Čím má obligace delší dobu do splatnosti, tím větší je vliv různých rizikových faktorů (zejména kolísání úrokových měr a politických událostí) na ceny obligací. Častým zdrojem zmatků u obligací je rozdíl mezi celkovými výnosy a výnosem do doby splatnosti. Angličtina zde rozlišuje termíny returns a yields, pro které má čeština jediný výraz: výnosy. Laici jsou navíc často zmateni tím, že výnos do doby splatnosti se obvykle liší od hodnoty vyplácených kuponů. Vysvětleme si tyto rozdíly na příkladu.
-
Růst tržeb telekomunikačních společností je podmíněn technickým rozvojem: rozšiřováním telefonní sítě, růstem počtu uživatelů faxu, internetu a podobných služeb. Zkušenosti ukazují, že počet telefonních hovorů roste s druhou mocninou počtu uživatelů sítě. Navzdory poklesu cen hovorů v důsledku konkurence lze proto očekávat další růst tržeb. Mezi lety 1973 – 1993 poklesly ceny transatlantických hovorů zhrub na jednu osminu. Počet hovorů přes Atlantik však vzrostl nejméně dvacetkrát. V roce 1993 byl přitom objem datových přenosů ještě poměrně skromný.
-
Tento scénář je velmi reálný: jde o trend, který probíhá již řadu let, a v době psaní tohoto textu nebyly známy žádné náznaky jeho zlomu.
Analýza tedy vyznívá velmi optimisticky. Stane se skutečností? Čtenář bude mít možnost srovnat, jak její výsledky dopadnou v průběhu příštích let.
Poznámka z roku 2007: Debakl telekomunikačních společností
Během necelého prvního desetiletí 21. století byla výkonnost akcií drtivé většiny telekomunikačních společností špatná až katastrofální. Mohlo za to několik faktorů, z nichž podstatnou roli hrála extrémně ostrá konkurence. Dalším činitelem byly enormní náklady, které mnohé společnosti musely vynaložit na licence za vysílací kmitočty.
Deník The Wall Street Journal zkoumal koncem roku 1999, kterých deset akciových titulů přineslo během 90. let nejvyšší výnosy. Všech deset nejvýnosnějších akcií náleželo podnikům, které tak či onak pracovaly v odvětví informačních technologií. Naopak první desetiletí 21. století znamenalo zásadní zvrat trendu v jejich neprospěch. Renesanci naopak zaznamenaly do té doby dlouho opomíjené akcie těžebních společností a fi rem z odvětví těžkého průmyslu. Uhelné doly, ocelárny, chemičky a další odvětví "19. století" šly na dračku.
Co bude hitem burz příštích deset let?
Nikdo neví. Jsou velké šance, že půjde o ropu a jiné suroviny, jejichž zásoby v zemi nepřibývají, zatímco objem peněz v globální ekonomice roste. Možné však je, že se objeví úplně nové odvětví, anebo že některé opomíjené odvětví udělá comeback.
Ne, není možné přesně identifikovat budoucí růstová odvětví – a ani růst daného odvětví nezaručí růst všech akcií podniků, které v tomto odvětví působí. Otázky, které jsme uvedli na začátku této podkapitoly, nás však mohou uchránit od rizika, které není doprovázeno náležitým růstovým potenciálem. Ne každý risk totiž přináší zisk.
Úryvek je z knihy
"Investiční strategie pro třetí tisíciletí"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
