„Našel jsem si brigádu, kde to za mě měli odvádět. Po pár měsících mi zavolali z VZP a zjistil jsem dluh 10 tisíc. Firma, kde jsem měl brigádu, se na to vykašlala,“ popsal svou zkušenost jeden z uživatelů sociální sítě Reddit. Jeho příběh je v mnohém typický. Spoléhat na to, že zaměstnavatel odvede, co má, se zkrátka nevyplácí.
Když zaměstnavatel neodvádí, co má
„Každému, kdo pracuje na dohodu, zkrácený úvazek nebo pro více zaměstnavatelů, bych doporučila, aby si jednou za čas zkontroloval, zda má zdravotní pojištění skutečně vyřešené a kdo je jeho plátcem,“ radí ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. Vina přitom nemusí být vyloženě na straně zaměstnavatele, který prostě nemůže vědět všechno – například o dalším zaměstnání, o tom, že dotyčný začal podnikat nebo podnikání naopak ukončil nebo že je či přestal být studentem.
Zaměstnanec vs. OSVČ. Srovnali jsme daně a odvody podle příjmů |
Rizika: dohody pod limitem i nesolidní zaměstnavatel
Z diskuzí na sociálních sítích vyplývá, je práce na dohodu „pod limitem“ je velmi častou situací, kdy lidé zapomenou na pojištění.
Limity pro odvody u dohod
|
„Pokud například někdo celý měsíc pracuje pouze na DPP za 10 000 Kč, není státním pojištěncem, nepodniká a nemá jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění, musí si svoji situaci vyřešit sám se zdravotní pojišťovnou. Může se dostat do kategorie osoby bez zdanitelných příjmů – OBZP a v roce 2026 pak platí zdravotní pojištění 3 024 Kč měsíčně,“ vysvětluje Jáčová.
Dalším rizikovým momentem je podle diskutérů to, když firma skončí v insolvenci a zaměstnanec dodatečně zjistí, že za něj pojištění neodváděla. Pokud je dluh na straně zaměstnavatele a ne zaměstnance, sankce z toho neplynou. „Jen chtěli zápočtový list jako potvrzení. Penále a pojistné za dva roky by byly hodně slušné, naštěstí jsem ten papír našel,“ uvedl například muž z Brna, který problém odhalil díky tomu, že si všiml, že zdravotní pojišťovna u něj stále eviduje zaměstnavatele, u něhož už nedělá.
O práci na dohodu koluje nebezpečný mýtus. Lidé neplatí pojištění a roste jim dluh |
Pozor na zkrácené úvazky
Z hlediska pojištění jsou rizikové i zkrácené úvazky. Mzda při nich může být nižší než ta minimální, tj. 22 400 korun. V tom případě i procentuální odvod zdravotního pojištění vychází méně, než kolik je zákonné minimum. O jaké případy jde?
„Představme si například člověka, který skončil v předchozím zaměstnání, na úřad práce se nepřihlásil, má finanční rezervu třeba z odstupného a najde si pouze zkrácený pracovní úvazek za 19 000 Kč měsíčně. Protože jeho mzda nedosahuje minimální mzdy 22 400 Kč, nestačí odvést zdravotní pojištění pouze z 19 000 Kč. Musí být dodržen minimální vyměřovací základ a rozdíl do minima jde v tomto případě k tíži zaměstnance,“ popisuje ředitelka účetní firmy.
Jak si „zaplatit“ nárok na důchod? Některé doby pojištění lze uhradit zpětně |
Pro zaměstnance bývá takové zjištění mnohdy překvapivé. „Mají pocit, že když jsou zaměstnaní, je zdravotní pojištění automaticky vyřešené. Je, ale jeho výše může být vyšší, než očekávali,“ dodává Jáčová.
V tomto konkrétním případě to bude vypadat takto:
| Hrubá mzda | 19 000 Kč |
| Zaměstnanec – běžných 4,5 % z 19 000 Kč | 855 Kč |
| Zaměstnavatel – 9 % z 19 000 Kč | 1 710 Kč |
| Celkem pojistné vypočtené z 19 000 Kč | 2 565 Kč |
| Povinné minimum zdravotního pojištění | 3 024 Kč |
| Doplatek zaměstnance do minima | 459 Kč |
| Celkem se zaměstnanci strhne ze mzdy | 1 314 Kč |
| Celkem zaměstnavatel odešle zdravotní pojišťovně | 3 024 Kč |
Jak řešit dluhy na pojistném?
Případné dluhy na zdravotním pojištění se pojišťovny snaží řešit s lidmi co nejdříve, a to nejprve e-mailem či SMS zprávou, jak uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. „Klient by měl dbát ale na to, aby jeho zdravotní pojišťovna měla aktuální informace o jeho kontaktních údajích,“ doplnila.
V případě, že dluh naroste do větší výše a zvětší se ještě o penále, lze s pojišťovnou domluvit splátkový kalendář. Je také možné podat žádost o odstranění tvrdosti zákona, čili o prominutí nebo snížení penále.
Dvě zaměstnání má dnes řada lidí. Jaké z toho plynou povinnosti i výhody? |
Důchodové pojištění si mnoho lidí neplatí
Narozdíl od zdravotního pojištění u toho důchodového mohou v životě dospělého člověka vzniknout situace, kdy ho neplatí nikdo. Jde např. o studium nebo rodičovskou. Někdy si v těchto případech lze důchodové pojištění platit dobrovolně, a to ve výši nejmíň 3 428 Kč (v roce 2026). Málokdo o tom ale ví.
Dobrovolné pojištění se může vyplatit například ženám, které po rodičovské zůstaly doma a pečují o rodinu. O tom, zda se to vyplatí, diskutují například maminky na platformě eMimino. „Včera přišla řeč na to důchodové pojištění, já (kamarádce) přiznala, že už si ho tři roky platím, ona se vysmála, že zbytečně vyhazuji peníze,“ svěřuje se jedna z žen. V jejím případě si lze důchodové pojištění platit dobrovolně nanejvýš 15 let.
V podobné situaci, tedy bez placeného důchodového pojištění, se ocitají také například lidé mezi dvěma zaměstnáními, studenti, pracovníci pouze na podlimitní dohodu a některé další skupiny. Zatímco neplacené (a nepovinné) důchodové pojištění se projeví často až před penzí, důsledky dluhu na zdravotním člověk pocítí dříve.
Rizikové situace přicházejí, když se něco mění
„Nejrizikovější jsou podle mě právě přechodové situace: člověk skončí v zaměstnání a vezme si jen malou dohodu, odejde ze školy, přestane být evidovaný na úřadu práce, začne kombinovat několik menších úvazků nebo má více zaměstnavatelů, kteří o sobě navzájem nevědí,“ jmenuje Jáčová.
| Situace | V čem je riziko |
|---|---|
| Dosažení 26. roku u studentů | Vzniká povinnost platit si zdravotní pojištění jako OBZP. |
| Práce v důchodu (vč. OSVČ) | Je zde sleva na důchodovém pojištění, nikoli ale na zdravotním. |
| Práce na dohodu pod limitem | Odvody neodcházejí, nutnost řešit zejm. zdravotní pojištění, při dlouhodobé práci tímto způsobem je vhodné řešit i důchodové pomocí dobrovolné účasti. |
| Konec evidence na ÚP a stav bez práce | Nutno platit si zdravotní. |
| Období mezi dvěma zaměstáními (např. když člověk žije z odstupného). | Nutnost platit si zdravotní jako OBZP, vhodné zvážit dobrovolnou účast na důchodovém pojištění. |
| Práce na rodičovské | Např. nadlimitní dohoda už zakládá povinnost odvodů, nelze spoléhat na to, že zdravotní platí jen stát. |
Výčet těchto situací není vyčerpávající. Problémy mohou nastat třeba i při stálém zaměstnání kvůli liknavosti zaměstnavatele. Jáčová proto zdůrazňuje pravidlo: „Nestačí tedy vědět, kolik vydělávám. Musím také vědět, z jakého titulu jsem zdravotně pojištěný a kdo za mě pojistné odvádí.“
