Vyznat se v důchodech není v Česku snadné a odhadnout budoucí penzi dokáže jen odborník. Ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení jsme zkusili spočítat, kdo bude mít vyšší důchod. Zda ten, kdo podniká a platí si na penzi minimální odvody, nebo ten, kdo je zaměstnaný a má jen minimální mzdu.
Živnostník versus zaměstnanec
Jako příklad jsme vzali živnostníka pana Podnikavého, který se po celý svůj aktivní život dokázal živit sám (v letech 1986 – 1989 vykonával svou činnost na základě povolení příslušného národního výboru, od roku 1990 podniká na živnostenský list). A protože o budoucí penzi moc nepřemýšlel, během aktivního ekonomického života platil jen minimální odvody.
Nepřehlédněte |
Důchod pana Podnikavého jsme zkusili porovnat s budoucí penzí zaměstnance, říkejme mu třeba pan Pracovitý. Neměl odvahu podnikat a jako zaměstnanec dosahoval po celý aktivní život jen na minimální mzdu. V obou modelových příkladech jsme počítali s tím, že pan Pracovitý i pan Podnikavý získali shodně celkem 42 let pojištění.
„V případě OSVČ je počítáno s tím, že byla po celou dobu výkonu své činnosti důchodově pojištěna, a to i v letech, kdy účast na důchodovém pojištění byla povinná, pouze pokud OSVČ dosáhla stanoveného příjmu,“ říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
V propočtech se nevyskytují ani žádné vyloučené doby, které mají na výši důchodu zpravidla mírně pozitivní vliv. Tedy doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku (například doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu aj.)
„Jde o modelové příklady,“ zdůrazňuje Jana Buraňová. Výsledek je nicméně alarmující a živnostníkům vysílá varovnou zprávu. Penze OSVČ, která odváděla minimální odvody, bude měsíčně velmi nízká.
Náš pan Podnikavý, který letos dosáhne důchodový věk a po celou dobu své aktivní pracovní kariéry platil pojistné v minimální výši, získá totiž starobní penzi jen ve výši 5 487 korun. Zato pan Pracovitý, který byl zaměstnaný a pobíral jen minimální mzdu, získá důchod ve výši 7 898 korun. V našem modelovém příkladě tak OSVČ získá penzi, která bude oproti zaměstnanci s minimální mzdou nižší o 2 411 korun měsíčně. Průměrný starobní důchod v Česku přitom činí 11 075 korun.
Orientační výpočet starobního důchodupři jeho přiznání v roce 2015 Pan Podnikavý – OSVČ
Pan Pracovitý – zaměstnanec
Rozdíl: 2 411 Kč Zdroj: modelové propočty provedla ČSSZ na důchodové kalkulačce MPSV. Detailní propočty má redakce k dispozici. |
Vyměřovací základ má razantní dopad na výpočet penze
Jak je to možné? Jednoduše proto, že pro odvody na sociální pojištění a výpočet důchodu neplatí u živnostníků a zaměstnanců stejná pravidla. „Na rozdíl od zaměstnanců, u kterých se pro výpočet důchodu vychází z hrubých příjmů, u OSVČ se za příjem pro výpočet důchodu považují roční vyměřovací základy, tedy částky, ze kterých bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění,“ vysvětluje Jana Buraňová.
| Průměrná výše v Kč | K 31.12. 2013 | K 31.12.2014 |
|---|---|---|
| celkem | 10 970 | 11 075 |
| muži | 12 150 | 12 259 |
| ženy | 9 955 | 10 050 |
| Zdroj: ČSSZ | ||
Od živnostníků se navíc očekává, že budou aktivní a sami se rozhodnou, zda a o kolik korun si zvýší odvody, aby budoucí důchod nebyl jen pouhou almužnou.
„OSVČ mají možnost si tento vyměřovací základ podle svého uvážení navýšit. Výše určeného vyměřeného základu je na posouzení každé OSVČ, protože na její rozhodování mohou mít vliv různé faktory. Například věk podnikatele a počet let podnikání, zda a s jakým příjmem získal i ‚zaměstnanecké‘ doby pojištění a podobně,“ poznamenává Jana Buraňová.
Potíž ale je, že důchodový systém je u nás hodně složitý a vyznat se v detailech a samotném propočtu starobní penze zvládne jen málokdo. Řada živnostníků a drobných podnikatelů proto vůbec nedokáže odhadnout, kolik na penzi odvádět, aby se to vyplatilo. „Optimální je se v konkrétní situaci poradit na okresní správě sociálního zabezpečení, kde pracovníci lidem vysvětlí, co vše a do jaké míry má v jejich konkrétním případě na výši důchodu vliv,“ radí mluvčí ČSSZ.
Jak dodává, navýšit si odvody jen pár let před přiznáním důchodu však není řešením. „Rozhodné období, za které se zohledňují příjmy pro výpočet důchodu, začíná rokem 1986. U lidí odcházejících do důchodu letos tedy zahrnuje 29 let, pro výpočet důchodu se zohledňují příjmy od roku 1986 do 2014. Pokud je vyměřovací základ u OSVČ navýšen například jen jeden nebo dva roky před přiznáním důchodu, nemusí se na jeho výši projevit nijak výrazně,“ zdůrazňuje Jana Buraňová.
A co by měl živnostník brát do úvahy při rozhodování, zda a o kolik korun navýšit odvod, aby penze nebyla extrémně nízká? Podle odborníků je optimální určit si měsíční vyměřovací základ přibližně mezi 11 tisíci a průměrnou mzdou, která nyní činí 27 020 korun. „Obecně se dá říct, že by si měl podnikatel uvědomit, že vyměřovací základ je z hlediska důchodového pojištění vlastně ‚mzdou‘. Má-li vyměřovací základ stanoven v minimální výši, je to jako by si vydělával 6 653 korun měsíčně,“ přibližuje mluvčí.
Kdo chce myslet na zadní kolečka, má ještě další možnost: vytvářet si během podnikání vlastní důchodovou rezervu a na státní penzi raději moc nespoléhat.
