„Kdo bude mít letos důchodový věk, potřebuje mít nejméně 34 let potřebné doby pojištění,“ upozorňuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Se splněním této druhé podmínky pro přiznání penze se však řada lidí potýká. Někomu chybí řádově měsíce, jiným i několik let a jsou i případy, kdy pro přiznání starobní penze chybí žadateli 10 i více let pojištění.
PřehledněPotřebná doba pojištění pro kalendářní rok, ve kterém je dosaženo důchodového věku. do roku 2010: 25 let |
Potřebná doba pojištění pro vznik nároku na starobní důchod se totiž neustále prodlužuje. Zatímco v roce 2010 stačilo žadateli o důchod získat 26 let pojištění, letos to je už 34 let. Po roce 2018 se pak prodlužování potřebné doby zastaví na finálních 35 letech.
V jakých situacích se lidé dostávají do potíží s přiznáním nároku na penzi a jak tomu předejít, vysvětluje Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.
Má toto prodlužování potřebné doby pojištění nějaký vliv na výši přiznané starobní penze?
Prodlužování potřebné doby pojištění nemá přímý vliv na způsob výpočtu přiznaného starobního důchodu. Na výši důchodu mají vliv výdělky a skutečně získaný počet odpracovaných let. Minimální doba důchodového pojištění je však jednou z podmínek, aby vůbec nárok na starobní důchod vznikl.
Nárok na penzi nevznikne často ženám, které zůstaly v domácnosti, aby pečovaly o děti. Jak je tomu se zápočtem doby pojištění, jestliže ženy pečují o děti?
Do doby pojištění pro nárok na důchod se započítává doba osobní péče o dítě do 4 let věku. Pokud žena zůstává doma i se staršími dětmi a předpokládá, že tato doba „v domácnosti“ bude delší, má možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Řešit tuto situaci až těsně před důchodem tzv. „dokoupením chybějících let“ nelze. Jestliže žena chce, aby jí roky v domácnosti byly pro důchod započítány, měla by dobrovolné důchodové pojištění platit průběžně.
Příklad:Žena, narozená v červnu 1957, vychovala 2 děti, její důchodový věk činí 60 let a 8 měsíců. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v únoru 2018 jí nevznikne, protože byla dlouho v domácnosti a včetně náhradních dob (péče o děti) získala jen 21 let pojištění (namísto stanovených 34 let). Nárok na starobní důchod jí tedy vznikne o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození, tj. v 68 letech a 8 měsících (důchodový věk muže nar. v roce 1957 je 63 let a 8 měsíců), tedy až o 8 let později, než její standardní důchodový věk. |
Do potíží se splněním druhé podmínky pro přiznání starobní penze se dostávají i lidé, kteří byli v invalidní penzi. O jaké situace jde?
Jde o situace, kdy lidé byli v invalidním důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a během pobírání invalidní penze nevykonávali výdělečnou činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění. Pobírání tohoto důchodu totiž samo o sobě také nelze započítat do doby potřebné pro nárok na starobní důchod.
Nečekejte na penzi od státu. Zajistěte si klidný důchod sami.Porovnejte si nabídky penzijního spoření. |
S jakými dalšími případy se vaši odborníci setkávají?
Někdy se lidé mylně domnívají, že doba, kdy pobírali sociální dávky, se jim pro důchod započítá, což není pravda. Také doba evidované nezaměstnanosti, kdy byl člověk veden jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, se nezapočítává automaticky v celém rozsahu. V těchto případech je možné započítat jen období s vyplácenou podporou, období bez podpory pak maximálně v rozsahu tří let. A z doby před 55 rokem věku lze započítat jen jeden rok.
Někdy se lidé také mylně domnívají, že když je jim srážena daň z příjmů, že to automaticky znamená, že jsou i důchodově pojištěni. Problém se týká i těch, kdo dlouhodobě pracovali v zahraničí, které nejsou členy EU a EHP nebo v zemích, s nimiž Česká republika nemá smlouvu o sociálním zabezpečení. I v těchto případech platí, že léta práce v cizině nelze pro nárok na český důchod zohlednit.
Příklad:Muž, narozený v lednu 1955, jeho důchodový věk činí 63 let a 4 měsíce. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v květnu 2018 mu nevznikne, protože k tomuto datu získá jen 25 let pojištění (namísto stanovených 34 let). 20 let totiž žil a pracoval na Novém Zélandu, se kterým ČR nemá smlouvu o soc. zabezpečení, proto tuto dobu nelze pro nárok na český důchod zohlednit. Nárok na starobní důchod mu ale vznikne v 68 letech a 4 měsících (při dosažení věku o 5 let vyššího, než je jeho důchodový věk). |
V jakých dalších situacích se mohou lidé dostat do problému s přiznáním starobní penze, protože nezískají potřebnou dobu pojištění?
Jde například o situace, kdy lidé pracují bez pracovní smlouvy „na černo“, nebo vykonávají činnosti, které nepodléhají odvodům na sociální pojištění.
Čtěte také |
Jde také o případy, kdy se lidé rozhodnou podnikat jako OSVČ a řádně neplatí pojistné na důchodové pojištění. Doba činnosti OSVČ, za níž nebylo řádně zaplaceno pojistné na důchodové pojištění, se totiž do potřebné doby pojištění rovněž nezapočítá. Může jít také o případy, které se týkají opakovaných nebo dlouhodobých výkonů trestu, při kterých nebyla osoba zařazena do práce.
Když chybí doba pojištění, jak situaci řešit?
Kdo potřebnou dobu nesplní, má možnost chybějící dobu doplatit dobrovolným pojištěním. Není to však univerzální řešení pro všechny situace. Další možností je žádost o penzi oddálit a chybějící dobu dopracovat.
Kdo tedy může „odejít“ do starobního důchodu v roce 2018?
V roce 2018 vznikne nárok na starobní důchod lidem, kteří dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 34 let. Splnění těchto podmínek však neznamená povinnost o důchod žádat ani není důvodem k ukončení výdělečné činnosti – pracovního poměru či podnikání.
Hlídáte si své důchodové konto, zda v něm nemáte nějaká bílá místa?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 28. února 2018. Anketa je uzavřena.
Kdo v roce 2018 dosáhne důchodového věku:
- muži narození v listopadu až prosinci 1954 a v lednu až srpnu 1955;
- bezdětné ženy narozené v květnu až prosinci 1955;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1956, které vychovaly jedno dítě;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1957, které vychovaly dvě děti;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1958, které vychovaly tři či čtyři děti;
- ženy narozené v květnu až prosinci 1959, které vychovaly pět a více dětí.
Aby mohli „odejít“ do starobního důchodu, musí získat alespoň 34 let doby důchodového pojištění (odpracovaných let), do které se podle zákonných pravidel započítávají náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, základní vojenská služba, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby aj.).
