Americká centrální banka (Fed) snížila svou klíčovou sazbu o neobvykle vysoký půlprocentní bod na pásmo 4,75 až 5 procent. Fed zastává názor, že inflace v USA je pod kontrolou. To vedlo k růstu cen drahých kovů, protože investoři se nahrnuli do takzvaných bezpečných aktiv. Zlato posílilo nad 2 600 dolarů za unci, zatímco stříbro se dostalo nad 31 dolarů za unci.
Toto snížení sazeb, první od března 2020, signalizuje posun k uvolněnější měnové politice. Nižší úrokové sazby obvykle zvyšují přitažlivost investic, které nenesou průběžný výnos. To je typicky zlato a stříbro. Lidé věří, že drahé kovy ochrání jejich úspory. Při vysokých úrokových sazbách dávají investoři naopak přednost úročeným investicím, které nesou pravidelný výnos, tedy například akciím a dluhopisům.
Ceny na historických maximech
Vzhledem k tomu, že Fed naznačuje možné další snížení sazeb, někteří analytici tvrdí, že na zlatě a stříbře může začít býčí trh a cena dále růst. Meziroční nárůst ceny zlata v roce 2024 činí více než 25 procent. Od roku 2020 vzrostla jeho cena zhruba o dvě třetiny. Lidé se mě ptají, zda je teď doba zlato koupit, nebo naopak prodat.
Vladimír Brůna
|
Já se snažím nepodléhat emocím. Je mi jedno, zda unce zlata stála loni 45 tisíc, teď stojí 60 tisíc a bude stát třeba 80 tisíc korun. Chci mít zlato ve svém portfoliu a osobně proto držím okolo 10 % investic ve zlatě. Pro běžného občana je to ale až dost, doporučuju méně.
Za mě je zlato teď na takových hodnotách, že klidně může znovu nastat, že třeba 7 až 10 let už tak vysoko nebude a cena půjde dolů.
Jsem příznivec zlata, ale ještě větší váhu přikládám stříbru. Jsem ale opatrný, vyhýbám se jakýmkoliv spekulacím a beru je jako doplněk portfolia. Neposuzuju přitom jednotlivé investice v portfoliu, ale posuzuju své portfolio jako celek a vím, proč mám drahé kovy v portfoliu. Taková je má strategie.
Úloha drahých kovů v portfoliu
Ne pro každého jsou však drahé kovy vhodnou investicí. Navíc jejich cena velmi kolísá, mnohem více než třeba u stavebních pozemků nebo bytů. Drahé kovy nenesou průběžný výnos, navíc jsou s nimi spojeny náklady na skladování. Pro někoho také není vhodný rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, která u českých prodejců činí 7 až 12 procent ceny.
Na rozdíl třeba od nemovitosti je to ale investice dostupná široké veřejnosti, rozumný slitek o velikosti 1 oz (jedna trojská unce má hmotnost 31,103 g) pořídíte okolo 60 tisíc korun. Navíc, pokud se rozhodnete slitek prodat, dostanete za něj u svého prodejce velmi rychle zaplaceno, ale to je vykoupeno tím, že tratíte rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou.
Na druhou stranu, drahé kovy uložíte do trezoru a pak s nimi nejsou starosti. Na rozdíl od nájemníků vám nevolají, že je vyplavil soused nebo že protéká záchod. Někomu vyhovuje i to, že jsou anonymní investicí a nemají registr. Zažil jsem ale několik případů, kdy si lidé koupili zlatý nebo stříbrný slitek, někam ho uložili a nemohli si vzpomenout, kam.
Časy se mění
Můj kamarád má období, kdy úspěšně prodal svou firmu. Soustředí se na sebe, na své zdraví a malou dceru, která brzo nastoupí do školy. Zjistil, že mu nájemní byty v Praze nedělají radost, protože mu vynesou čtyři procenta ročně. Měl problém s nájemníky, správcovská firma tunelovala SVJ a co nájemníci zaplatili za 3 až 5 let na nájmu, tak jenom pokrylo náklady na opravy.
Pro takového člověka dává zlato smysl. Před dvěma lety nakupoval lehce přes 40 tisíc za unci a v porovnání s nájemními byty má teď čistou hlavu. V nějakém čase ale zisky ze zlata vybere a investuje je znovu do nájemních nemovitostí, i když třeba do jiného typu nebo do realitního fondu.
Jak tedy investovat? Neexistuje univerzální rada, každý člověk je jiný. Je potřeba mít investiční strategii a tu držet. Nepouštět se do bezhlavých impulsivních nákupů ani prodejů. A vyplatí se držet stejný poměr mezi jednotlivými druhy investic podle své investiční strategie.
