Drahé kovy, jako je zlato či stříbro, neztrácejí v běhu času svou hodnotu. Jsou uchovatelem hodnoty i v době krizí. Do drahých kovů proto investuje řada lidí. Zájem drobných střadatelů o zlato však letos klesá. Důvodem je jeho vysoká cena. Kdo ale vsadil na zlato a část úspor v předchozích letech v době vysoké inflace přesunul do jeho nákupu, rozhodně neprodělal.
„Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 namísto ztráty úspor kvůli inflaci vydělali k dnešku okolo 10 procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, ale průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent,“ vyjádřil se ekonom Juraj Karpiš na investiční konferenci Vyšehradské fórum, která se konala letos v říjnu v Praze.
Co žene cenu zlata nahoru
Drahé kovy jsou dlouhodobě považované za relativně bezpečnou a stabilní možnost uchování kupní síly peněz. Odborníky je zlato považované za bezpečný přístav pro část úspor. Co ale žene jeho cenu nahoru?
„Cena zlata roste stále především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu,“ přibližuje Juraj Karpiš.
Česká národní banka (ČNB) v současnosti patří mezi centrální banky napříč světem, které nakupuji zlato. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo Česko v nákupech zlata roku na pátém místě na světě. Ve druhém čtvrtletí pak nakoupila ČNB téměř šest tun zlata a měla ho témě 42 tun. Další přikupování zlata přitom guvernér ČNB Aleš Michl nevylučuje.
Světové centrální banky zvyšují zlaté rezervy. Česko je páté nejaktivnější![]() |
„Není to strategie na zítra, ale na příští léta. Nespekuluji na cenu zlata zítra, přikupujeme ho proto, že má nulový korelační koeficient vůči akciím. Celkově je teď bilance udělaná tak, aby v dlouhodobém horizontu ČNB vykazovala zisk,“ vyjádřil se guvernér Aleš Michl na letošní říjnové konferenci Forbes Lepší Česko konané v Kalových Varech.
Zlato je podle Juraje Karpiše extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. „To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku,“ poznamenává ekonom.
Čas zlata teprve přijde
Důležitým faktorem pro budoucí poptávku po zlatě u investorů je podle ekonoma Karpiše stále trvající optimismus a dobrá nálada na akciových trzích. „Akcie jsou oceněny na téměř dokonalé budoucí zisky a obchodují se za své historicky vysoké násobky. Když mají trhy skvělou náladu, obvykle to není doba, kdy zlato dosahuje maximálních hodnot. Ten čas teprve přijde, a to i přes jeho současné rekordní hodnoty,“ předpovídá ekonom.
„Zlato letos od ledna vzrostlo na současné rekordní hodnoty přes 2 700 dolarů za troyskou unci. Do konce roku se může cena za trojskou unci dotknout hranice 2 800 dolarů a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně,“ říká Pavel Ryba, analytik společnosti Golden Gate.
Dalším důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle Juraje Karpiše stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě.
„Do karet hraje zlatu i americké prezidentské klání. Oba kandidáti totiž mají něco, co lze z pohledu finančníků považovat za riziko: Donald Trump má své obchodní ochranářství a cla. Kamala Harrisová zase má svou extrémně levicovou ideologii, která přináší zdanění bohatých a nejspíš i finančních transakcí. Ani jedno není pro peníze a investování dobré. Současně ale ani jedno nevadí zlatu,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.
Občané čekají na další vývoj ceny
Drobní kupující však v nákupech zlata přibrzdili a mnozí čekají na jakýkoliv pokles ceny. To, že cena zlata opravdu klesne, je ale podle odborníků velmi nejisté. Kdy je tedy správný čas nakoupit?
„Existují dva tábory drobných kupujících – ti, kteří denně sledují vývoj ceny zlata a nakupují až ve chvíli, kdy cena klesne, a ti, kteří nehledě na cenu pravidelně ukládají část úspor do drahého kovu. Ten první vyžaduje víc energie a času pro sledování burzovních zpráv a nákupy se provádí při větších částkách, u druhého zase kupující nakupuje nehledě na cenu a tu si pak průměruje,“ vysvětluje Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
„Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní,“ poznamenává Karpiš.
Skutečné historické maximum ceny zlata bylo podle expertů před 44 lety. „Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2 743 dolarů za unci (asi 64 000 korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima,“ uzavírá Juraj Karpiš.





















