Peníze, kalkulačka, dluh

Peníze, kalkulačka, dluh | foto: Profimedia.cz

Daně 2006: pronájem a přivýdělek

  • 3
Příloha je určena všem,kteří mají příjmy z pronájmu a takzvané ostatní příjmy. Sem patří mimo jiné příležitostný prodej výpěstků ze zahrádky, prodej auta, lodě nebo letadla se ziskem do jednoho roku od koupě, příležitostný pronájem automobilu a podobně.

Modelový příklad

Kateřina Petrová si vydělala v zaměstnaneckém poměru 230 000 korun, zaměstnavatel za ni odvedl zálohy na daň 36 000 korun a zaplatil pojistné na sociální a zdravotní pojištění 28 750 korun. Kateřina má živnostenský list, podniká jako finanční poradce. Její podnikatelské příjmy v roce 2006 byly 100 000 korun, za 60 000 si koupila notebook, který bude po dobu tří let odpisovat (první rok 20 procent, další dva roky 40 procent ceny, o odpisech si vede záznamy), na materiálu a režii vydala 40 000 korun, za pojistné zaplatila 10 000 korun. Zálohy na daň z příjmu neplatila.

Pronájmem bytu získala 120 000 korun, 45 000 činily výdaje s pronájmem spojené. Kateřina se rozhodla, že bude tvořit rezervy, aby mohla za 5 let byt zrekonstruovat – každý rok bude do rezerv vkládat 50 000 korun (vede si na to zvláštní dokumentaci), letos začala. Je třeba podotknout, že Kateřina má byt v osobním vlastnictví, ale nebydlí v něm, žije v rodinném domku s přítelem. Kdyby v bytě bydlela a pronajímala jen jeho část, nemohla by uplatnit výdaje v plné výši, ale jen jejich poměrnou část.


Záhlaví: I zde v pravém horním rohu vyplňte své rodné číslo.

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu:

Neoznačený řádek: Je třeba zaškrtnout, zda budete odečítat paušální výdaje. Další políčko označte křížkem v případě, pokud příjmy pocházejí z pronájmu věci, která patří do společného jmění manželů. Příjem z pronájmu věci, která je ve společném jmění manželů, zdaňuje vždy jen jeden z nich. Příjmy nelze rozdělovat mezi manžele, tak jak je to možné v případě ostatních spoluvlastníků, tam záleží na velikosti spoluvlastnických podílů nebo na dohodě.
Model: Kateřina nechce odepisovat výdaje paušálně, proto okénko ponechá prázdné.

Řádek 201: Do tohoto řádku vepište příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí. U movitých věcí má jít o pravidelný pronájem, pokud něco pronajmete příležitostně, uvedete to do přehledu „výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů“ dole na této stránce.
Model: Kateřina pronajímá vlastní byt. Příjem z tohoto pronájmu je 10 000 korun měsíčně, do kolonky příjmy uvede tedy celkových 120 000 korun.

Řádek 202: Výdaje mohou být skutečné (například náklady spojené s údržbou či opravou pronajímané nemovitosti, vždy v poměrné části k době, po kterou pronajímáte). Ale můžete odečíst i paušální částku, a to ve výši 30 procent.
Model: Kdyby Kateřina odečítala paušál, uvedla by výdaje 40 000 korun, protože výdaje s údržbou bytu byly vyšší, eviduje je a uvede celých 45 000 korun.

Řádek 203: Do tohoto řádku přenesete rozdíl mezi řádkem 201 a 202, tedy mezi příjmy a výdaji.
Model: 120 000 minus 45 000 je 75 000 korun, které sem Kateřina zapíše.

Řádky 204 a 205: Podkladem pro vyplnění těchto řádků je zvláštní daňová evidence nebo podvojné účetnictví. Jde o nepeněžní příjmy a výdaje.
Model: Kateřina Petrová má v plánu tvořit rezervy na plánovanou opravu bytu. Může tak učinit, protože výdaje nevyčísluje paušálně. Do řádku 205 uvede částku 50 000 korun, které letos nebude danit, ale po pěti letech je spolu s dalšími penězi použije na rekonstrukci bytu.

Řádek 206: Sečtěte řádky 203 a 204 a od nich odečtěte řádek 205. Získáte tak dílčí základ daně z pronájmu, který přenesete do řádku 39 v hlavní části daňového přiznání na straně 2.

Neoznačený řádek: Pokud tvoříte rezervy, uveďte do tohoto řádku jejich stav na začátku a na konci roku, za který daň počítáte.
Model: Kateřina uvede v první kolonce 0, protože rezervy tvoří prvním rokem, do druhé kolonky uvede 50 000 korun. Předem musí mít naplánováno, jak dlouho bude rezervy tvořit (u nemovitostí maximálně 10 let) a v jaké výši. Výdaje na rekonstrukci bytu po plánovaných pěti letech neuvede jako daňově uznatelný výdaj (protože po celou dobu tvorby rezervy z nich žádné daně neplatila). Naopak, kdyby po pěti letech Kateřina rekonstrukci neprovedla, bude muset peníze nashromážděné v rezervě dodanit.

popisekDAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDE
Opět vám pomáháme s daněmi

2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů:

V tabulce „Druh příjmů podle § 10“ uveďte příjmy z příležitostných činností, například příležitostný pronájem přívěsu, prodej zeleniny ze zahrádky (pokud nejste samostatně hospodařící rolník), dále příjmy z prodeje auta, lodě či letadla do jednoho roku od koupě, příjmy z převodu nemovitostí, movité věci či cenného papíru, pokud není jejich převod osvoboze od daně, a další příjmy uvedené v paragrafu deset.

Pozor: pokud součet příležitostných příjmů nepřekročí 20 000 korun, danit je nemusíte a dál na této straně nepokračujete. Do kolonky Druh příjmů vypište, o jaký příjem jde, například příležitostná činnost, a podle pokynů k vyplnění přiznání uveďte v posledním sloupci tabulky i předepsané označení:
A příležitostná činnost
B prodej nemovitostí
C prodej movitých věcí
D prodej cenných papírů
E příjmy z převodu družstevního podílu a podobně
F jiné příjmy.

Ve sloupci „Výdaje“ – vepište skutečné výdaje. Paušální výdaje 80 % z příjmů můžete odečíst jen u příjmů ze zemědělské činnosti. Pokud prodáváte třeba automobil po půl roce od jeho koupě za méně, než jste ho koupili, nemůžete uplatnit případný prodělek. U tohoto typu příjmů se totiž ke „ztrátě“ nepřihlíží. To znamená, že ji nemůžete uplatnit.
Model:Kateřina nemá žádné příjmy tohoto typu, tabulku proto ponechá prázdnou.

Řádek 207: Sečtěte příjmy v tabulce nahoře.

Řádek 208: Uveďte součet výdajů z tabulky, protože však v této kategorii nelze uplatňovat ztrátu, nemohou být výdaje vyšší
než příjmy.

Řádek 209: Odečtěte řádek 207 minus řádek 208 a výsledné číslo vepište. Přeneste do řádku 40 hlavní části přiznání.

Vraťte se do základní části daňového přiznání na str. 2

Model: Po vyplnění obou příloh se Kateřina Petrová může vrátit ke straně 2 daňového přiznání, kam přenese potřebné
údaje:
Řádek 113 do řádku 37
Řádek 206 do řádku 39
Řádek 209 do řádku 40

Řádek 41: Sečtěte řádky 37, 38, 39 a 40, tedy jiné než zaměstnanecké příjmy. Výsledek napište do tohoto řádku. Píše se kladná i záporná hodnota (v případě ztráty).
Model: Kateřina sečte uvedené příjmy a zapíše 63 000 korun.

Řádek 42: Součet řádku 36 a řádku 41, když je kladný. Je-li řádek 41 záporný, pak zůstává jen hodnota řádku 36, protože příjem od zaměstnavatelů si nikdo nemůže snížit o žádné výdaje či ztráty.
Model: Kateřina zapisuje 264 250 Kč

Řádek 43: Zaměstnanců se netýká a vypisují jej pouze podnikatelé, na které se vztahuje povinnost platit minimální daň. Ti, kteří podnikají nejméně třetím rokem a nepřerušili v průběhu roku činnost, mají povinnost vykázat za rok 2006 základ daně minimálně ve výši 112 950 Kč. Řádek 43 však vyplňují jen tehdy, pokud jejich základ daně na řádku 42 činí méně než uvedené minimum. Podnikatelé se základem daně vyšším řádek 43 nevyplňují. Pokud podnikání trvalo kratší dobu, vypíší počet měsíců a pro výpočet druhého okénka použijí vzorec: (17 882 x 1,0532 x počet měsíců podnikání) děleno 2.
Model: Kateřina měla živnostenský list po celý rok 2006, ale protože byla zároveň zaměstnancem a její zaměstnanecký příjem bohatě stačil na zaplacení minimální daně, může tento řádek ignorovat.

Řádek 44: Podnikatelé, kteří mají základ daně na řádku 42 vyšší než minimální základ daně, mohou uplatnit dosud neodečtenou ztrátu z minulých období – nejvýše ze sedmi posledních let. Ztráta nesmí být větší než hodnota na řádku 41.

Řádek 45: Podnikatelé s vyplněným řádkem 43 ho sem pouze opíšou. Podnikatelé, kteří mohou odečítat ztrátu, odečtou od řádku 42 řádek 44. Odečítaná ztráta ale nesmí být větší než hodnota na řádku 41, tedy než celkový základ daně spočtený z příjmů dosažených mimo zaměstnání.
Model: Kateřina sečte své zaměstnanecké příjmy se ziskem z podnikání a z pronájmu.

Nyní již stačí vyčíslit nezdanitelné části a odečitatelné položky (například zaplacené životní pojištění, dary na charitu a podobně) a počítat daň.
Model: Protože Kateřina neuplatňuje žádné nezdanitelné části daně, počítá jen daň podle tabulky daňových pásem. Z jejího daňového základu vychází daň 44 462 korun.

Kateřina ještě uplatní slevu na dani 7200 korun, kterou si za rok 2006 může uplatnit každý, kdo platí daň z příjmu, a vyjde jí, že má zaplatit daň 37 262 korun. Protože zaměstnavatel za ni odvedl zálohy ve výši 36 000 korun, zbývá jí 1262 korun doplatit finančnímu úřadu. Musí tak učinit do 31. března, protože ten však vychází v letošním roce na sobotu, stačí, když úřad dostane peníze do pondělí 2. dubna 2007.