Z aktuálního průzkumu EY Consumer Banking vyplývá, že více než čtvrtina Čechů dokáže uspořit či investovat nejvýše do tisícovky měsíčně a dalších 35 procent lidí mezi jedním a pěti tisíci korunami. Jen 18 procent Čechů je pak schopno uspořit do deseti tisíc korun měsíčně.
„Významná část populace si není schopna odložit stranou dostatečný objem prostředků, aby se mohla zabezpečit na důchod. Téměř polovina dotazovaných přiznává, že neinvestuje vůbec, a naopak pravidelnému investování se věnuje jen necelá čtvrtina,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Janeček z EY Česká republika.
Jak se snaží Češi zhodnocovat úspory
A jak nakládají lidé se svými úsporami ti, kterým na konci měsíce část příjmů zůstává? Přes 60 procent Čechů dává stále přednost spoření na spořicích účtech, investování preferuje pouze 12 procent lidí a kombinaci obojího volí 27 procent. Pokud už lidé investují, nejčastěji volí podílové fondy a akcie. Na třetím místě jsou nemovitosti spolu s kryptoměnami a čtvrtou volbou jsou pak dluhopisy.
KOMENTÁŘ: Investice do starého domu může být past. Na co si dát pozor |
Výraznou oblibu konzervativní zhodnocování peněz na spořicích účtech potvrzuje i průzkum, který provedla letos v červenci společnost KRUK. Z něj vyplývá, že se podíl českých domácností s úsporami na spořicích účtech meziročně zvýšil ze 43 procent na necelých 52 procent. Po dvou letech stagnace vzrostl však i podíl Čechů, kteří drží úspory v hotovosti u sebe doma, a to z 16 procent na současných více než 19 procent.
Zvedá se však i zájem o investování. Mírně vzrostl podíl domácností s penězi v investičních fondech z loňských 13 procent na současných 15 procent. Akcie a dluhopisy pak drží 11 procent Čechů, což je téměř dvojnásobek oproti předchozím šesti procentům.
Ekonom Skořepa: Banky krotí inflaci mrazákem, Češi zatím neumí žít s rizikem |
„Bezpochyby v reakci na vysokou inflaci se Češi snaží chránit svoje úspory před znehodnocením. Tradičně konzervativní přístup vede k přesunu úspor na spořicí účty, ale meziročně se mnohem více lidí rozhodlo pro riskantnější volbu s potenciálně vyšším výnosem v podobě akcií a dluhopisů. Rostou ale také investice do cenných kovů,“ říká Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Přes 90 tisíc lidí vstoupilo do nového penzijka
Češi pokračují i v přesunu svých úspor na penzijním připojištění. „V druhém letošním kvartálu vstoupilo do nového penzijka 46 537 lidí, za první kvartál dokonce ještě více, a to 47 023 střadatelů. Během celé první poloviny tohoto roku to znamenalo nárůst v podobě 93 560 účastníků nového penzijka. Již v roce 2025 tak pravděpodobně dosáhneme stavu, kdy bude počet účastníků celého III. pilíře rozdělen na polovinu účastníků v novém a polovinu účastníků ve starém penzijku,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.
Analýza: Ve starém penzijku srazila inflace úspory za 10 let o pětinu |
V novém doplňkovém penzijním spoření je totiž větší šance na zhodnocení úspor. U investování, kam dnes nové fondy penzijního spoření patří, je naprosto zásadní dlouhodobost a pravidelnost. Pokud člověk po většinu ekonomicky aktivního života, což je zhruba 30 let, konstantně investuje do akciových trhů a nepanikaří, dočká se odměny. Světové trhy v takovém období zaznamenají více i méně úspěšná léta. Ta úspěšná ale převažují a vytváří zisk i potřebnou rezervu pro horší časy.
Jak je to u Čechů s pravidelným spořením
Podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro společnost Provident dnes dokáže pravidelně spořit přes 47 procent Čechů, loni to však bylo o pět procent víc. Nejhůře se daří spořit lidem v produktivní věkové skupině 35 až 44 let, kde se podíl těch, kteří zvládají spořit každý měsíc, meziročně snížil o 16 procentních bodů.
Počet lidí, kteří si pravidelné měsíční úspory nemohou dovolit, ale snaží se myslet na horší časy a spoří alespoň nepravidelně, rok od roku stoupá. Aktuální data ukazují, že za poslední rok takto spořilo 29,5 procent Čechů. Ve větší míře se jedná o ženy, které si nemohou dovolit pravidelné měsíční spoření. Zhruba každý pátý z nás ale na spořicí účet za poslední rok neposlal nic.
Roste však i skupina lidí, kterým po zaplacení účtů na konci měsíce nezbývá vůbec nic. Přiznává to téměř devět procent Čechů.
Jak jsou na tom Češi s finanční rezervou
A jak jsou na tom Češi s finančními rezervami pro případ nečekaných událostí? Ve srovnání s loňským rokem se situace zhoršila pro polovinu dotázaných. Vyplývá do z další sondy, kterou provedla společnost Home Credit.
Celkem 17 procent dotázaných dnes nemá žádnou finanční rezervu a čtvrtina Čechů má uspořeno minimálně pět měsíčních platů. S ročním výpadkem příjmu by se však vyrovnalo pouhých 15 procent domácností. Necelá pětina dotazovaných přiznává, že žije od výplaty k výplatě a nedokázala by si poradit ani s jednoměsíčním výpadkem svého příjmu.
„Naučit se každý měsíc spořit je přitom velmi důležité, i když by se mělo jednat o malé částky. V případě, že nejsou lidé schopni odkládat si každý měsíc určitou sumu, doporučil bych jim zamyslet se nad tím, jak by výpadek příjmu řešili. Jestli není možné najít si další práci nebo brigádu. Určitě je vhodné se podívat ale i na stranu výdajovou a hledat, kde ušetřit. Někdy se zdá, že malé částky není potřeba řešit, ale pokud se sečtou dohromady, může se člověk dostat na zajímavou sumu za měsíc. Jakákoliv částka, kterou si člověk dává stranou, se počítá,“ uzavírá Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit.
