Pro odchod do důchodu je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a mít odpracovaný určitý počet let, případně získané náhradní doby. Zatímco doba, kdy člověk dosáhne důchodového věku, se dá určit podle tabulek předem, s odpracovanými a náhradními roky je to složitější.
Obsah |
Odpracované roky pro důchod
Za odpracované roky se považují ty, po něž člověk odvádí důchodové pojištění. Kromě zaměstnaneckého poměru je to také:
Kdy do důchodu?Pro odchod do důchodu v důchodovém věku musí člověk získat min. 35 let dob důchodového pojištění vč. náhradních dob, nebo 30 let bez náhradních dob. Pro odchod do důchodu 2 roky po důchodovém věku stačí 15 let pojištění. Pro předčasný důchod je třeba mít nejméně 40 let (a věk tři roky před důchodovým). Pro předčasný důchod s nižším krácením je třeba nejméně 45 let (a věk tři roky před důchodovým). |
- práce na Dohodu o provedení práce (DPP) či Dohodu o pracovní činnosti (DPČ), při níž je odvod pojištění povinný od určité hranice výdělku,
- dále samostatná výdělečná činnost,
- práce příslušníků bezpečnostních složek, jako je policie, hasiči, celní správa, vojáci aj.
- práce zastupitelů, poslanců, senátorů a v dalších volených funkcích,
- pěstounství,
- práce vězňů,
- činnost soudců,
- některé další činnosti, z nichž plyne výdělek,
- a zejména také doby dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.
Těmto obdobím v životě se z hlediska zákona o důchodovém pojištění říká příspěvkové doby pojištění.
Náhradní doby důchodového pojištění
Kromě odpracovaných let se ale do nároku na to, zda už člověk může jít do důchodu nebo ne, počítají i některé doby, kdy na důchodové pojištění žádné peníze neodváděl.
Některé z nich se započítávají celé, jiné se krátí. To znamená, že například ze 4 let studia se vám započtou jen 3, zbývající rok pro nárok na důchod nemá žádný význam.
Těmto obdobím, kdy člověk nepracuje (neodvádí důchodové pojištění), ale pomáhají rozhodovat o tom, zda už má či nemá nárok na důchod, se říká náhradní doby důchodového pojištění a patří mezi ně:
- péče o dítě do 4 let věku,
- studium,
- invalidní důchod,
- evidence na úřadě práce
- a některá další období.
Jak se do důchodu počítá studium
U studia je situace nejkomplikovanější. Zjednodušeně řečeno, některé se do náhradní doby pojištění počítá, jiné ne. Záleží to hlavně na tom, kde člověk studoval (zda měl status studenta), kdy to bylo a kolik mu v té době bylo let.
Doba studia se většinou započítává jen v krácené podobě, případně vůbec. Výjimkou je střední škola nebo učení před rokem 1995.
Při určitém zjednodušení to vypadá takto:
| Doba studia | Do 18 let | Nad 18 let |
|---|---|---|
| Studium do roku 1995 | Počítá se plně. | Počítá se pouze 6 let, doba se krátí na 80 %. |
| Studium od roku 1996 do roku 2009 | Nepočítá se vůbec. | Počítá se pouze 6 let, doba se krátí na 80 %. |
| Studium po roce 2010 | Nepočítá se vůbec. | Nepočítá se vůbec. |
V každém případě se však doba studia zohledňuje, jen pokud proběhlo v mládí, nejpozději do 26 let.
Obzvlášť ženám hrozí ve stáří chudoba. Dá se tomu předejít? |
Doplacení pojištění za studium
Pokud někdo chce, aby se mu doba studia započetla do nároku na důchod, musí si pojištění za toto období života zaplatit sám, dobrovolně. „Lidé si často pojem důchod či důchodové pojištění spojují se stářím. Zejména mladí lidé to považují za téma velmi vzdálené, které se jich bude týkat třeba až za několik desítek let,“ uvádí ČSSZ v informacích pro studenty.
Přečtěte si také: |
Studenti nemocensky ani důchodově pojištěni nejsou, s výjimkou těch, kteří pracují nebo podnikají. Těm už povinnost odvádět pojištění může vzniknout (záleží i na typu smlouvy a výši výdělku). V tom případě jsou důchodově pojištěni a tato doba se jim počítá do nároku na důchod jako příspěvková doba pojištění.
Kromě toho je ale možné si platit důchodové pojištění dobrovolně. Stačí vyplnit přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění a odevzdat na příslušné OSSZ. Pojištění se musí platit nejméně v minimální výši, která je stanovená pro daný rok. Částka se vypočítává vždy z průměrné mzdy, a proto rok od roku roste. „Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy 3428 Kč,“ uvádí ČSSZ.
Státní svátek posune výplaty důchodů. Dvakrát za sebou a v létě znovu |
Studium se dá „doplatit“ i před důchodem
Kdo si dobu studia takto „doplatí“, tomu se přehoupne z náhradní doby, která je navíc krácená, do doby příspěvkové, a započte se mu tedy do nároku na důchod celá. A co je nejdůležitější: doba studia se dá takto „doplatit“ i zpětně, bez ohledu na to, zda od ní uběhl rok nebo celá desetiletí.
Jak uvádí ve své zprávě o důchodech kancelář dětského ombudsmana, lze to udělat i před žádostí o důchod. Dokonce je možné tak dosáhnout nároku na starobní důchod i v případě, že by na něj člověk kvůli málo odpracovaným letům nárok neměl: „Pokud při dosažení důchodového věku nemáte potřebnou dobu důchodového pojištění, můžete později získat pozdní starobní důchod, ale i tak potřebujete určitou (kratší) dobu důchodového pojištění, jinak starobní důchod nedostanete nikdy. Dobu důchodového pojištění můžete získat i doplacením pojistného.“
Do důchodu s více penězi. Na zastropování odchodového věku si však lidé počkají |
Zkontrolujte si nárok na důchod včas
Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmlová doporučuje, aby si všichni lidé kontrolovali, zda o nich úřad eviduje správné informace o zaměstnání, studiu a dalších životních obdobích, která mají vliv na nárok o důchod. Nejsnáze to lze udělat přes aplikaci Moje konto, kterou zavedla letos v březnu ČSSZ.
V aplikaci najdete přehled období, která máte zaevidovaná pro nárok na důchod. Pokud tam nějakou dobu nenajdete, ačkoli se vám měla započíst jako příspěvková či náhradní, můžete doložit potřebné doklady. Například studium nejlépe doložíte maturitním vysvědčením či vysokoškolským diplomem.
