Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) - Investice, burza, | foto: Profimedia.cz

Zlotý, forint, koruna: slábnoucí hvězdy, kterých se investoři bojí

  • 91
V posledních dnech, až na drobné výkyvy, koruna značně oslabuje. Ani ostatní měny v regionu na tom nejsou nejlépe. Polský zlotý od září oslabil o 41 procent a maďarský forint o čtvrtinu. Koruna přišla o devatenáct procent a bude pravděpodobně oslabovat i nadále.

Investice na tzv. emerging markets, tedy rozvíjejících se trzích, bývají hodnoceny jako rizikovější než ty v zavedených tržních ekonomikách, jako jsou Německo či USA. S tím sice investoři počítají, a požadují proto ze svých investic vyšší průměrný výnos, nicméně v recesi se toto riziko ještě zvyšuje.

Proto investoři sledují rozvíjející se trhy - a mezi nimi i země střední a východní Evropy - obzvlášť obezřetně.

V určité chvíli dojdou k závěru, že riziko je již příliš velké, a začnou se svých investic zbavovat. Prodávají například české akcie, což tlačí na pokles jejich ceny. Utržené koruny si ale nenechají, nýbrž je smění na některou z hlavních světových měn. To znamená zvýšenou nabídku korun na devizovém trhu, a tedy znehodnocení české měny.

Toto se v posledních několika měsících skutečně děje a například polský zlotý oproti společné evropské měně od konce září již oslabil o 41 procent, přičemž 7 procent ztratil jen za prvních 16 dní v únoru. Obdobně jsou na tom i ostatní měny v regionu.

Země Česká republika  Polsko  Maďarsko  Rumunsko 
Znehodnocení EUR/CZK EUR/PLN EUR/HUF EUR/RON
od konce září  19 % 41 % 25 % 15 %
od konce října 21 % 36 % 18 % 18 %
od konce listopadu 15 % 27 % 17 % 14 %
od konce prosince 9 % 16 % 15 % 7 %
od konce ledna 4 % 7 %  1 % 1 %
Zdroj: XTB       

Na vývoj měnových kurzů má v dlouhém období vliv především poměr cenových hladin. V krátkém období pak hrají důležitou úlohu úrokové míry. Velmi důležitou roli hrají také očekávání účastníků trhů.

U měn zemí, které patří mezi rozvíjející se trhy, se obvykle v recesi očekává znehodnocení. Investoři se bojí znehodnocení svých investic a utíkají z dané země, ačkoliv si třeba ani nemyslí, že důvod ke znehodnocení dané měny skutečně existuje.

Prostě jen vědí, že v minulosti se to přihodilo, a tak předjímají stejný průběh a svými činy pomáhají svá očekávání naplnit. Pro vysvětlení vývoje kurzů měn, jako je třeba maďarský forint, je tedy důležité podívat se na očekávání investorů.

Maďarská centrální banka ke konci října minulého roku zvedla už tak dost vysoké úrokové sazby o tři procentní body, přesto však znehodnocení forintu nezabránila. Rozhodující roli totiž sehráli obavy investorů, že forint oslabí. Tyto obavy jsou do značné míry dány i otevřeností zemí střední a východní Evropy. Podíl exportu na jejich HDP je obrovský, a proto může propad celosvětové poptávky velmi ohrozit jejich hospodářský růst. 

Dluhy v eurech rostou rychleji

Maďarské firmy jsou zadluženy v eurech, protože evropské sazby jsou dlouhodobě nižší než maďarské, a je to pro ně tedy výhodnější. Oslabení forintu oproti euru reálně zvyšuje dluhy, které Maďaři mají, což následně vyvolává obavy, že je nebudou schopni splácet, a přispívá k nedůvěryhodnosti forintu a jeho dalšímu znehodnocení. Toto platí do značné míry i o rumunském ronu a polském zlotém, méně pak o české koruně.

Kromě znehodnocení měn zemí střední a východní Evropy se však dá vypozorovat ještě jeden jev. A to je rozkolísanost měnových kurzů měřená směrodatnou odchylkou denních výnosností dané měny za poslední měsíc. Ta sice vzrostla i u jiných měn než ve východní a střední Evropě, a to hlavně během října a listopadu minulého roku, avšak postupně se snižuje. 

U české koruny jsme sice mohli také pozorovat zklidnění situace, ale bezprostředně v posledních několika týdnech volatilita zase narůstá, jak lze vidět z grafu níže. Obdobně je tomu u maďarského forintu i polského zlotého. Investoři totiž tyto měny velice sledují a jakýkoliv náznak kurzotvorné informace okamžitě začne hýbat kurzem.

V bližší budoucnosti neexistuje zřejmě mnoho důvodů, proč by investoři přehodnocovali své postoje k rozvíjejícím se trhům. Proto oslabování české koruny, polského zlotého, maďarského forintu či rumunského ron uvidíme i v budoucích několika měsících. A je tedy také jen otázkou času, kdy česká koruna překročí hranici 30 korun za euro.

Ve středu 18. února středoevropské a východoevropské měny začaly značně posilovat, například koruna vůči euru posílila během pár dní asi o 80 haléřů. Zřejmě jde ale pouze o krátkodobý spekulační výkyv a oslabovaní měn zemí v regionu bude dále pokračovat.