„Průměrný důchod dosáhne letos na podzim díky další valorizaci kolem 17 tisíc korun. To je ale pouze na nižší hranici toho, s čím Češi počítají, že si v důchodu vystačí. Přes 46 % lidí bude v důchodu potřebovat přes 20 tisíc korun měsíčně. Na tuto úroveň ale důchody v dohledné době nevystoupají, a to i kvůli současné finanční situaci ovlivněné inflací, růstem cen energií a konfliktem na Ukrajině,“ upozorňuje Václav Lokaj, obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
FaktaPrůměrný starobní důchod v ČR: 16 249 Kč
|
Když lidem nebude stačit státní penze, musí si naspořit. Odborníci doporučují, že bychom si na stáří měli našetřit během produktivního života alespoň dva miliony korun. Začít je třeba co nejdříve a když to životní situace dovolí, je dobré odkládat na penzi pravidelně 10 % svých příjmů.
Dobrá zpráva je, že většina Čechů je podle průzkumu názoru, že na penzi je třeba začít spořit nejpozději od 30 let. A že k tomu je vhodné právě penzijní spoření coby dlouhodobý spořicí produkt.
Problém je, že si Češi odkládají měsíčně stále velmi málo, v průměru jen 779 korun. Kvůli nízkým úložkám tak řada střadatelů stále nedosáhne na nejvyšší možný státní příspěvek ani daňovou úlevu.
| Vlastní měsíční platba v Kč | 100 | 300 | 500 | 800 | 1000 | 1500 | 2000 | 3000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní měsíční příspěvek v Kč | 0 | 90 | 130 | 190 | 230 | 230 | 230 | 230 |
| Roční úspora na daních v Kč | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 900 | 1800 | 3600 |
| Celkem roční výhody v Kč | 0 | 1080 | 1560 | 2280 | 2760 | 3660 | 4560 | 6360 |
Výše měsíčního příspěvku účastníka totiž přímo ovlivňuje možnost čerpat benefity od státu v podobě státní podpory a daňové úlevy. U platby 1 000 korun měsíčně lze od státu získat za rok maximální příspěvek 2 760 korun. Kdo si může dovolit odkládat měsíčně 3 000 korun, využije státní benefit naplno, s roční úsporou na daních získá celkem 6 360 korun.
Počty střadatelů v „novém penzijku“ rostou
Další pozitivní zprávou je, že v „novém penzijku“ přibývají počty střadatelů. Teď si v něm spoří přes 1,5 milionu lidí, což je o téměř 48 tisíc víc, než na konci roku 2021.
Zhodnocení vkladů u těchto střadatelů záleží nejen na tom, kolik si měsíčně spoří a po jakou dobu, ale také na zvolené investiční strategii a s ní související míře rizika. Čím delší čas do penze zbývá, o to odvážnější by měla investiční strategie být. Garance nezáporného výnosu zde sice není, utrpět lze i ztrátu.
Vyšší míra rizika, kterou se rozhodnete v určitém věku podstoupit, vám však může přinést výrazně vyšší zhodnocení peněz a tím i lepší zajištění na důchod. „Nové penzijko“ je však třeba vnímat jako dlouhodobou investici.
Hospodaření fondů penzijních společností v 1. čtvrtletí 2022 poznamenaly ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Bezprecedentní nárůst inflace a úrokových sazeb spolu s negativním vývojem na finančních trzích přinesly ztráty nejen v dynamických (akciových), ale i konzervativních (dluhopisových) strategiích. Zaznamenané ztráty účastnickým fondům penzijního spoření tak umazaly část zisků minulých období.
Vklady účastníků, vyjádřené hodnotou penzijní jednotky, však zůstaly vesměs zachovány. V případě pravidelného a dlouhodobého investování, jakým je penzijní spoření, jde však podle odborníků o přechodný výkyv.
Penzijko mé peníze nezhodnocuje. Mám ho zrušit, nebo přejít jinam? |
„Penzijní spoření aktuálně prochází obdobím poznamenaným zejména vysokou inflací a válkou na Ukrajině. Z historie penzijka ale víme, že zhodnocení je třeba vnímat v dlouhodobém horizontu, kdy propady z podobných období bývají v následných úspěšnějších cyklech nejen dorovnány, ale že se fondy rychle vracejí k zisku. Zejména fondy s akciovou složkou mohou překonat i aktuální inflaci,“ říká k aktuální situaci Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
„Určitě proto nedoporučuji kvůli momentální situaci na světových trzích penzijní spoření ukončovat. Doporučuji tedy v penzijku setrvat a využívat jeho nové, tedy vyvážené a zejména dynamické fondy,“ dodává Prokop.
Výnos „starého penzijka“ je mizerný
Kdo setrvává ve „starém penzijku“ a má do penze ještě hodně dlouhou dobu, dělá podle odborníků chybu. Pokud se podíváme na loňské výsledky jednotlivých transformovaných fondů, ani jedinému se nepodařilo překonat hranici jednoho procenta.
„Nejvyššího zhodnocení dosáhla Penzijní společnost České spořitelny se zhodnocením 0,98 procenta. Na opačném pólu skončila penzijní společnost Generali s výsledkem 0,24 procenta. S přihlédnutím k inflaci, která v loňském roce podle indexu spotřebitelských cen dosáhla hodnoty 3,8 procenta, tyto výsledky žádného klienta zřejmě nepotěší. Přitom inflace za rok 2021 je jen slabým odvarem té, jakou zažíváme letos,“ upozorňuje Václav Šimek, spolumajitel společnosti Freedom Financial Services.
V transformovaných fondech penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstává přitom přes 2,9 milionu lidí. Sázkou na jistotu nezáporného zhodnocení si ale mladší ročníky důchod příliš nevylepší, zvlášť když měsíčně ukládají nízké částky. Přechodem do nových účastnických fondů a volbou odvážnější strategie by řada z nich mohla zhodnotit své vklady lépe.
Příspěvky zaměstnavatelů jsou nízké
Ke spoření na penzi by mohli svým zaměstnancům více přispět i zaměstnavatelé. Benefit v podobě penzijního připojištění je totiž výhodný pro obě strany. A to díky osvobození od odvodů na sociální a zdravotní pojištění i daně z příjmů.
Vyšší benefit na „penzijko a životko“ je lepší než zvýšení hrubé mzdy |
Daňové zvýhodnění má sice stanovený limit – platí pro souhrnný roční příspěvek na penzijní spoření i životní pojištění, a to do částky 50 tisíc korun. Problém ale je, že si řada zaměstnavatelů neumí spočítat, že zvýšit hrubou mzdu vyjde pro obě strany dráž, než přidat zaměstnanci na penzijní spoření.
Svým zaměstnancům tak mnozí přispívají málo – na „staré penzijko“ nyní v průměru měsíčně jen 993 korun a na nové doplňkové penzijní spoření 1 108 korun.
Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům navíc přispívat na „penzijko“ již od zahájení pracovního poměru, není stanovena žádná čekací lhůta formou požadovaného počtu odpracovaných let. Realita však bývá opět jiná. Někteří zaměstnavatelé si stanovují přísnější podmínky a tento benefit poskytnou například až po odpracování určitého počtu let.
