Výše český důchodů bývá často předmětem kritiky. Z dostupných dat vyplývá, že čeští senioři na tom nejsou v mezinárodním srovnání tak špatně. Problémem však zůstává dlouhodobá udržitelnost důchodového systému a motivace lidí pracovat i po dosažení důchodového věku.
Podle nejnovějších dat OECD za rok 2022 se míra příjmové chudoby důchodců v České republice držela na úrovni pouhých 7,6 %. Tento ukazatel, vyjádřený jako podíl lidí starších 65 let s příjmem pod 50 % mediánu disponibilního příjmu domácností, představuje výrazně lepší výsledek než v řadě západoevropských států, včetně Německa (14,1 %), Rakouska (12,1 %) nebo Švédska (9,4 %). Na druhé straně v Lotyšsku se pod touto hranicí nachází třetina seniorů a v Estonsku dokonce přes 37 %.
„Za relativně nízkou mírou chudoby českých seniorů stojí kombinace faktorů včetně valorizace důchodů a vysokého podílu Čechů žijících ve vlastním bydlení. Na druhou stranu mají důchodci specifickou skladbu spotřebního koše s vyšším podílem výdajů na energie, léky a potraviny, jejichž ceny se v poslední době výrazně zvýšily,“ komentuje mezinárodní porovnání Lukáš Raška, analytik Portu.
České penze zvedne další valorizace. Písemné oznámení dorazí jen na požádání |
V Česku pracuje téměř 13 % starobních důchodců
I když české starobní penze během posledních let vzrostly, řada seniorů nadále pracuje. V současné době je v Česku zaměstnaných necelých 13 % starobních důchodců, což je zhruba 300 tisíc seniorů a seniorek. Někteří stále pracují, aby si přivýdělkem zajistili lepší životní úroveň. Další třeba proto, aby si udrželi sociální kontakty, nebo dál pracují, protože mají dostatek energie a práce je naplňuje.
„Podíl seniorů, kteří obtížně vycházejí se svými příjmy, je výrazně vyšší než u zbytku populace. V souvislosti se stárnutím populace lze očekávat, že tato skupina bude dále narůstat a její zranitelnost se bude prohlubovat. Setrvání na trhu práce lidem přináší nejen prevenci před propadem životní úrovně, ale i prevenci před sociální izolací a udržení lepší psychické i fyzické kondice,“ říká Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní.
KOMENTÁŘ: Hornické penze patří k nejvyšším. I tito senioři čelí finančním výzvám |
Není dostatek vhodných pracovních pozic
Podle průzkumu projektu Neviditelní je připraveno pracovat i v důchodu přes 15 % dotazovaných. Spolu s prodlužující se délkou života lze očekávat, že procento lidí, kteří budou chtít v důchodu pracovat, může narůstat.
Čtyři z deseti respondentů starších 40 let se však obávají nedostatku pracovních pozic vhodných pro seniory a také toho, že v Česku jsou zažité předsudky vůči věku. Sehnat práci dnes mají i lidé ve věku 55+ a starší ročníky jsou na trhu práce pro některé firmy na odpis.
„Je tu řada lidí seniorního věku, kteří by mohli a chtějí dále pracovat, ale končí doma bez příjmu jen proto, že je zaměstnavatelé odmítají kvůli jejich věku,“ říká Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce, který poskytuje podporu při zaměstnávání lidí starších 50 let.
„Uchazeči o práci nad 50 let v Česku dlouhodobě naráží na předsudky ze strany zaměstnavatelů, přestože nabízejí firmám stabilitu a bohaté know-how,“ dodává Denisa Žežulková, projektová koordinátorka neziskové organizace Genixa.“
Senioři přinášejí do týmů rovnováhu
Česko se potýká s rychlým stárnutím populace a do třiceti pěti let bude čelit i sníženému počtu pracovních sil. Pro udržení funkčního pracovního trhu i v budoucnu je podle expertů stěžejní vytvořit důstojné a flexibilní pracovní podmínky také pro seniory a udržet je na trhu práce. Jen tak se vyhneme ztrátám ekonomického i lidského kapitálu v době stárnoucí populace.
„Lidé ve věku 65+ před sebou mají ještě roky produktivního života a pokud chceme být odpovědnou společností, je třeba dát jim příležitost, ne zavírat dveře,“ poznamená Denisa Žežulková z Genixy.
Chudých Čechů ubylo, ač stále čítají milion. Potíže mají rodiny, bohatnou důchodci |
Podle personální ředitelky Barbory Pencové ze společnosti Provident přináší včlenění seniorního kolegy do mladého týmu rovnováhu.
„V naší společnosti spolupracujeme se 14 % lidí starších 65 let, nejčastěji na pozici obchodního zástupce. Na starších kolezích oceňujeme, jak dokážou řešit složité situace s klidem a nadhledem, protože s podobnými problémy se během svého pracovního života už mnohokrát setkali,“ přibližuje personalistka.
S tím, že mladší kolegové od nich mohou přebírat nejen zkušenosti z dlouhé praxe, ale také rozvážný způsob řešení situací, který přichází s věkem. „V praxi to znamená méně zbytečných chyb a lepší zvládání stresu,“ konstatovala personalistka.
Průměrný věk dožití důchodců se prodlužuje
Čísla přitom mluví jasnou řečí. Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila, v průměru trvala 24,74 roku. Pro srovnání – v roce 1970 trávili lidé v důchodu v průměru 11 let, o deset let později 13 let a v roce 1990 to bylo 16 let.
| Rok | Počet let v důchodu |
|---|---|
| 1970 | 11 |
| 1980 | 13 |
| 1990 | 16 |
| 2000 | 19,96 |
| 2005 | 21,67 |
| 2010 | 22,79 |
| 2015 | 23,97 |
| 2020 | 24,51 |
| 2021 | 23,97 |
| 2022 | 24,55 |
| 2023 | 24,62 |
| 2024 | 24,74 |
| Zdroj: ČSSZ, statistická ročenka důchodového pojištění za rok 2024 | |
Průměrný věk dožití seniorů a seniorek se přitom prodlužuje. Zatímco v roce 2005 se lidé v penzi dožívali v průměru 79,17 let, loni to bylo 82,79 let. Proto dochází v Česku i k prodlužování věku pro vznik nároku odchodu do penze. Věková hranice 65 let již byla prolomena a podle poslední úpravy by měly ročníky narozené po roce 1988 nárok na penzi až s dosažením 67 let. Je ale možné, že dojde k dalším případným úpravám.
| Rok | Muži | Ženy | Celkem |
|---|---|---|---|
| 2005 | 77,75 | 80,27 | 79,17 |
| 2010 | 78,50 | 81,49 8 | 80,20 |
| 2020 | 80,04 | 84,04 | 82,28 |
| 2024 | 80,49 | 84,55 | 82,79 |
| Zdroj: ČSSZ, statistická ročenka důchodového pojištění za rok 2024 | |||
Podle dat Českého statistického úřadu bude po roce 2050 až 30 % obyvatel Česka v seniorském věku. Poměr průměrného důchodu k průměrnému platu může v budoucnu klesat z dnešních necelých 48 % na pouhých 35 %, což v dnešních penězích odpovídá přibližně 16 tisícům korun měsíčně.
Bez změn se v budoucnu neobejdeme
„Čeští důchodci si díky solidně nastavenému sociálnímu systému a příznivé spotřební skladbě zatím udržují relativně dobrou životní úroveň. To ale neznamená, že tomu tak bude i v budoucnu. Beze změn není současný systém udržitelný a bude nutné přehodnotit výši odvodů, motivovat k delší pracovní aktivitě a podporovat individuální finanční zajištění,“ poznamenává analytik Lukáš Raška s tím, že na důchod by si měl každý odkládat individuálně a začít s tím co nejdříve.
Jinými slovy – kdo si na penzi nevytvoří během aktivního života dostatečný finanční polštář z vlastních peněz, nezbude mu nic jiného, než dál pracovat i v důchodu. Nebo počítat s razantním poklesem životní úrovně.
Do důchodu naspořit statisíce korun? To už stačit nebude, varují experti |
A proč má smysl, aby vitální senioři a seniorky dnes pracovali i v penzi? „Každý pracující důchodce není jen demonstrací aktivního stáří individualit, ale i společná ekonomická výhra. Stát díky daním a odvodům z každého pracujícího seniora získá přes 223 tisíc ročně, důchodce si může přilepšit až o 400 tisíc,“ popsal Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz.
„Od ledna letošního roku také mohou pracující důchodci využít novou daňovou pobídku – 6,5 % slevu na sociálním pojištění, která jim v průměru zvedne čistý příjem o 2 600 korun měsíčně. Pokud však nebudeme pokračovat v osvětě a systémové podpoře, která by zahrnovala také narůstající procento lidí odcházející do předčasného důchodu, efekt pracujících důchodců zůstane jen marginální,“ dodal.
