Hlavním důvodem je, že si mnozí OSVČ neplatí nemocenské pojištění, a i když si ho platí, nemají nárok na peněžitou pomoc během prvních 14 dnů nemoci. Kolik si musí OSVČ v roce 2026 připlatit, jak je to u vedlejší činnosti a jaká je pro OSVČ peněžitá pomoc v mateřství?
Zaměstnanci mají v případě pracovní neschopnosti v prvních dvou týdnech nárok na náhradu mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel, a od 15. dne na nemocenskou, kterou vyplácí místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. „Při výpočtu těchto dávek platí, že čím vyšší rozhodné příjmy zaměstnanec má, tím vyšší peníze během nemoci dostává,“ dodává Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Podnikatelé a živnostníci mají však na nemocenskou nárok pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. Pokud si tedy OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, tak je během nemoci bez peněz.
Zdravotní pojištění 2026: Kdo bude muset sáhnout hlouběji do kapsy |
Prvních 14 dnů nemoci jsou OSVČ vždy bez finančního plnění
„I v případě, kdy si OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění platí, začne dostávat finanční plnění až od 15. dne. To je oproti zaměstnancům v případě pracovní neschopnosti výrazná nevýhoda,“ upozorňuje Kevorkyan.
Sazba dobrovolného nemocenského pojištění činí 2,7 procenta z vyměřovacího základu, minimální měsíční dobrovolné nemocenské pojištění v roce 2026 by mělo být stejně vysoké jako v roce 2025, tedy 243 Kč. Obecnou podmínkou na nemocenskou dávku je účast OSVČ na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
OSVČ s nízkými příjmy čeká finanční zásek. Paušální daň se razantně zvedne |
„Vstup do dobrovolného měsíčního daňového paušálního režimu žádné výhody ohledně čerpání nemocenské nepřináší, i paušalisté si pro nárok na nemocenskou musí zvlášť platit dobrovolné nemocenské pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno:
|
Peněžitá pomoc v mateřství pro OSVČ
A pozor. Je dobré vědět, že pro získání plné peněžité pomoci v mateřství, neboli tzv. mateřské, si musí OSVČ platit dobrovolné nemocenské pojištění alespoň 270 dní během posledních dvou let před nástupem na mateřskou, z toho 180 dní pravidelně v posledním roce. „Pokud žena plánuje založení rodiny, měla by se k dobrovolnému nemocenskému pojištění přihlásit ideálně devět měsíců před plánovaným termínem porodu, aby získala nárok na plnou mateřskou v délce 28 týdnů,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Ženy OSVČ, které si platí dobrovolné nemocenské pojištění kratší dobu než těchto 270 dní, mohou však získat alespoň částečnou peněžitou pomoc v mateřství – konkrétně mají nárok na nemocenskou dávku 6 týdnů před a 6 týdnů po porodu. Pokud si OSVČ neplatí nemocenské pojištění vůbec, může ihned po porodu čerpat rodičovský příspěvek, který pro děti narozené po 1. 1. 2024 činí 350 000 Kč na jedno dítě.
Výhoda vedlejší samostatné činnosti
Podnikající zaměstnanci mají nárok ze svého zaměstnání na všechny výhody jako ostatní zaměstnanci. V případě nemoci tak čerpají klasicky nejdříve náhradu mzdy a následně nemocenskou.
„Podnikání při zaměstnání je sice náročné, ale nabízí možnost zajímavého přivýdělku s nižším zdaněním a současně se nepřichází o žádnou legislativní výhodu, kterou mají zaměstnanci,“ dodává Kevorkyan.
Pojištění soběstačnosti chrání i rodinu. Jak funguje a na kolik přijde |
Závažnější zdravotní problémy a invalidní důchod
Platba dobrovolného nemocenského pojištění nemá žádný vliv na přiznání a výpočet invalidního důchodu. Pro účely invalidního důchodu jsou rozhodující platby OSVČ na povinném sociálním pojištění.
„OSVČ však mají obecně značně nižší důchody než zaměstnanci, to platí i pro invalidní důchod, což znamená, že případné vlastní komerční pojištění je pro podnikatele a živnostníky ještě důležitější než pro zaměstnance,“ uzavírá Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
