Poptávka po zlatě je velmi citlivá na kroky globálních ekonomických hráčů. Kartami míchají USA, Čína, EU. Výslednou cenu ovlivňují jejich vzájemné vztahy, politické otřesy na scéně, jako je možný Brexit, nebo prorůstová opatření centrálních bank a snižování úrokových sazeb. Scénáře tedy určí nejdůležitější hráči světové ekonomiky.
Tento rok byl pro zlato mimořádně úspěšný, jeho cena vzrostla jen od konce května do konce srpna o 259 dolarů za trojskou unci a od té doby se drží okolo 1 500 dolarů. Podobný strmý růst v posledních deseti letech zaznamenalo zlato pouze v letech 2011 a 2016.
Kudy se vydá cena zlata v nejbližších měsících? Nabízí se dva možné scénáře:
1. Zlato se udrží na 1 500 dolarech
Posledních pět týdnů zlato kolísá kolem klíčové hranice 1 500 dolarů za trojskou unci. Může za to směsice lepších a horších zpráv ze světové politiky a ekonomiky.
Jednou z nejdůležitějších letošních událostí, které ovlivnily cenu zlata, je probíhající obchodní válka USA a Číny. Hrozba uvalení nových cel vedla k tomu, že cena zlata rostla, říjnový náznak dohody způsobil, že zlato přestalo posilovat. Udrželo však svoje pozice, a to proto, že jeho cena není závislá pouze na jedné události.
Cena zlata se spolehlivě odvíjí od toho, jak si vedou největší ekonomiky světa. Hrozící zpomalení v některé z nich zasahuje i Českou republiku, která je malou a proexportně zaměřenou ekonomikou. Principy, které fungují v globálu, se dají uplatnit i v rámci našeho státu.
USA a Čína stále vyjednávají, začátkem října dospěly strany k dílčí dohodě, ale nalezení rovnovážné pozice bude pravděpodobně během na dlouhou trať. Pokud Čína oddálí uvalení dalších celních tarifů na své zboží, ztratí zlato jeden z významných prorůstových faktorů.
Nepředpokládám však výrazný propad jeho ceny. Prorůstových faktorů je více, jako například horší kondice amerického průmyslu, nejistota okolo již poněkolikáté odloženého Brexitu atp. Potvrzuje to i vývoj posledních týdnů, kdy zlato po prvních dobrých zprávách o dílčí dohodě USA a Číny krátce ztratilo. Obratem se však našlo dostatek zájemců, kteří jeho cenu vytáhli téměř zpět na ztracené pozice.
Jedním z hnacích motorů této poptávky mohla být politika Evropské centrální banky a amerického FEDu. Centrální bankéři poprvé od krize zlevnili peníze, což je chápáno jako první signál, že je v ekonomice něco špatně. Investoři na tento popud nakupují zlato a tím mohou udržet jeho cenu na 1 500 dolarech za trojskou unci.
2. Cesta k 1 600 dolarům otevřená
Proč by cena zlata měla vyrůst na 1 600 dolarů za trojskou unci? Podstatnou příčinu vidím ve zpomalování růstu čínské ekonomiky (od roku 1992 roste nejpomaleji) a nafukování bubliny na tamním trhu s nemovitostmi. Dluh čínských domácností roste, především díky hypotékám střední třídy, vzrostl o 70 %. Ceny nemovitostí míří vzhůru, což připomíná situaci v USA před rokem 2008.
Lukáš Jankovský (1980)
|
Čína tak může být jedním z potenciálních ohnisek krize, která se přelije do světové ekonomiky. Již nyní pociťuje slábnutí dynamiky čínského růstu Německo, pro něhož je Čína klíčový obchodní partner. Německu hrozí ještě jeden problém – největší evropská investiční banka Deutsche Bank. V prvním pololetí letošního roku byla donucena přijmout drastický restrukturalizační plán a propustit pětinu zaměstnanců. Krach této banky by bezesporu zasáhl celosvětový finanční systém a podnítil investory k přesunu svého majetku do bezpečných vod – do zlata a jemu podobných aktiv.
Otázkou rovněž zůstává, co se v horších časech stane se všemi penězi, které na trh umístil FED ruku v ruce s Evropskou centrální bankou. Systém pumpování levných peněz do ekonomiky je náchylný na vytváření bublin. Případná recese a jí vyvolaná neschopnost splácet levně pořízené úvěry může položit jednotlivce, firmy, ale i celé státy a následně pak jejich věřitele.
Splasknutí bubliny v takovém případě vede k rostoucí nezaměstnanosti a poklesu hodnoty akcií. Nutně tedy dojde k přelévání majetku do bezpečných vod zlata. Ostatně investoři podobnou strategii volili už v roce 2011. Zlato a akcie de facto fungují jako spojené nádoby, které na sebe velmi často reagují – když cena akcií roste, ekonomice se daří, cena zlata klesá a naopak.
Nic z výše uvedeného se pravděpodobně nestane do letošních Vánoc. Doufejme. Nicméně trhy kromě reálných událostí ovlivňuje ve velké míře sentiment investorů. Jsou to koneckonců jen lidé. A i špatné zprávy, které by něco z výše uvedených hrozeb naznačovaly, mohou investory znervóznit a otevřít cestu k růstu na 1 600 dolarů za trojskou unci zlata. Nebo ještě výše.
