V oblasti bydlení je to podobné. Budeme se zabývat „běžnými“ nabídkami (úvěry bank a stavebních spořitelen). „Netradičním“ nabídkám se budeme věnovat jenom obecně a s varováním, ať je klient maximálně obezřetný.
Leasing nemovitostí
Budeme zde mít na mysli leasing nemovitostí pro vlastní bydlení, nikoli pro podnikatelské účely, kde je situace složitější, protože bychom museli zohlednit účetní a daňové otázky.
Leasingová společnost koupí nemovitost do svého majetku a klientovi ji pouze pronajme. Klient platí leasingové splátky a po určité době (např. po 20 letech) přejde nemovitost do majetku klienta.
Leasing nemovitostí tak řeší stejný problém jako hypoteční úvěr. Klient nemá dostatek vlastních prostředků, proto si potřebuje peníze někde půjčit, a pak může bydlet. Půjčené peníze se musí samozřejmě splácet. Hypotéka a leasing tak vypadají skoro totožně. Při volbě, kterou možnost upřednostnit, bude určitě hrát roli cena, kterou klient celkem zaplatí. Na cenu se podíváme později.
Pozornému čtenáři jistě neunikl další rozdíl mezi leasingem a pořízením nemovitosti na úvěr. V případě koupě nemovitosti pomocí úvěru jsme ihned vlastníci nemovitosti. Máme na ni sice zástavní právo, takže naše vlastní práva jsou omezena, ale jsme vlastníci. V případě leasingu je vlastníkem leasingová společnost. Musíme tedy zkoumat, jestli je tato společnost důvěryhodným partnerem a jestli nebude mít v příštích 10 nebo 20 letech nějaké finanční problémy. Pokud by se dostala do nesnází, vlastní nemovitost, ve které bydlíme a kterou splácíme.
Družstevní financování
 |
Drží hypoteční banky klienta v zajetí? Banka může úročení hypotéky nepříjemně zvýšit. Čtěte ZDE. |
Družstvo samozřejmě nemělo dostatek vlastních prostředků, proto si muselo brát úvěr u banky. Splátky zájemců tak sloužily pro splacení tohoto úvěru bance a družstvo tak bylo jakýmsi prostředníkem mezi klienty a bankou.
Výhodou této kombinace bylo daleko příjemnější prokazování příjmů. Zatímco u banky klient musí „přesvědčit“ banku, že bude splácet hypoteční úvěr, u družstevního financování se žádné prokazování provádět nemuselo. Klient složil dostatečně vysokou zálohu, a tím byl dostatečně motivován k řádné platební morálce. Neplacení by znamenalo velké finanční sankce a v konečném důsledku i ztrátu bydlení.
Na bydlení tak dosáhli i ti, kteří sice mohou splácet, ale nejsou schopni své příjmy prokázat. Do této klientely patří všichni ti, kteří mají příjmy, ale „nemají je na papíře“.
Losování o nemovitost
Existují varianty, kdy klienti založí sdružení, kam postupně všichni spoří. V okamžiku, kdy je naspořeno dost peněz, vylosují jednoho z nich a ten bude bydlet. V tomto systému se poukazuje na to, že se jedná o rychlejší cestu, než kdyby si každý z nich spořil sám. Kdyby si každý z nich chtěl koupit nemovitost např. za 1,8 mil. Kč a každý měsíc si odložil stranou 10 000 Kč, měl by nemovitost za 15 let. Pokud se klienti sdruží a budou na nemovitost spořit společně, může po krátké době bydlet první z nich, potom další, a tak dále. Ten, kdo bude mít největší smůlu, bude bydlet přesně v okamžik, kdy by si na bydlení naspořil sám.
Systém pamatuje i na to, že ceny nemovitostí v čase rostou, a proto je třeba, aby poslední dostal více peněz než ten první. Jedině tak se zaručí, že po 15 letech bude mít stejnou (stejně hodnotnou) nemovitost.
Systém vypadá velice důmyslně a neprůstřelně. Navíc působí velice líbivě, protože je zájemci představen pouze z potřebného úhlu pohledu. Jak už to tak bývá, není všechno zlato, co se třpytí. Tomuto systému se dá vytknout mnohé. Např. klient dopředu neví, kdy bude bydlet. Může bydlet ihned, nebo také až za 15 let. V případě hypotečního úvěru je možné termín bydlení plánovat daleko přesněji. V okamžiku, kdy potřebujeme bydlet, budeme čerpat hypoteční úvěr.
 |
Která banka má nejlepší hypotéku? To se dozvíte ZDE. |
Protože ceny nemovitostí rostou, rostou i měsíční platby (a s tím i poplatky). Dopředu nemůžeme tušit, kolik celkově zaplatíme. Měsíční platba na počátku (např. 10 000 Kč) bude narůstat. Sice se někde ve smlouvě praví, že se částka bude zvyšovat o inflaci, která zohledňuje nárůst cen nemovitostí, ale skutečné navýšení s mírou inflace nemá mnoho společného. Nárůst je daleko vyšší.
Je ještě mnoho dalších důvodů, proč tento systém nelze doporučit. Nechť každý velice pečlivě zváží, jestli danou možnost využít či nikoli, a nechť se nespoléhá pouze na informace podané zástupci těchto společností.
Je podle vás výhodné použít k financování nemovitosti leasing? Zúčastnili byste se systému, kdy se o nemovitost losuje?
|
Ukázky z knihy | |
Úryvek je z knihy "Financování vlastního bydlení" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Povinné ručení - otázky a odpovědi
