Invalidní důchod má v Česku kvůli nejrůznější zdravotním potížím a hendikepům téměř 419 tisíc mužů a žen. V 1. stupni invalidity jde o více než 185 tisíc lidí, pro 2. stupeň je v invalidní penzi přes 81 tisíc mužů a žen a ve 3. stupni je v Česku přes 152 tisíc invalidů.
| Pro invaliditu: | 1. stupeň | 2. stupeň | 3. stupeň |
|---|---|---|---|
| Celkem 418 988 | 185 081 | 81 616 | 152 291 |
| Průměrná penze | 10 103 Kč | 11 953 Kč | 17 636 Kč |
| Zdroj: ČSSZ, údaje k 31. 12. 2025 | |||
Výše invalidního důchodu se odvíjí mimo jiné podle stupně invalidity. Nejnižší průměrná penze 10 103 koruny je u lidí v 1. stupni invalidity, ve 3. stupni dosahuje průměrná invalidní penze 17 636 korun.
Kdo a jak si ovlivní budoucí starobní penzi
Jedním z méně známých faktů je, že ne každý invalidní důchod se plně počítá do doby důchodového pojištění. U jednotlivých stupňů invalidity je rozdíl zásadní: invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně se do doby pojištění vůbec nezapočítává.
Pokud tedy člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně a současně nepracuje ani neodvádí důchodové pojištění jiným způsobem, jeho doba pojištění se v těchto letech fakticky nenavyšuje. To se následně přímo propíše do výsledné výše starobního důchodu, protože kratší doba pojištění znamená nižší procentní výměru.
„Mnoho lidí žijících s invalidním důchodem vůbec netuší, že jim nenaskakují roky pojištění, pokud nepracují, což u 1. a 2. stupně to může být v budoucnosti velmi nepříjemné překvapení,“ upozorňuje Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services
„Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 1. a 2. stupně skutečně není dobou účasti na důchodovém pojištění. Pro nárok a výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění,“ potvrzuje Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ. Ani zde však nejde o plný zápočet – doba se počítá jen z 80 %, takže i v tomto případě může mít dlouhodobé pobírání invalidního důchodu bez dalších příjmů znatelný dopad na výši starobního důchodu.
Příjemci invalidních důchodů všech tří stupňů mohou podle Drmolové využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. „V možnostech výdělečné činnosti jsou omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou činností automaticky nezanikne nárok na invalidní důchod ani na jeho výplatu,“ dodává mluvčí. I lidé ve 3. stupni invalidity tak mohou podle svých možností případně pracovat a ovlivnit tím svou budoucí starobní penzi.
Doplatky za léky mají limit. Jak se dá zjistit, jestli jste ho už překročili? |
Dva výpočty starobního důchodu Přizná se ten vyšší
Specifickou roli hraje okamžik přiznání starobního důchodu. Pokud člověk invalidní důchod pobírá, nebo pobíral už delší dobu, má při přiznání starobního důchodu nárok na dva způsoby výpočtu a ČSSZ musí přiznat ten výhodnější.
Běžný způsob výpočtu starobního důchodu zohledňuje podle Jiřiny Holubové celé rozhodné období a všechny výdělky v tomto období. Z nich se vypočte osobní vyměřovací základ a následně starobní důchod. Druhou možností je výpočet s přepočtem osobního vyměřovacího základu z roku přiznání invalidního důchodu.
„Dvojí výpočet starobního důchodu je prováděn automaticky, stejně tak, jako je případně přiznán a následně vyplácen starobní důchod, který bude vyšší. Nově vypočtený starobní důchod je navíc ještě porovnán s výší pobíraného invalidního důchodu,“ přibližuje Jitka Drmolová. Pojištěnec podle mluvčí ČSSZ nemá volbu si vybrat, jakou bude pobírat výši, zda vypočtenou běžným způsobem nebo s přihlédnutím k pobírání invalidního důchodu, ani druh důchodu (starobní nebo invalidní).
„ČSSZ podle zákonné úpravy musí přiznat a následně vyplácet ten důchod, který vyjde ve vyšší výši, nárok na druhý důchod pak pojištěnci zaniká. Je-li například vypočtena nejvyšší procentní výměra pro starobní důchod s přihlédnutí k pobírání invalidního důchodu, bude přiznán pojištěnci starobní důchod v této výši a nárok na invalidní důchod mu dne přiznání starobního důchodu zaniká,“ vysvětluje Jitka Drmolová.
Důležitou roli nehrají tedy jen roky pojištění, ale také výše příjmů v jednotlivých letech, ze kterých se odvádí důchodové pojištění. Obecně platí, že vyšší příjmy v rozhodném období zvyšují osobní vyměřovací základ a tím i důchod. U lidí, kterým byl přiznán invalidní důchod, to ale může být složitější.
Pokud po přiznání invalidního důchodu výrazně klesnou jejich výdělky – typicky kvůli zkráceným úvazkům, méně placené práci či častým výpadkům – mohou tyto nízké částky v budoucnu snižovat průměr, ze kterého se starobní důchod počítá. Zde vstupuje do hry právě možnost druhého výpočtu, který se opírá o příjmy před vznikem invalidity.
Jak je to u nového přiznání invalidního důchodu
Pokud byl invalidní důchod odebrán a po čase znovu přiznán, budou rovněž provedeny dva zmíněné způsoby výpočtu, ovšem tentokrát při výpočtu invalidního důchodu. A opět bude přiznán ten výhodnější.
„Když potom takový člověk požádá o přiznání starobního důchodu, provede se jeden běžný výpočet z celého rozhodného období a dva přepočty osobního vyměřovacího základu z let, kdy byly invalidní důchody přiznány,“ upozorňuje Jiřina Holubová z Freedom Financial Services. Z těchto tří variant se zase vybere ta nejvýhodnější. Samozřejmě při opakovaném odebírání a přiznávání invalidního důchodu by se provádělo výpočtů více.
Novinka: Hlídat a řešit nesrovnalosti ve svém důchodovém kontě můžete online |
Jak je to s přiznáním starobního důchodu
Další, často přehlížený moment nastává při dosažení důchodového věku. Pokud totiž pojištěnec nepodá žádost o starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku, může se stát, že mu bude i nadále vyplácen invalidní důchod, a to klidně jen prvního stupně.
V praxi to znamená, že člověk může pobírat nižší dávku, než na jakou by měl v rámci starobního důchodu nárok. Teprve podáním žádosti dochází k přepočtu a k případnému přiznání vyššího starobního důchodu.
„Samotným dosažením důchodového věku se invalidní důchod automaticky nemění na starobní. Lidé musejí aktivně požádat, jinak se případně mohou připravit o tisíce korun měsíčně,“ zdůrazňuje Jiřina Holubová. Proto je zásadní sledovat si datum dosažení důchodového věku a včas řešit, jak a kdy o starobní důchod požádat.
Přes 1,3 milionu lidí má nadprůměrný důchod. Nejvyšší penze přesahuje 240 tisíc |
Shrnutí Co lze ovlivnit?
Výše invalidního důchodu a skrze něj i výše budoucího starobního důchodu závisí na několika faktorech:
- stupni invalidity
- věku při vzniku invalidity
- výši příjmů
- době pojištění.
Právě poslední dva body jsou v rukou pojištěnce. Kdo si včas hlídá, zda mu běží doba pojištění, jaké má pojištěné příjmy a zda včas požádá o starobní důchod, má výrazně vyšší šanci na lepší výpočet budoucí starobní penze i po letech strávených v invalidním důchodu.
