S výjimkou vyšších daňových úlev by měly všechny změny začít platit od ledna 2016.
1. K penězům se střadatel dostane v 60 letech
Asi nejvýraznější změnou je možnost vybrat si naspořené prostředky už v 60 letech. Je to vlastně návrat ke starému „penzijku“, jak ho lidé znali do roku 2012. Pro doplňkové penzijní spoření totiž od roku 2013 platilo, že se lidé mohli ke svým penězům dostat až ve chvíli, kdy získali nárok na výplatu státního důchodu.
Zajistěte do budoucnosti sebe i své dětiVybrat můžete z několika druhů spoření. |
„Pro lidi tato změna znamená nejen to, že dostanou naspořené prostředky dříve, ale především bude vše přehlednější. Lidé si nebudou muset počítat, kdy získají nárok na státní penzi, prostě jakmile jim bude 60 let, budou vědět, že mohou požádat o vyplacení peněz ze svého penzijního spoření,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Stát bude lidi nově více motivovat zvolit si výplatu způsobem penze a ne jednorázovým vyrovnáním, které zatím volí nejčastěji. Pokud si od roku 2016 zvolí účastník výplatu svých peněz prostřednictvím alespoň desetileté penze, bude osvobozen od zdanění výnosů, které je jinak ve výši 15 procent.
2. Penzijní spoření bude i pro malé děti
Druhou důležitou novinkou, která od ledna začne platit, je možnost spořit i malým dětem. Rodiče budou moci založit penzijní spoření klidně ročnímu dítěti, které bude mít možnost vybrat si po dosažení 18 let věku až třetinu naspořených prostředků (bez příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků) a ve spoření dál pokračovat.
3. Od státu až 2 760 plus daňová sleva až 3 600 korun
Pozitivní změnou je určitě možnost odečíst si více peněz z daňového základu. Zatím platilo, že o nejvyšší částku (12 tisíc korun) si mohl daňový základ snížit ten, kdo si spořil měsíčně alespoň 2 000 korun, a ušetřil pak 1 800 korun za rok. „Nově bude maximální odečitatelná položka 24 tisíc a dosáhne na ni každý, kdo si bude spořit alespoň tři tisíce měsíčně. Takový člověk pak ročně nejen získá maximální státní příspěvky, tedy 2 760 korun, ale dalších 3 600 korun ušetří na daních,“ říká Aleš Poklop.
4. Firmy budou motivovanější přispívat zaměstnancům
Daňově výhodnější bude doplňkové penzijní spoření i pro firmy, pokud se rozhodnou přispívat svým zaměstnancům na penzi. Hranice pro daňové zvýhodnění se posune z 30 na 50 tisíc korun. Obě změny v daňové oblasti začnou platit na rozdíl od ostatních úprav od roku 2017, tedy v daňovém přiznání za rok 2017 budou moci lidé, respektive firmy využít nové daňové podmínky.
5. Zvýší se poplatky za správu a z ročních výnosů
Pro lidi, kteří mají „staré“ penzijko a spoří si v transformovaných fondech, se zvýší poplatek za správu z 0,6 na 0,8 procenta, poplatek z ročních výnosů naopak klesne z 15 na 10 procent. Pro ty, kdo mají nové penzijní spoření uzavřené od 1. ledna 2013 se poplatky za správu zvýší z 0,8 na jedno procento a poplatky z ročních výnosů z 10 na 15 procent.
„Průměrný účastník v transformovaných fondech zaplatí na poplatcích v příštím roce zhruba o 70 až 80 korun více. Penzijní spoření bude ale stále v porovnání s ostatními finančními produkty, jako jsou stavební spoření nebo investiční životní pojištění, z hlediska poplatků nejvýhodnější. Poplatky jsou také stále nižší, než byly před rokem 2013,“ říká Poklop.
6. Rozšíří se investiční možnosti
Zvýšení poplatků bude mít pro klienty také pozitivní efekt: Některé investiční příležitosti a cenné papíry byly pro penzijní společnosti ztrátové, protože za ně musely platit vysoké náklady v podobě nákupních a prodejních poplatků (např. u akcií), vstupních a výstupních poplatků a nákladů na správu např. u podílových listů. Pro účastníky penzijního spoření tak byly nedostupné, byť by mohly nabízet zajímavé zhodnocení nebo mohly přispívat k diverzifikaci investičních rizik. Budou-li mít nově penzijní společnosti více peněz pro nákup cenných papírů, situace se v tomto ohledu zlepší, a peníze účastníků budou moci být investovány ve větší míře i do těchto dosud ne vždy dostupných cenných papírů.
Pozitivní změnou pro lidi je také úprava investičních limitů pro penzijní společnosti. Rozšiřuje totiž investiční možnosti penzijních společností do nástrojů, které mohou přinášet účastníkům vyšší výnosy. Například zatímco nyní mohly penzijní společnosti investovat do fondů kolektivního investování jen 35 procent hodnoty majetku fondu, nově to bude až 60 procent. To umožní správcům účastnických fondů zejména s rizikovější investiční strategií (vyvážené, dynamické strategie fondů) nakupovat místo přímých akciových pozic (potažmo dluhopisů) vysoce diverzifikovaná fondová řešení. „V praxi to znamená, že správce aktiv může nakoupit jednu investici do fondu kolektivního investování místo například desítek až stovek různých akciových titulů jednotlivých společností,“ uzavírá Aleš Poklop.
