravní nehodě požadovala přes 800 tisíc korun za údajné trvalé omezení hybnosti ruky a psychickou újmu kvůli jizvě. Tvrdila, že ruku téměř nepoužívá a jizvu skrývá. Prověřování situace ale obnášelo také rešerše na sociálních sítích. A na nich se prokázalo, že na veřejných videích příbuzné je vidět, jak mladá žena bez problémů sportuje, zvedá paži a jizvu nijak neskrývá. „Tyto záběry byly předloženy soudu a zásadně zpochybnili její tvrzení. Ukázalo se, že nárok byl z její strany účelově navýšen, a soud proto nakonec její nárok snížil o více než polovinu,“ doplňuje Petr Kafka.
Někdy podvodníci totéž zkusí u více pojišťoven
Část pojistných podvodů je ale od začátku cílená. Například v KB Pojišťovně se setkali s pokusem uplatnit škodu na mobilním telefonu. „Žena nahlásila, že jí měla telefon ‚omylem‘ poškodit naše klientka, která má u nás sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. Jako dokladová fotografie byla ale použita fotografie stažená z internetu – to je dnes poměrně snadno dohledatelné,“ popisuje jeden z případů Poula a hned upozorňuje: „Horší ovšem bylo, že tentýž nárok byl uplatněn i u jiné pojišťovny.“
Jak se to zjistilo? Snadno. V podezřelých případech totiž pojišťovny v rámci zákonných možností spolupracují, takže se podobné duplicity mohou snadno odhalit. A to je věc, kterou si podvodníci mnohdy vůbec neuvědomují.
Dlouhodobé cestovní pojištění má mnohá plus. Produkt ale vybírejte pečlivě |
Podobně jako žena ze zmíněného případu s mobilním telefonem, nebo jako „pracovitá rodinka“ ze Středočeského kraje, kterou odhalila Direct pojišťovna. V tomto případě se jednalo o uplatnění vodovodní škody. „Klient hlásil poškození zařízení bytu, zejména množství různého nábytku za zhruba 100 tisíc korun. Jednalo se o relativně běžnou škodu. Vyšetřovatelé ale zjistili, že obdobná škoda byla v rámci několika let uplatněna u několika pojišťoven, přičemž nábytek byl vždy identický,“ zdůrazňuje Kárný.
Pachatelé tohoto podvodného jednání pocházející z širší rodiny byli dokonce tak „pracovití“, že nábytek přestěhovali mezi několika byty, tak aby svému jednání dali punc věrohodnosti. Detektivy pojišťovny ale neoklamali. „Případ rozkryli, zadokumentovali a následovalo trestní oznámení pro spáchání pojistného podvodu, za což pachatelům hrozí několikaleté tresty odnětí svobody,“ shrnuje Kárný.
Většinou nejde o zločince, ale o špatné rozhodnutí
Pojišťovny se shodují, že většina lidí si pojištění nesjednává s úmyslem podvádět. K pojistnému podvodu často vede finanční tlak či tíseň – z dat ČPP vyplývá, že lidé, kteří páchají pojistné podvody, mají často finanční problémy, exekuce nebo insolvence. „Také mají pocit, že když se nedopouští žádného násilí, nejedná se o trestný čin. Což samozřejmě není pravda,“ konstatuje Dita Němečková.
Pojistný podvod je trestným činem. A trestná je dokonce i pouhá příprava podvodu. U vyšších částek pak může znamenat mnohaleté tresty odnětí svobody. „U škod nad milion korun se bavíme o dvou až osmi letech. Pokud je škoda přes 10 milionů korun, tak jde o pět až deset let za mřížemi,“ vyjmenovává Kárný. Navíc může člověku zavřít dveře k dalším pojistkám.
„Odhalováním pojistných podvodů chráníme především poctivé klienty. Každý neoprávněně vyplacený milion se totiž dříve či později promítne do ceny pojistného pro všechny,“ vysvětluje Káňa z Kooperativy.
A že se za loňský rok podařilo pojišťovnám uchránit těch milionů opravdu hodně. Například Generali Česká pojišťovna loni odhalila pojistné podvody za rekordních 755,7 milionu korun, přičemž tři čtvrtiny částky připadaly na podnikatelské pojištění. „Znovu vnímáme i návrat organizovaných skupin, zejména u fingovaných a úmyslně vyvolaných dopravních nehod,“ říká Petr Kafka, šéf útvaru vyšetřování pojišťovny.
ČPP za rok 2025 uchránila 118 milionů korun, u Kooperativy přesáhla uchráněná hodnota 107 milionů korun, u Direct pojišťovny šlo o podvody v hodnotě přes 83 milionů korun.
