Panu doktoru Bílkovi je 45 let. Ordinuje v malém městě kousek od Prahy. Manželka pracuje jako zdravotní sestra, syn a dcera studují v Praze na vysoké škole. „Ačkoli mám už řadu let nadprůměrné příjmy, nemáme vlastně žádné úspory. Asi před rokem jsem si řekl, že musím začít pravidelně odkládat nějaké peníze stranou. Od té doby hledám ty nejlepší způsoby, jak úspory dlouhodobě zhodnocovat,“ vysvětlil rozvážný lékař při první návštěvě investičního poradce. Jediným finančním produktem v rodině je stavební spoření, uzavřené na každého člena rodiny před čtyřmi lety.
Požadavky a cíle
Pan Bílek proseděl mnoho hodin u internetu, pročítal analýzy a tiskl si nejrůznější srovnávací tabulky. Snažil se najít ten pravý finanční produkt a ten nejspolehlivější finanční ústav. Uvažoval hlavně o životní pojistce a penzijním připojištění, ale lákalo ho i kolektivní investování do podílových fondů. Uběhlo několik týdnů od jeho rozhodnutí, že začne investovat, ale stále si nedokázal vybrat. Podklady se mu na pracovním stole povážlivě kupily a on měl v hlavě stále víc otázek než odpovědí. Nakonec se obrátil na finančního poradce.
Upřesňující otázky
 |
Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše rubrika- Vyplatí se? |
2. Které finanční produkty jsou vhodné a jaké částky by do nich měl investovat?
3. Jaké zhodnocení můžeme očekávat v podílových fondech?
4. Jaké vstupní poplatky zaplatí klient při investici do fondu?
Odpovědi a řešení
1. Kolik peněz chce klient pravidelně ukládat a jaký je cíl jeho investice?
Klient chce především připravit prostředky na třetí věk pro sebe i svoji manželku. V současné době investuje 6 000 korun měsíčně do stavebního spoření. Zhruba dalších 7 000 korun by chtěl pravidelně investovat tak, aby ve věku 65 let mohl začít čerpat každý měsíc přilepšení k penzi, jež nebude jen symbolické.
2. Které finanční produkty jsou pro klienta vhodné a jaké částky by do nich měl investovat?
Již uzavřené stavební spoření nemusí klient ukončit po pěti letech. Pokud uspořené peníze zrovna nepotřebuje, měl by i v dalších letech spořit s velkorysým státním příspěvkem 4500 ročně k jedné smlouvě. Naše doporučení tedy zní neukončovat běžící smlouvy na konci pětiletého cyklu, ale nechat je běžet dál, třeba sedm, osm let. Dále by měl on i jeho manželka využít další státem podporované produkty – životní pojištění a penzijní připojištění. Do životního pojištění (nejlépe investičního) by měl investovat 1000 korun měsíčně, tedy právě takovou částku, na kterou se vztahuje daňové zvýhodnění. Do penzijního fondu by měl každý měsíc posílat 1500 korun, aby na sto procent využil daňové zvýhodnění a získal plný státní příspěvek.
3. Co čekat od podílových fondů?
Bude-li klient investovat zbývajících 2 000 korun do podílových fondů, uloží tam za dvacet let celkem 480 000 korun. Při předpokládaném průměrném ročním zhodnocení 5 % by měl ve věku 65 let k dispozici 825 493 korun. Od 65 do 85 let by pak mohl čerpat měsíční přilepšení k penzi 4 176 korun (počítáme s tím, že by se naakumulované prostředky i v době čerpání dále zhodnocovaly bezpečně dvěma procenty).
Zadáme-li do kalkulátoru zhodnocení 10 %, bude mít klient po dvaceti letech investování k dispozici 1 531 394 korun. To už by představovalo měsíční příjem 7 747 korun. Modelovat vyšší zhodnocení než 10 % by mohlo v klientovi vzbudit nereálná očekávání. Šance na takové zhodnocení sice existuje, ale při plánování je vždy rozumné držet se raději při zemi. Počítat by měl raději s variantou, že zhodnocení bude nižší.
5. Jaké vstupní poplatky zaplatí klient při investici do fondu?
Investiční společnost klientovi při investování do podílového fondu automaticky strhne vstupní poplatek, podle typu fondu nejčastěji mezi třemi a pěti procenty z investované částky. Nabízí-li investiční společnost takzvané programy pravidelného investování, bývá vstupní poplatek zvýhodněný – pak se ale musí zaplatit předem. Vstupní poplatek může klient chápat jako cenu za poradenství, protože zvolená investiční společnost tento poplatek následně pošle poradci nebo poradenské firmě jako provizi.
Závěr
Zvolíme-li investici do dynamického, převážně akciové portfolia, budeme mít větší šanci na zajímavý výnos. Zároveň ale přijímáme odpovídající, tedy zvýšené investiční riziko. Jednoduché poučky říkají, že opatrný klient by měl investovat do dluhopisů, odvážnější do akcií. Jiná poučka radí investovat do dluhopisů, když jde o investici na dva, tři roky, a do akcií, když můžeme investovat na delší dobu.
Právě tyto obecné zásady klienty často matou a vedou je k chybným rozhodnutím. Považuje-li se klient za člověka uvážlivého a konzervativního, upřednostňuje obvykle dluhopisové fondy a převáží v portfoliu konzervativní složku na úkor potenciálních výnosů. Takovou volbou si ale uzavírá cestu k vyššímu zhodnocení investovaných peněz. Dvacetiletý investiční horizont je přitom dostatečně dlouhý a vhodný pro investici do akciových fondů.
Rady a tipy:
- Výkyvy „rozlítaných“ akciových trhů hrají při tak dlouhé pravidelné investici klientovi do karet. Právě díky tomu, že investuje pravidelně, nakupuje při poklesu stále levněji a využívá této přirozené a obávané kolísavosti (volatility) ve svůj prospěch.
- Bude-li klient investovat převážně do akciových fondů, doporučujeme s blížícím se koncem zamýšlené investice provádět v portfoliu úpravy a postupně převážit konzervativní dluhopisy tak, aby na konci investice klienta nezaskočilo nepříjemné překvapení v podobě výrazného propadu akciových trhů.
 |
Lednový sešup cen láká k nákupu nových lyží či snowboardu. Vyplatí se je pořídit každému? Více se dozvíte v našem aktuálním tématu. |
