Podle analýzy, kterou zpracovalo letos v červnu ministerstvo práce, se velká část pracujících ve vyšším produktivním věku potýká s problémy, které vedou k odchodu z pracovního trhu. Na vině je podlomené zdraví, péče o blízké, ale především nesnáze s udržením pracovního místa.
„Debata o důchodech se často soustředí jen na vymezení zákonného důchodového věku. Tento přístup však nezohledňuje faktický odchod z trhu práce. Při dosažení důchodového věku totiž na trhu práce již není aktivních 50 % osob,“ uvádějí autoři analýzy.
Odchod do důchodu: kritické jsou poslední dva roky před penzí, zjistila analýza |
Největší počet lidí, kteří zamíří na Úřad práce v posledních pěti letech před penzí, se objevuje 11 až 12 měsíců před začátkem důchodu. Odpovídá to maximální podpůrčí době v nezaměstnanosti, která je 11 měsíců.
Analýza ministerstva práce z června 2026 se zaměřila na pracovní dráhu lidí 5 let před důchodem. Ukázala, že počet evidovaných na Úřadě práce strmě stoupá 11 až 12 měsíců před penzí, což koresponduje s maximální délkou podpůrčí doby.
Strávit poslední rok před důchodem v evidenci nezaměstnaných je pro mnohé lidi nezbytnost. Jde ale také o „institucionálně ukotvený most mezi zaměstnáním a důchodem“, jak uvádí analýza MPSV. Necelý rok bez práce přitom snižuje důchod, a to docela výrazně.
O předčasný důchod zažádal dvojnásobek lidí než loni. Důvod je jasný, říká analytik |
Kdy klesne důchod při 11 měsících bez práce?
Penze se může výrazně změnit, ale nemusí. Vše záleží na tom, kolik let má člověk odpracováno. Při výpočtu výše důchodu rozhodují celé roky, k půlroku navíc se nepřihlíží. „Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů,“ uvádí přesně zákon o důchodovém pojištění.
Kdo tedy má odpracováno například 30,5 roku, bude na tom stejně jako ten, kdo odpracoval rovných 30. Když srovnáme 11 měsíců „na pracáku“ s 11 měsíci práce, z níž se odvádí důchodové pojištění, může toto období rozhodnout o tom, zda se odpracovaná doba díky němu přehoupne do dalšího roku nebo ne. Doba strávená pobíráním podpory v nezaměstnanosti se totiž do nároku na důchod započítává jen jako tzv. náhradní doba a krátí se na 80 procent.
Pokud by navíc tento člověk strávil v evidenci Úřadu práce delší dobu, než kdy má nárok na podporu (tedy v tomto věku přes 11 měsíců), doba bez podpory by se mu do nároku na důchod nemusela započíst vůbec. Za celý život jí lze „nasbírat“ celkem pouze tři roky (z toho do 55 let jen rok), co je navíc, se do důchodu nezapočte, ani jako náhradní doba.
O výši důchodu může rozhodnout pár dní
|
O kolik se důchod sníží?
Výše důchodu závisí nejen na výdělku, ale také na odpracovaných letech. Z výdělku se vypočítá základ, který se pak násobí počtem odpracovaných let a procentní sazbou 1,495 %. Ta platí pro důchody přiznané v roce 2026, v dalších letech se bude snižovat až na 1,45 %. (Určuje to zákon o důchodovém pojištění v § 34.)
Výsledek mezi rokem práce navíc u průměrné mzdy (49 215 Kč v roce 2025) činí v důchodu přiznaném v roce 2026 celkem 426 korun měsíčně, tedy 5 112 Kč za rok.
U vyšších výdělků bude rozdíl vyšší, u nižších zase nižší. Neplatí ale přímá úměra, protože do hry vstupují ještě tzv. redukční hranice, kvůli kterým se části výdělku nad určitou mez započítávají do důchodu jen částečně nebo vůbec. Navíc pro lidi, kteří mají odpracováno například přesně 30 let, by ani 11 měsíců práce navíc důchod nezvedlo, protože by se „nepřehoupli“ přes hranici roku.
O předčasný důchod zažádal dvojnásobek lidí než loni. Důvod je jasný, říká analytik |
Proč je to 426 korun?
V našem příkladu jsme vycházeli z průměrné mzdy z toho, jaká byla průměrná mzda v roce 2025. Dále jsme uvažovali 30 a 31 let pojištění, přičemž 30 let pojištění (nebo 35 včetně náhradních dob) je minimální doba nutná k tomu, aby vůbec vznikl nárok na starobní důchod.
Příklad
|
