Potřebná doba pojištění se totiž stále prodlužuje. Každoročně vždy o jeden rok, a to až do roku 2019, kdy se zastaví na finálních 35 letech. V praxi to znamená, že občan, který dosáhne důchodový věk, může zjistit, že na penzi nemá nárok, protože mu chybí třeba 10 i více let pojištění.
Přehledně:Potřebná doba pojištění pro kalendářní rok, ve kterém je dosaženo důchodového věku. 2010: 26 let |
„Do důchodu jsem měla jít v roce 2015, jak jsem zjistila, získala jsem však jen 21 let pojištění na místo potřebných 31 let. Proto mi starobní důchod nepřiznali. To zůstanu bez důchodu až do smrti?“ ptá se žena, ročník 1955, která se dostala do této situace kvůli výchově svých dvou dětí.
A není sama. Stejný problém může potkat i další ženy, které zůstaly po určitou dobu v domácnosti, aby se mohly lépe starat o své děti. Riziko, že člověk „nedosáhne“ na starobní důchod, hrozí zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti nebo takových formách práce, které nelze pro důchod započítat. Do potíží se dostávají například také umělci, kteří v určitém období nemuseli platit důchodové pojištění kvůli nepravidelným příjmům.
„Příčinou nesplnění podmínek pro důchod může být i doba strávená ve výkonu trestu, pokud odsouzený nebyl zařazen do práce,“ upozorňuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Obdobný problém může stihnout i ty, kdo dlouhodobě pracovali v zahraničí, a to v zemích, s nimiž Česká republika nemá smlouvu o sociálním zabezpečení. V těchto případech totiž platí, že léta práce v cizině nelze pro nárok na český důchod zohlednit.
Jak situaci řešit, když chybí doba pojištění
Kdo potřebnou dobu nesplní, má možnost chybějící dobu doplatit dobrovolným pojištěním. Není to však univerzální řešení. „Dobrovolné důchodové pojištění sice existuje, ale nelze ho použít ve všech situacích,“ upozorňuje Jana Buraňová. Je však i další možnost – žádost o penzi oddálit a chybějící dobu dopracovat.
1. Pracovat do dosažení standardní doby pojištění
Standardní doba pojištění potřebná pro nárok na starobní důchod se od roku 2010 postupně prodlužuje. Finálních 35 let pojištění budou standardně potřebovat všichni, kdo dosáhnou důchodový věk po roce 2018. Pro osoby, které dosáhnou důchodového věku letos, je standardní doba pojištění stanovena na 32 let.
„Do této doby se započítává doba pojištění získaná zpravidla z titulu zaměstnání či podnikání. Dále pak i náhradní doby pojištění, jako je například péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby, doba vojenské služby, evidence u úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně i další doby,“ přibližuje Jana Buraňová.
2. Získat alespoň 30 let pojištění
Pro osoby, které dosáhly důchodového věku po roce 2014, platí, že jim nárok na důchod při dosažení důchodového věku vznikne i tehdy, pokud získali alespoň 30 let pojištění. Má to ovšem podmínku – v tomto případě totiž musí jít o dobu tzv. „čistého pojištění“, tedy skutečně odpracovanou dobu bez započítání náhradních dob. Důchod pak může být přiznán ode dne, kterým byla doba pojištění dodatečně získána.
3. Získat alespoň 15 nebo 20 let pojištění
Těm, kteří nesplní ani tuto podmínku, zákon o důchodovém pojištění dává další možnost dosáhnout nároku na starobní důchod. Je ale třeba, aby v průběhu života získali alespoň 20 let pojištění včetně náhradních dob nebo 15 let pojištění bez náhradních dob. Důchod však dostanou až o několik let později. Muži i ženy o 5 let později, než je zákonný důchodový věk muže stejného data narození.
Modelové situace1. příklad: Žena, narozená v roce 1955, vychovala 2 děti, její důchodový věk činí 60 let. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v roce 2015 jí nevznikl, protože byla dlouho v domácnosti a včetně náhradních dob (péče o děti) získala jen 21 let pojištění. Nárok na starobní důchod jí tedy vznikne o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození, tj. v 68 letech a 4 měsících (důchodový věk muže nar. v roce 1955 je 63 let a 4 měsíce). 2. příklad: Muž, narozený v roce 1953, jeho důchodový věk činí 63 let. Nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku v roce 2016 mu nevznikne, protože získal jen 25 let pojištění. 20 let totiž žil a pracoval na Novém Zélandu, se kterým ČR nemá smlouvu o soc. zabezpečení, proto tuto dobu nelze pro nárok na český důchod zohlednit. Nárok na starobní důchod mu ale vznikne v 68 letech (při dosažení věku o 5 let vyššího, než je jeho důchodový věk). zdroj: ČSSZ |
Přesné údaje sdělí věková kalkulačka
Všechny varianty podmínek pro nárok na starobní důchod přehledně ukáže tzv. věková kalkulačka, dostupná na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Po vyplnění data narození, údaje muž/žena a u žen počtu vychovaných dětí kalkulačka stanoví, k jakým datům a při získání jaké doby pojištění vám vznikne nárok na starobní důchod.
Pokud máte obavu, že vám bude potřebná doba pojištění chybět, zkontrolujte si své důchodové konto. O výpis můžete požádat písemně Českou správu sociálního zabezpečení, vybraným ročníkům ho v roce 2015 rozeslala ČSSZ automaticky, loni v létě ho obdrželi muži ročníku narození 1954 a ženy narozené v roce 1957. Letos dostanou výpisy automaticky, aniž by o něj museli žádat, ročníky 1955 (muži) a 1958 (ženy), a to poštou, nebo do datové schránky.
Máte-li datovou schránku, můžete do svého důchodového konta nahlížet kdykoliv on-line (více v článku Češi mohou po internetu sledovat své důchodové konto). Pokud zjistíte ve svém důchodovém kontu bílá místa, můžete využít osobní konzultaci a probrat všechny detaily s odborníky na okresních správách sociálního zabezpečení podle místa vašeho bydliště. Na osobní konzultace složitějších případů a informativní výpočty penzí se můžete objednat v pražské ústředí ČSSZ prostřednictvím internetu nebo na telefonním čísle 257 062 869 (každý pracovní den od 8 do 12 h). Více k možnosti objednání najdete zde.
