Naši dávní předkové skrývali své poklady na dobře utajených místech, praprababičky schovávaly peníze v kredencích a matracích. To prarodiče už mohli využívat služeb bank, především v podobě vkladních knížek. A jak je to s úsporami dnes? Přestože Češi mají na výběr mnoho investičních možností, tři čtvrtiny z nich posílají peníze stále do banky, kde většinou končí na běžných nebo spořících účtech.
Kalkulačka |
Tedy na kontech úročených méně, než činí současná míra inflace, což v důsledku vede k jejich znehodnocování. S nadsázkou řečeno, investiční chování v české kotlině se od starých časů příliš nezměnilo.
A ono není divu. Moderní a aktivní přístup k vlastním úsporám se tady po druhé světové válce nemohl rozvíjet jako v demokratických státech na západ od našich hranic.
Komunistický režim nic takového neumožňoval. Proto i 30 let po sametové revoluci máme stále velké rezervy ve finanční gramotnosti. Je to stav, který se napravuje velmi pomalu a jemuž příliš neprospěly ani některé kauzy během kupónové privatizace. Spojení „investiční fond“ bylo dlouho považováno téměř za neslušné slovo.
Přesto je cítit, že se situace mění k lepšímu. Lidé dnes chtějí zhodnocovat své prostředky i jinak a lépe než jenom na účtech v bankách. Zvyšuje se zájem o využívání kapitálového trhu, roste poptávka po investování prostřednictvím fondů, které česká veřejnost vzala postupně na milost. Finanční gramotnost již řadu let stoupá, třebaže není stále taková jako v západních zemích. Měli bychom ji proto aktivně podporovat, nejlépe už od základních škol.
Hlásí se kvalifikovaný investor
Dobře rozumím tomu, že ne všichni si troufnou sami obchodovat na burzách s akciemi, dluhopisy, komoditami či dalšími produkty. K tomu je třeba hlubších vědomostí, neustálé sledování a vyhodnocování ekonomických výsledků, událostí i trendů. A zároveň ochota nést větší míru rizika, což ne vždy může českému konzervativnímu investorovi vyhovovat.
Ondřej Horák (1979)
 |
Jak tedy relativně bezpečně investovat a přitom dosáhnout na zajímavé výnosy? Jednu z možností představují takzvané fondy kvalifikovaných investorů (FKI), které se v posledních letech dostávají na výsluní zájmu.
Možná vás zarazí pojem kvalifikovaný investor. Kdo to vlastně je? Je to člověk, který disponuje nejméně jedním milionem korun a zároveň znalostmi, které odpovídají rizikovosti nebo zaměření daného fondu.
V Česku platí, že zakladateli takových fondů obvykle bývají kromě finančních institucí také úspěšní a známí investoři, kteří v minulosti dokázali na investicích dobře vydělat.
Ve fondech vidí cestu k rozšíření svých investičních aktivit a tím dávají příležitost ke spolupráci a zhodnocení prostředků i „normálním lidem“ s určitými finančními možnostmi a zkušenostmi a chutí se něčemu přiučit.
Dříve byly fondy kvalifikovaných investorů určené hlavně pro větší a movitější klienty. V roce 2016 se zákonem povinná minimální investice 3,5 milionu korun snížila na uvedený jeden milion, čímž se otevřela možnost oslovit s fondovými příležitostmi mnohem více investorů. Ve fondech kvalifikovaných investorů je nyní zainvestováno přes 185 miliard korun a zájem z řad menších investorů zejména v posledních letech roste.
Je libo startup, nebo whisky?
Nabídka produktů pro kvalifikované investory je rozmanitá, mohou si již vybírat z desítek fondů. Velké oblibě se těší nemovitostní FKI. Ty umožňují investorům účastnit se velkých realitních investic, na které by samostatně nedosáhli, například v oblasti logistiky, kanceláří nebo retailu.
Zajímavé jsou ale také investice do českých strojírenských podniků, IT, fintechových i startupových firem či zdravotnických a sociálních služeb. A nesmíme zapomenout na fondy profilující se v různých netradičních oblastech, například vína, destilátů nebo automobilismu.
Výnosy FKI se samozřejmě liší podle svého zaměření, k dispozici jsou konzervativnější strategie i potenciál vyšších výnosů při vyšším riziku. Věřím proto, že v budoucnu budou fondy kvalifikovaných investorů zaujímat v portfoliích investorů stále významnější místo.
A jak si vybrat ten správný fond pro svoji investici? V první řadě je potřeba klást důraz na správnou diverzifikaci, tedy rozložit investiční prostředky do více typů aktiv. Konkrétně fondy kvalifikovaných investorů by měly vždy tvořit pouze část celkového portfolia.
Dále doporučuji, aby investoři zvolili fondy „svého srdce“, které jim nabídnou blízkou i srozumitelnou investiční strategii, důvěryhodné správce a jasný poplatkový scénář.
