Dilema růstových a výnosových fondů
Nabídka růstových fondů skutečně výrazně převyšuje nabídku výnosových neboli dividendových fondů. Může za to (jak už to většinou v tržní ekonomice bývá) vyšší poptávka právě po tomto typu otevřených podílových fondů. Pojďme ovšem krok po kroku, což nás dovede k vysvětlení důvodu. Růstové fondy svým podílníkům nevyplácí výnosy v žádných intervalech. Podílník realizuje výnos (popřípadě ztrátu) v okamžiku jejich prodeje. Konečným ziskem je tedy rozdíl mezi prodejním a nákupním kurzem. V období mezi nákupem a prodejem jím držených podílových listů v podstatě pouze sleduje vývoj kurzu, avšak k výnosu se dostane až v okamžiku prodeje. Realizované zisky jsou u růstových fondů okamžitě reinvestovány. Doba držení podílových listů je plně v režii podílníka a v případě zájmu prodat podílové listy je investiční společnost povinna je od podílníka odkoupit zpět.
U výnosových fondů je situace poněkud odlišná. V jejich případě podílník obdrží zisk v pravidelných intervalech, kterými bývají zpravidla kalendářní roky. Takové fondy mají svoje kouzlo především v pravidelné výplatě výnosů, avšak mají v porovnání s těmi růstovými jednu velkou nevýhodu. Nutno podotknout, že za ni nijak nemohou.
|
Pro kompletní informace o podílových fondech navštivte naši specializovanou sekci ZDE |
Růstové fondy profitují z výhodnějšího zdanění
Zákon o daních z příjmů klasifikuje podílové listy do skupiny ostatních cenných papírů. V jejich případě je kapitálový výnos z prodeje osvobozen u fyzických osob v případě, že doba mezi nabytím a prodejem překročí časový test šesti měsíců. Existuje zde nutná podmínka pro uplatnění tohoto časového testu, kterou je nezahrnutí těchto PL do obchodního majetku. Pokud tedy někdo nakoupí podílové listy růstového fondu a prodá je za více než půl roku, pak je dosažený výnos zároveň čistým výnosem. V případě, že investor nedodrží zmiňovaný časový test, pak by měl podat daňové přiznání typu B a vyčíslit dosažený výnos ovlivňující základ daně.
U výnosových fondů je situace z pohledu zákona o daních z příjmů odlišná. Pravidelně vyplácený výnos je totiž upraven odlišným daňovým režimem a podléhá zdanění u zdroje prostřednictvím patnáctiprocentní sazby. Pro drobného investora z toho sice neplyne žádná daňová povinnost v podobě podávání daňového přiznání, avšak jeho peněženka je o 15 procent z výnosu lehčí. Sestavme si jednoduchý srovnávací příklad, jakou újmu přináší drobnému investorovi výnos plynoucí z výnosového fondu.
Růstový OPF Výnosový OPF
Nákup 10 000 PL v kurzu 1,00 Kč
Nákup jednoho PL v kurzu 10 000 Kč
Investice 10 000 Kč
Investice 10 000 Kč
Doba držení 1 rok
Doba držení jeden rok
Kurz po roce 1,08
Kurz po roce 1,08
Realizace zisku 800 Kč = čistý výnos
Výplata kupónu 800 Kč
Srážková daň 15% = 120 Kč
Čistý výnos 680 Kč
Vysvětlivky k tabulce: Přesně po roce držení se podílník rozhodne prodat PL. V případě růstového fondu došlo k překročení nutného časového testu a podílník realizuje čistý výnos. U dividendového fondu mu investiční společnost (činí tak zpravidla na jaře) vyplatí pravidelný výnos, avšak očištěný o patnáctiprocentní sraženou daň u zdroje.
Je tedy jasné, že rozdílná úprava zdanění dividendových výnosů plynoucích z držby cenných papírů a výnosů z prodeje odrazuje drobné investory od výnosových fondů. Pikantní na tom je, že právnické osoby mají na oba druhy fondů odlišný pohled. Představme si kupříkladu společnost nakupující podílové listy obou typů fondů. Pokud právnická osoba vykazuje zisk, pak o výnos realizovaný z prodeje podílových listů růstového fondu zvyšuje základ daně z příjmů právnických osob. Vzhledem k aktuální sazbě ve výši 31 procent odvede téměř třetinu z dosaženého výnosu finančnímu úřadu. Naopak pokud drží PL dividendového fondu a inkasuje dividendový výnos, pak zaplatí pouze srážkovou daň 15 procent a nezvyšuje si daňový základ. Pro upřesnění přidávám tabulku vymezující atraktivitu obou typů z pohledu vymezení investora.
Fyzické osoby Právnické osoby Růstové PF Výnosové PF Růstové PF Výnosové PF Kapitálový výnos Dividendový výnos Kapitálový výnos Dividendový výnos
Do 6 měsíců zdanit jako kap. příjem
Zdaněno u zdroje (srážková daň 15%)
Výnos zvyšuje základ daně (zdaněno sazbou 31 %)
Zdaněno u zdroje (srážková daň 15%)
Držba déle než 6 měsíců - osvobozeno
Z tabulky tedy vyplývá řekněme zrcadlový pohled na daňovou optimalizaci z pohledu fyzické a právnické osoby. Samozřejmě toto platí za předpokladu, že právnická osoba vykazuje zisk.
Preferujete růstové fondy oproti výnosovým? Mají výnosové fondy v podmínkách naší daňové legislativy vůbec budoucnost? Těšíme se na vaše názory.
