Stala se nehoda. Jste poškození, a když pomine první nával emocí, řešíte, jak auto opravit a kolik z opravy zaplatí pojišťovna. Nejlepší by bylo, kdybyste nahlásili škodu, pojišťovna zařídila prohlídku likvidátorem, přijetí auta do servisu, profesionální opravu a na dobu opravy náhradní auto. Jenže to je ideál. Na co můžete narazit?
1. Pojišťovna uplatní amortizaci
Pojišťovny tvrdí, že tím, že se dá po nehodě na starší auto nový díl, se vůz zhodnotí a klient na tom vydělá. Aby k tomu nedošlo a poškozený se neobohatil, poníží cenu nového dílu. Říká se tomu amortizace. Protože tohle slovo už klienti znají, některé pojišťovny používají výraz korekce nákladů.
Pro: Argument pojišťoven je vcelku logický – korekci uplatňují tam, kde škoda převyšuje aktuální hodnotu auta. "Jde i o technický stav vozu. Amortizaci mimořádně uplatníme třeba při prorezivění dílu, kdy byla jeho výměna nutná již před vznikem škody," vysvětluje Eva Svobodová z Uniqa pojišťovny.
Proti: Advokát Tomáš Pelikán má jiný názor: "Soudy již delší dobu jednotně rozhodují tak, že žádnou opravou ke zhodnocení věci dojít nemůže. Pokud se třeba na nabourané auto namontuje jeden nový blatník a ostatní díly zůstanou v původním stavu, hodnota vozidla se nezvýší. Naopak tržní cena opravovaného auta je nižší."
2. Pojišťovna prohlásí škodu za totální
Když je auto staré a škoda vyšší, prohlásí pojišťovna nehodu za takzvanou totálku, kterou se nevyplatí opravovat.
V tom případě odhadnou cenu vozu, odečtou hodnotu vraku (ten klient ještě může prodat) a rozdíl klientovi vyplatí. Při tomto postupu se však moc neřeší, že poškozený bude mít jen problémy – bude shánět nový vůz a prodávat starý, nabouraný.
Pro: Nemá cenu investovat do opravy vozu víc, než je jeho skutečná cena. Pokud máte staré auto, za plnění pojišťovny si koupíte opět staré auto. Možná dokonce lepší.
Proti: Odhad ceny vraku vůbec nemusí být reálný a poškozený může prodělat. Dobře má takovou situaci ošetřenu Kooperativa: spravuje internetovou aukci, kde váš poškozený vůz nabídne ke koupi – odhad tak nedělají úředníci od stolu, ale učiní ho skutečný trh – pojišťovna od plnění odečte nabídnutou cenu, a když souhlasíte, můžete poškozený vůz prodat za cenu, která byla v aukci nejvyšší.
3. Pojišťovna neuzná náklady
Některé služby pojišťoven jsou omezené. Třeba nabídnou náhradní vozidlo jen na tři dny místo celé doby opravy. Případně po poškozeném chtějí, aby dokladoval, že auto skutečně potřebuje (s odůvodněním, že je v penzi, a tak nepotřebuje nikam jezdit). Nebo nezaplatí odtah dle požadavku poškozeného, ale jen k nejbližšímu servisu – ve chvíli, kdy vás někdo naboural 200 kilometrů od domova a oprava bude trvat čtyři dny, to není moc praktické.
Pro: Kdyby pojišťovny zaplatily vše, co poškozený nárokuje, lidé by nejspíš chtěli na pojistce vydělávat – účtovali by předražené služby a pojišťovna by platila.
Proti: Pojišťovna předem trestá všechny klienty za něco, co by mohli udělat někteří z nich. Klientovi je způsobena škoda a tu má dostat nahrazenou. "Na všechno jsou ceníky a není důvod, proč by mělo dojít ke krácení nároků," říká Tomáš Medřický ze společnosti Nehodová služba.
4. Pojišťovna nabídne přímou likvidaci
Pojišťovny přicházejí na trh s takzvanou přímou likvidací. Zjednodušeně spočívá v tom, že poškozený vůbec nejedná s pojišťovnou viníka, ale obrací se na ústav, kde si sám sjednal pojištění, ten za něj všechno vyřídí.
Přímá likvidace zatím není pro každého, obvykle ji pojišťovny nabízejí jen klientům, kteří si platí dražší tarif. Tam, kde ji nabízejí v levných verzích, jde většinou jen o základní služby typu nahlášení pojistné události.
Pro: Jednodušší postup, poškozený nemá zbytečné starosti.
Proti: Pesimisté se obávají, že pojišťovny si navzájem budou vycházet vstříc. "Nepůjdou si po krku, protože vědí, že situace se za pár dní může otočit…" říká likvidátor pojišťovny, který nechce být jmenován.
5. Narazíte na nekorektní asistenci
Kdo pojišťovnám nevěří, může se svěřit společnostem, které se souborně nazývají asistenční služby. Jejich úroveň je rozličná a lze vřele doporučit projít si nabídky předem, dokud ještě nejste ve stresu po nehodě. Protože různí pomocníci bývají na místě chvíli po nehodě, mohlo by se stát, že v rozrušení podepíšete podmínky, které ani nechcete. Je proto dobré mít v mobilu uložené číslo na firmu, které jste se rozhodli důvěřovat.
Pro: Poškozený většinou nemá s nehodovými asistenčními službami vážnější problém – slíbí mu opravit auto a po dobu opravy mu půjčí náhradní vůz a obvykle to dodrží.
Proti: Problém mívají spíš pojišťovny a mohou ho mít i viníci nehod. Když totiž asistenční služby opravu předraží, třeba tím, že vypůjčí auto za dvojnásobnou cenu, než je na trhu běžné, pojišťovna odmítne plnit a nehodovka se s požadavkem obrátí na viníka. Respektive na soud s žádostí o vydání platebního rozkazu v takzvaném zkráceném řízení. Stačí k tomu doklady o provedených platbách a o plnění pojišťovny. Vzápětí k viníkovi putuje obálka se zeleným pruhem a s výzvou k doplacení vzniklé škody. A viník má jen pár dní na to, aby zjistil, kde je pravda. Skutečně se špatně pojistil a pojišťovna odmítla vyplatit řádné pojistné plnění? Nebo se asistenční služba pokusila služby předražit a on má teď doplácet její zisk?
