Studie společnosti GfK, Institutu pro výzkum trhu, ukázala několik překvapivých závěrů, což je ale možné připsat na vrub skutečnosti, že šlo o výzkum ve formě on-line interview (celkem 327 rozhovorů). Zainteresovaní tedy byli pouze investoři využívající internet.
Jedním z největších překvapení, které je nejspíše ovlivněno právě prostředím, v němž výzkum proběhl, je zaměření investorů na jednotlivé skupiny fondů. S přehledem totiž vyhrály fondy akciové, do nichž investuje 58 % respondentů. Fondy peněžního trhu na druhém místě s 35 procenty asi nikoho nepřekvapí. Méně než 10 % investorů vlastnících zajištěné fondy pak bylo dalším překvapením. "Internetoví investoři“ tak asi nepatří mezi konzervativní většinu, která se akciových fondů bojí. Důvodem zřejmě bude také to, že akciové fondy většinou tvoří dynamickou, ne většinovou složku portfolií a ostatní fondy pak tvoří doplněk podle toho, jak se investor staví k riziku (a jestli akciovou složku doplní zajištěnými, peněžními, dluhopisovými fondy apod.).
Mohu si to dovolit
Mnoho investorů považuje fondy za bezpečnější nástroj, než jsou samotné akcie a asi i proto jsou nejčastějšími důvody pro investování do nich zajištění rodiny (50 %), spoření na horší časy (41 %) nebo zajištění na stáří (36 %). Nepřekvapí motivace, která vede lidi k tomu, aby do fondů vůbec investovali. Většinu samozřejmě tvoří přání mít disponibilní úspory (42 %), což zjevně souvisí s předchozími důvody. Až pak následuje nespokojenost s mírou výnosnosti jiných forem investování (26 %) a diskuse o důchodech a důchodové reformě (23 %). Výplaty stavebního spoření, životní pojistky, dědictví nebo odstupného jsou spíše v pozadí, tyto události se přeci jen nevyskytují každý den.
Odborníci jsou zárukou úspěchu
Nejdůležitějším faktorem pro to, kam investoři uloží své peníze je pocit, že investované prostředky jsou v rukách odborníků (32 %). Důležité je také dobré jméno společnosti, která fondy distribuuje (30 %) nebo důvěra v investiční společnost (26 %). Transparentní dodatečné poplatky naopak důvodem ke koupi fondu nejsou (9 %). Neprůhlednost produktové nabídky je naopak nejčastějším důvodem proti investování do fondů (19 %), což asi není dobrou zprávou pro investiční společnosti s širokou nabídkou různých produktů. V jednoduchosti je prostě síla. Investory odpuzuje rovněž obtížný odhad rizika (18 %) a vysoké správní poplatky (10 %).
Nejoblíbenějším zdrojem informací je pro české investory internet (84 %), což ale vzhledem k formě výzkumu nepřekvapuje a je to třeba brát v úvahu. Dalšími zdroji informací jsou pak tištěná média (43 %), nezávislí finanční konzultanti (37 %) a samotné banky (34 %). Konečné rozhodnutí pak dělá každý investor sám (53 %), nebo po domluvě s partnerem (36 %). Do rukou správce majetku nedává rozhodnutí o investování prakticky nikdo a na radu přátel spoléhá 28 % investorů. Jak říká Jaroslav Jíra z agentury GfK Praha, "ačkoli jsou Češky a Češi vesměs otevření radám přátel a finančních expertů, konečné rozhodnutí dělá každý sám za sebe, resp. společně se svým partnerem.“
Dlouhodobé investice vedou
V rozdělení podle délky investice vedou s přehledem dlouhodobé investice na více než pět let (41,1 %), následovány jsou střednědobým investičním horizontem od dvou do pěti let (36,6 %). To je vcelku pozitivní zpráva a svědčí to o tom, že investoři už neberou investování jako pouhou spekulaci. Souhlasí to rovněž s tím, které typy fondů investoři upřednostňují. Co se týče informovanosti o vývoji své investice, téměř dvě třetiny respondentů sledují své investice alespoň jednou měsíčně a více než jedna čtvrtina (27 %) dokonce kontroluje stav svých prostředků minimálně jednou týdně. "Pokud tyto výsledky dáme do souvislosti s tím, že 41 % investorů uvádí, že jejich investiční horizont je delší než pět let, je jejich ‘hlad po informacích‘ poněkud překvapivý“, dodává Jíra.
I když jsou dlouhodobé investice v popředí zájmu investorů, velká část z nich ukládá peníze do fondů ve formě jednorázové investice (64 %) a 21 % z nich pak ještě zvyšuje svůj investiční majetek pravidelním investováním. Drtivá většina dotazovaných respondentů má ve fondech uloženou sumu ve výši do 10 000 EUR (72 %), 13 % od 10 000 do 20 000 EUR a 11 % od 20 000 do 50 000 EUR.
Většina investorů (60 %) je se svými fondy spokojena a v budoucnu se chystá do fondů opět investovat. Dalších 23 % respondentů je sice spokojených, ale v budoucnu si vyberou jinou formu investování. Nespokojených se svými fondy bylo celkově 17 % investorů, z toho 11 % vyčká se svým dalším rozhodnutím na další vývoj jejich investice a 3 % v budoucnu plánují přesunout své prostředky do jiného fondu.
Základem je rodina a zdraví
Za nejdůležitější hodnotu ve svém životě považují čeští investoři zejména rodinu, resp. vztah (84 %), zdraví (74 %) a možnost svobodného rozhodování. Naopak největší hrozbou je nemoc, finanční potíže (ztráta práce, chudoba), smrt blízkých, nemožnost zabezpečit rodinu a strach z války. „Jedná se tedy bezpochyby o spíše konzervativní cílovou skupinu“, vysvětluje pan Jíra.
