Ve. III. pilíři si na penzi spoří již téměř 4,5 milionu lidí. Přes 3 miliony jich ale stále zůstává ve „starém“ systému penzijního připojištění, kde jejich peníze ztrácí hodnotu. Inflaci dlouhodobě nedokážou překonat,, ze zákona totiž musí investovat velmi konzervativně. Často za tím stojí obavy, že by o peníze v „novém“ systému doplňkového penzijního spoření mohli přijít, protože zde už jde o regulérní investování. Skoro deset let fungování „nového“ penzijka však ukazuje opak.
Chcete být v důchodu zajištěni? Najděte si dobře placenou práci na pracovním portálu jobDNES.cz. |
V tzv. účastnických fondech, prostřednictvím kterých penzijní společnosti vklady zhodnocují, lze totiž dosáhnout výnosů i vysoko nad inflaci. Důraz je na slově LZE, protože záleží na tom, jaký konkrétní typ fondu, resp. investiční strategii si zvolíte. Nabízí se jich více.
Konzervativní, vyvážení nebo dynamický?
„V zásadě jsou tři, některé penzijní společnosti ale aktivně otvírají další druhy fondů zohledňující například etickou stránku investic,“ říká Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností a předseda představenstva Penzijní společnosti ČS.
„Mezi ty základní patří vyvážené a dynamické fondy, kde podíl akcií v nich zhruba odpovídá očekávané výši zhodnocení, ale také investičnímu riziku.“ V dynamických fondech jsou investice tvořeny akciemi z většiny, ve vyvážených fondech je zhruba stejná složka akciových a konzervativních investic do dluhopisů. Trojici uzavírají tzv. Povinné konzervativní fondy (označované jako PKF), které jsou obdobou starého penzijního připojištění. „Výnosy z těchto fondů kvůli své striktní orientaci na dluhopisy mohou jen obtížně porážet inflaci,“ vysvětluje Poklop.
Například ČSOB Penzijní společnost nabízí vedle klasického konzervativního fondu navíc ještě alternativu - účastnický fond Pro penzi. „Jak konzervativní fond, tak Pro penzi jsou účastnické fondy s relativně nízkou volatilitou, ale mají jinak namixovaná aktiva, a tak v rámci jednoho roku se jejich výnos může významně lišit,“ popisuje Patrik Madle, tiskový mluvčí skupiny ČSOB.
Jako další možnost navíc má ČSOB Penzijní společnost Strategii životního cyklu. Zde se podle předem daných pravidel řídí rozložení prostředků mezi více účastnických fondů. A to tak, že v mladším věku klienta je větší podíl v dynamických fondech, kde je vyšší potenciál pro výnos (a vyšší rozkolísanost hodnoty) a s blížícím se důchodovým věkem se mix zkonzervativňuje, aby se redukovalo riziko, že v okamžiku čerpání naspořených prostředků jej zrovna zastihne pokles tržní ceny.
Možnosti investování v doplňkovém penzijním spoření, resp. účastnických fondech jsou tedy poměrně široké. Navíc si nemusíte striktně vybrat jen jeden fond. Můžete se rozhodnout například 50 procent prostředků vložit do dynamického a zbytek do vyváženého fondu.
Kde jsou výnosy nejvyšší
Jakou investiční strategii si zvolíte, záleží jen na vás. Tedy přesněji hlavně na míře rizika, kterou jste schopni a ochotni podstoupit. Je ale dobré vzít v úvahu i to, za jak dlouho dosáhnete důchodového věku. Čím delší čas vám zbývá, tím odvážnější můžete (a měli byste) být.
Například u ČSOB Penzijní společnosti činí průměrný věk klientů u nových smluv přes 40 let, a tedy je čeká zpravidla přibližně 20 let do odchodu na penzi. „V takovém období je výsledek jednoho roku nepříliš významný, ale zvyšuje se benefit složeného úročení,“ říká Madle. Zjednodušeně se dá říci, že výnos se generuje nejen z vkladů klienta, případně jeho zaměstnavatele a státních příspěvků, ale i z výnosů minulých let. Při dlouhodobém spoření tak roste prostor pro investování v dynamičtějších fondech, kde je potenciál zhodnocení nejvyšší.
Jak si fondy stály loni
Ostatně, ukazují to také čísla. Podle údajů Asociace penzijních společností loni vyvážené fondy v průměru zhodnotily vklady účastníkům o téměř 5 procent a dynamické fondy dokonce o 17 procent. Například ČSOB účastnický dynamický fond dosáhl zhodnocení dokonce 22,4 procenta, Akciový účastnický fond KB Penzijní společnosti zhodnotil o 12,91 procenta. „Když se na produkt podíváme z dlouhodobého pohledu, některé penzijní fondy dosáhly od založení doplňkového penzijního spoření před necelými deseti lety zhodnocení 50 procent, nejvýnosnější dynamický fond dokonce více než 75 procent,“ přibližuje dále čísla Poklop. Dynamické účastnické fondy tedy dlouhodobě porážejí inflaci.
To už se ovšem nedá říct o povinných konzervativních fondech, které ze zákona musí investovat velmi opatrně, téměř výlučně do státních dluhopisů. Ty vydělávají jen minimálně i za běžných okolností. A loni se jim dařilo ještě méně, velká část z nich skončila v minusu. Příčinou byl prudký růst úrokových sazeb v České republice. „V obecné rovině totiž platí, že rostou-li úrokové sazby, klesají ceny dluhopisů, což se projevilo i na výkonnosti dluhopisových fondů v celém odvětví,“ popisuje Lubomír Koňák, ředitel obchodu KB Penzijní společnosti.
V plusu skončily častěji další konzervativní fondy, které mají penzijní společnosti v nabídce. Například KB Peněžní účastnický fond zakončil loňský rok na 0,73 procenta, účastnický fond ČSOB Pro Penzi si připsal zhodnocení 3,38 procenta.
Kdy změnit investiční strategii
Investiční strategii, tedy typ účastnického fondu, do kterého své peníze vkládáte, můžete v čase měnit. Zcela libovolně. Příliš často by se to ale dít nemělo. Už z principu produktu, který je postaven na dlouhodobém horizontu.
Přesto ale jsou případy, kdy je to vhodné udělat. „Ten první je, že nastavená strategie klientovi dlouhodobě nevyhovuje, například ze začátku zvolil konzervativní rozložení investic, postupem času ale zjistil, že by raději upřednostnil dynamičtější strategii,“ uvedl Koňák.
To se bude týkat hlavně těch, kterým zbývá do penze ještě více než 10 let. Tady bude odvážnější strategie na místě. Jak už bylo zmíněno, míra výnosu je úměrná míře rizika a samozřejmě ne vždy se bude fondu dařit, ale případné ztráty nejen dorovnají, ale i předčí výnosy z úspěšných let.
Druhým případem je naopak blížící se odchod do penze. Zde je naopak vhodné se vrátit ke konzervativnější strategii, aby vám výnosy neponížila špatná situace na trhu zrovna v době ukončení vašeho penzijka. „Penzijní společnosti proto nabízejí službu tzv. autopilota, kdy se větší a větší částka s tím, jak se blížíte k penzi, přelévá do konzervativního fondu,“ upozorňuje Aleš Poklop. Tzv. zkonzervativnění nabízí například KB Penzijní společnosti. Samozřejmě ale i nadále můžete své peníze investovat podle vlastní úvahy.
Změna investiční strategie je jednoduchá a rychlá. Stačí kontaktovat zákaznické centrum vaší penzijní společnosti (telefonicky či mailem). Některé už mají pro změnu strategie nastavené na svých webových stránkách formuláře. Například u KB Penzijní společnosti si ji může každý účastník provést online v aplikaci Můj penzijní účet.
Ze „starého“ do „nového“
Možný je samozřejmě také přestup ze „starého“ penzijního připojištění do „nového“ doplňkového penzijního spoření. Postup bude záležet na tom, jestli chcete měnit i penzijní společnost, nebo chcete zůstat u svojí původní.
Druhá varianta je rychlejší. Svoji penzijní společnost jednoduše kontaktujte (ať už mailem, skrze zákaznickou linku nebo v klientském portále) a oznámíte jí, že chcete přestoupit. Následně s vámi specialista z penzijní společnosti nastaví nové penzijko. Většinou fyzicky na pobočce, aby bylo možné v klidu probrat investiční profil. Je ale možné udělat to i na dálku. U KB Penzijní můžete tento krok provést i přes mobilní aplikaci. Přechod je zdarma a bude hotový nejpozději do tří měsíců. „V praxi lze ale v současné době převod z transformovaného fondu do účastnického realizovat i během několika dnů,“ doplňuje Madle.
Pokud chcete přejít k jiné penzijní společnosti, musíte už být v novém penzijku. „Prvním krokem bude tedy přestup ve vaší stávající penzijní společnosti. A až bude ukončený, můžete zkontaktovat jakoukoli jinou penzijní společnost a oznámit jí, že k ní chcete přestoupit,“ vysvětluje Poklop. Všechny náležitosti pak s vámi už řeší nová společnost a starou nemusíte kontaktovat. Celý proces v tomto případě trvá okolo půl roku. Přestup mezi společnostmi je zdarma jednou za pět let.
