Lidé často řeší důchod až ve chvíli, kdy se blíží konec jejich pracovní kariéry. Jenže právě tehdy mohou zjistit nepříjemnou skutečnost: v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) chybí některé roky zaměstnání, období mateřské dovolené nebo údaje o výdělcích. Jak je to možné, když je dnes vše již digitalizované? Celkem snadno. Ani moderní systémy totiž nejsou bezchybné. A neopomenutelným faktorem je pořád běžná lidská chyba či opomenutí.
ČSSZ tak sice eviduje odpracované roky a výdělky prostřednictvím Evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP), ty ale nemusí být kompletní. „Pokud zaměstnavatel ELDP vůbec neodevzdal nebo ho vyplnil chybně, hrozí, že vám při výpočtu důchodu budou chybět nejen roky pojištění, ale i důležité vyměřovací základy, což může snížit vaši penzi,“ upozorňuje Lenka Henzlová, poradkyně ze společnosti KODAP.
Problém lidé často odhalí až před důchodem
Řada lidí spoléhá na to, že stát má jejich pracovní historii evidovanou správně a není potřeba nic kontrolovat. Na nesrovnalosti pak přijdou až krátce před odchodem do důchodu, kdy bývá oprava nejsložitější.
Odborníci proto doporučují údaje pravidelně kontrolovat, ideálně jednou za několik let nebo při změně zaměstnání. Největší problémy totiž vznikají ve chvíli, kdy už bývalý zaměstnavatel neexistuje a dokumenty se složitě dohledávají v archivech. „Jakmile firma zanikne, dohledávání údajů se výrazně komplikuje a může připomínat detektivní práci,“ říká Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví. Podle ní dnes podobné komplikace řeší nejčastěji lidé nad 60 let, kteří až po desítkách let zjistí, že jim některá období v evidenci chybí.
Problém se ovšem netýká jen starších generací, jak by si mnozí mohli myslet. Těm mladším situaci komplikuje proměna pracovního trhu. „Kariéra je dnes mnohem dynamičtější než dřív – lidé častěji střídají zaměstnání, mají kratší úvazky nebo kombinují více forem práce,“ poukazuje na dnešní realitu Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz. Řešit důchod až těsně před odchodem z práce, je proto i v současnosti z pohledu HR opravdu pozdě.
Mzdy otevřeně: rozdíly a jak si říct o více peněz, radí HR odborník |
Nejčastěji chybějí brigády, krátké úvazky či mateřská
Podle odborníků totiž bývají v evidenci mladších ročníků nejproblematičtější hlavně brigády, krátkodobé úvazky nebo období mezi zaměstnáními. „Přitom právě ty lidé často nepovažují za důležité a po letech už k nim nemají žádné dokumenty. Jenže v součtu mohou znamenat i několik let pojištění,“ varuje Španěl.
Častým problémem jsou rovněž chybějící údaje o mateřské dovolené či studiu, které nebylo správně doloženo. Zcela samostatnou kapitolou je pak již zmíněné dohledávání starších dat z 90. let. Evidence tehdy ještě nebyla plně digitalizovaná a řada firem dnes už neexistuje, takže dokumentace se často nedochovala.
Podle odborníků navíc v minulosti nebylo výjimkou, že zaměstnavatelé některé údaje vůbec neodeslali nebo je do systému nahlásili chybně. To se týkalo například zaměstnanců, kteří končili pracovní poměr na začátku roku.
Každý chybějící rok může snížit důchod
Mnoho lidí si myslí, že jeden nebo dva chybějící roky nehrají při výpočtu důchodu zásadní roli. Ve skutečnosti ale může mít každý nezapočítaný rok vliv nejen na délku pojištění, ale také na výslednou výši penze.
Do výpočtu se totiž promítají nejen odpracované roky, ale i evidované příjmy. „Každý chybějící rok pojištění tak může snížit výslednou výši důchodu, protože se nezapočítá nejen samotná doba pojištění, ale ani odpovídající výdělky,“ upozorňuje Jana Jáčová.
A poukazuje ještě na jeden možný a mnohem horší scénář, který by mohl nastat. V krajním případě totiž může mít chybějící období vliv i na samotný nárok na důchod, pokud člověk nesplní minimální dobu pojištění. Ta je od roku 2019 standardně stanovena na 35 let důchodového pojištění, v některých případech ale platí odlišné podmínky.
Na co si dát pozor při změně zaměstnání a kdy se vyplatí jít na pracovní úřad |
Příklad z praxe
Že podobné problémy nejsou výjimkou, potvrzuje i zkušenost Lucie Kovandové, která si nechala zkontrolovat své evidenční listy za posledních 30 let.
„Byla jsem na Pražské správě sociálního zabezpečení, abych zkontrolovala své odevzdané evidenční listy za posledních 30 let. V evidenci mi chyběla mateřská dovolená a neměla jsem v evidenci maturitní vysvědčení,“ řekla Lucie Kovandová.
Podobné případy podle odborníků ukazují, proč je důležité nepodceňovat vlastní archiv dokumentů a nespoléhat pouze na státní evidenci.
Kontrola je dnes jednodušší než dřív
Dobrou zprávou je, že většinu údajů si dnes mohou lidé zkontrolovat online. Nejrychlejší cestou je ePortál ČSSZ, kam se lze přihlásit například přes bankovní identitu nebo eObčanku.
4 signály, že váš ELDP může být neplatný Máte doma staré papíry? Projděte si je a hledejte varovné signály, které by mohly naznačovat problémy s uznáním dokumentu:
Zdroj: KODAP |
Po přihlášení najděte sekci Důchodové pojištění. Zde si můžete vyžádat Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který obsahuje přehled evidovaných dob pojištění (odkdy dokdy jste pracovali), přehled všech zapsaných ELDP i historii všech zaměstnavatelů.
„Je potřeba zkontrolovat kompletnost dob pojištění, seznam zaměstnavatelů a výši výdělků. Zaměřit se vyplatí zejména na starší období, kde se chyby objevují nejčastěji,“ doporučuje Jana Jáčová.
Kdo online přístup nemá nebo potřebuje ověřit konkrétní dokumenty, může navštívit okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle bydliště. S sebou vezměte dokumenty, které chcete ověřit, například starší ELDP či pracovní smlouvy. Úředníci zde porovnají vaše papírové dokumenty s oficiální evidencí ČSSZ a ověří správnost údajů.
Jak vysvětluje Lenka Henzlová z KODAP, touto cestou si ověříte, zda je váš papírový ELDP pravý. Rovněž jestli jsou správně uvedeny doby pojištění, a hlavně vyměřovací základy (výdělky). Zjistíte také, zda je dokument zapsán v oficiálním registru.
Co dělat, když něco nesedí
Pokud člověk objeví nesrovnalost, odborníci doporučují začít ji řešit co nejdříve. Základem je již zmíněné porovnání údajů z ČSSZ s vlastními dokumenty, například s evidenčními listy důchodového pojištění, pracovními smlouvami nebo výplatními páskami.
Dokud zaměstnavatel existuje, bývá oprava většinou relativně jednoduchá. Horší situace nastává ve chvíli, kdy firma zanikla a dokumentace už není snadno dostupná. Pak se musí hledat v archivech, které ovšem nemusí být kompletní. V takových případech mohou pomoci i alternativní důkazy, například staré pracovní smlouvy, výpisy nebo svědectví bývalých kolegů.
A připravte se na to, že to bude vyžadovat trpělivost. „Opravy u starších období nebo neexistujících zaměstnavatelů mohou trvat měsíce, často jde o administrativně náročný proces,“ potvrzuje Jana Jáčová.
Podle odborníků se proto vyplatí archivovat si prakticky všechny dokumenty související se zaměstnáním. Především evidenční listy důchodového pojištění, pracovní smlouvy, výplatní pásky, ale i další dokumenty potvrzující pracovní poměr a výdělky. Právě vlastní archiv může být po letech klíčový při dokazování chybějících údajů.
Žijeme v 21. století, ale firmy často řídíme jako ve středověku |
Pomůže chyby eliminovat nový systém hlášení?
Do budoucna by chyb v evidenci mohlo být méně. „Od 1. ledna 2026 totiž nabíhá nový systém Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ),“ říká Lenka Henzlová. Vysvětluje, že jde o změnu, která sjednocuje způsob, jakým zaměstnavatelé budou předávat vybrané údaje státu – místo několika různých podání a formulářů se data budou posílat jedním elektronickým měsíčním hlášením na jedno místo (MPSV prostřednictvím ČSSZ), odkud si následně jednotlivé úřady převezmou, co potřebují. Typicky se jedná hlavně o ČSSZ, Finanční správu, Úřad práce a ČSÚ (u ČSÚ však bude přechod postupný).
„Data tedy budou přesnější a aktuálnější. Díky tomu lze očekávat snížení chyb. Úplně ale nevymizí. Lidský faktor i technické problémy zůstanou,“ dodává Jáčová. Vlastní archivace dokumentů je tak důležitá i nadále.
