Obavy z nesoběstačnosti ve stáří rostou s tím, jak upadá důvěra lidí v pomoc od státu. Sociální zařízení ročně odmítají kolem 45 tisíc žádostí rodin o umístění jejich blízkého s omezenou schopností se o sebe postarat. Chybí i domácí, jinak řečeno terénní péče, kdy za potřebným dochází pečovatelka nebo zdravotník přímo do domácnosti.
Kapacity sociálních zařízení zajišťující pobytové služby se i přes rychle rostoucí poptávku po nich dlouhodobě nemění. Každý rok se o místo v domově pro seniory se v Česku ročně „uchází“ deset až patnáct tisíc zájemců. Nejhorší situace je ve větších městech a osídlenějších krajích, mnozí se tak pomoci ani nedočkají.
Lidé si to uvědomují
Sílící starosti lidí z toho, že se o sebe nebudou ve stáří schopni postarat, potvrzují i výsledky letošního průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP). V něm se tyto obavy letos vůbec poprvé dostaly na první místo. Nesoběstačnost jako budoucí riziko podle výsledků šetření vnímá 73 procent českých občanů. Předčila tak dokonce riziko úrazu bez trvalých následků, které bylo první v loňském roce, kde obavy vyjadřují Češi z autonehod.
Nesoběstačnost a zátěž blízkých včetně financí je na špici obav Čechů |
„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči,“ říká k výsledkům průzkumu výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Podle něj se v současné době o své blízké v Česku stará přibližně pětina dospělých. Často se o nich hovoří jako o neformálních pečovatelích.
„Tito lidé zároveň vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ dodává Matoušek.
Státu míří na pomoc soukromý sektor
Zlepšit situaci by mohla v budoucnu nabídka pojištění dlouhodobé péče. Ovšem nikoli v tom formátu, v jakém ho již nabízejí některé z tuzemských pojišťoven, kdy z pojistného plnění vyplácejí klientovi určitou měsíční částku, za kterou si pak může sociální služby dopřát.
„Myslím si, že se zapojením soukromého sektoru, ale právě ve spolupráci a s podporou státu, máme jedinou možnost zvládnou následky demografického vývoje, se kterým se stávající generace bude v následujících letech potýkat,“ říká k chystané službě, jež bude součástí životního pojištění, ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Kalkulačka |
Podle něj senioři s omezenou sebeobslužností totiž často více než peníze potřebují pomoc od druhých poskytovanou přímo v zařízení sociálních služeb. Anebo prostřednictvím pravidelného dohledu v domácím prostředí. Nikoli tedy jen peníze na něco, čeho je ale nedostatek a tudíž si to nemohou pořídit. Pojišťovny tvrdí, že ale zajistí i kapacity pro své klienty.
„Když to porovnáme s minimálním nárůstem dostupných kapacit v posledních letech, máme co dělat, abychom danou situaci zvládli,“ vysvětluje Švec.
Podotýká, že čísla a jejich projekce do budoucna vcelku jasně ukazují, že počet lidí, kteří tyto služby budou potřebovat, ještě rapidně naroste. Proto i pojišťovny budou muset s kapacitních důvodů kalkulovat a omezit nabídku na zajištění sociálních služeb v rámci pojištění.
„Na rovinu, ten produkt nebude dostupný pro všechny, jelikož jsou tyto kapacity omezené. V první řadě to nabídneme stávajícím klientům, respektive jejich rodičům právě z důvodu, abychom jim mohli tyto služby garantovat,“ přibližuje zajištění sociálních služeb Švec.
Nesoběstačných lidí prudce přibývá
Obavy veřejnosti z omezeného přístupu k sociálním službám potvrzují i statistické odhady. Podle nich se při současném trendu stárnutí populace a při zachování současných podmínek do dvaceti let minimálně zdvojnásobí počet lidí, kteří se o sebe bez cizí pomoci nepostarají.
Do 40 let se jejich počet dokonce ztrojnásobí. Pro lepší představu uveďme, že příspěvek na péči určený pro osoby odkázané na cizí pomoc v různé výši podle stupně závislosti, který u nás nyní pobírá přibližně 360 tisíc lidí, bude v roce 2060 pobírat až 1,1 milionu osob.
„Je tak přirozené, že se Češi obávají zátěže, kterou mohou přinést svému okolí. A že se tato obava prohlubuje,“ říká Matoušek.
Ještě loni vyjádřilo obavy z osobní nesoběstačnosti v úvodu zmiňovaném průzkumu 59 procent českých občanů. A ruku v ruce se zajištěním sociálních služeb se lidé stále více obávají o dostupnou hrazenou zdravotní péči. S ní mají potíže některé regiony již nyní.
„Oproti roku 2021 vzrostlo také vnímání rizikovosti u nedostupnosti kvalitní zdravotní péče,“ potvrzuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala.
