V době geopolitické nejistoty se investoři tradičně obracejí k aktivům, která mají fungovat jako ochrana hodnoty. Současná situace — pokračující válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě i obavy z vývoje globální ekonomiky — proto znovu zvyšuje zájem o zlato.
Vývoj ceny ale není vždy přímočarý. Zlato v posledních týdnech zažilo i pokles, a to navzdory eskalaci konfliktů. Důvodem je především silnější americký dolar, vyšší výnosy dluhopisů a očekávání déle vysokých úrokových sazeb. Tyto faktory totiž krátkodobě snižují atraktivitu zlata, které nenese žádný pravidelný výnos.
Dlouhodobě však zlato zůstává jedním z hlavních bezpečných přístavů. Investoři ho využívají především jako ochranu proti inflaci, geopolitickému riziku nebo oslabení měn.
Proč je zlato bezpečný přístav
„Zlato je tradičně považováno za bezpečný přístav hlavně proto, že není závazkem žádné vlády ani firmy, má vysokou likviditu a po staletí funguje jako uchovatel hodnoty. To platí i dnes, což potvrzuje chování investorů i centrálních bank. Jen je potřeba dodat, že bezpečný přístav neznamená bezkolísavé aktivum, protože krátkodobě může být zlato velmi volatilní,“ říká Jiří Tyleček, analytik XTB.
Podle Romana Pilíška, spoluzakladatele společnosti Zlaté rezervy, hraje zásadní roli také nezávislost zlata na finančním systému. „Drahé kovy v čele se zlatem jsou považovány za bezpečný přístav v době politické, ekonomické a společenské krize, zlato má zároveň schopnost předvídat ekonomické události. Zlato je neutrální rezervní aktivum, tj. jeho hodnota se neodvíjí od hospodaření žádného konkrétního státu,“ vysvětluje.
Velkou roli hraje dolar
Zároveň zlato, jak už jsme naznačili, často reaguje na vývoj amerického dolaru. „Zjednodušeně platí, že při jeho depreciaci cena zlata roste, což bylo patrné zejména v posledních dvou až třech letech,“ popisuje Václav Kinský, senior analytik INVESTIKA.
To zní složitě, ale vlastně je to jednoduché. Depreciace dolaru totiž znamená, že americká měna oslabuje a za stejný dolar si lze koupit méně než dříve. Protože se zlato obchoduje právě v dolarech, slabší dolar obvykle znamená vyšší cenu zlata. Jinými slovy — když dolar oslabuje, investoři mají tendenci přesouvat peníze do zlata, které je vnímáno jako stabilnější uchovatel hodnoty. To pak tlačí cenu zlata vzhůru.
Investice do historie: proč filatelie přežila války i pády trhů |
Cena kolísá, ale zůstává vysoká
Podle analytiků se zlato aktuálně pohybuje přibližně kolem hranice 100 tisíc korun za trojskou unci. V dolarech se cena v posledních týdnech drží v širším rozpětí přibližně mezi 4 200 až 5 200 USD za unci. Aktuálně se nachází zhruba uprostřed tohoto cenového rozmezí.
„Předpokládáme, že současné období vysoké nestability a cenové volatility na trhu bude jen dočasné a situace se stabilizuje s poklesem nejistoty společně se ostatními rizikovými aktivy,“ upřesňuje Štěpán Hájek, portfolio manažer J&T investiční společnosti.
Dlouhodobý výhled přesto zůstává spíše pozitivní. „Aktuálně se konsensus odhadů ceny ke konci roku 2026 blíží úrovni 5 tisíc dolarů za trojskou unci, přičemž nejoptimističtější predikce přesahují hodnotu 6 tisíc dolarů,“ říká Hájek.
Pro drobné investory tak současná situace znamená především to, že je potřeba počítat s výkyvy, ale zároveň nepodléhat krátkodobým změnám.
Držet, nebo dokupovat?
Většina odborníků se shoduje, že investoři by na tyto krátkodobé výkyvy trhu neměli reagovat impulzivně. Zlato by totiž nemělo sloužit jako krátkodobá spekulace, ale především jako dlouhodobá pojistka proti nejistotě.
„Určitě není dobré na každou geopolitickou epizodu reagovat nákupem nebo prodejem. U zlata většinou funguje lépe disciplína než časování trhu,“ potvrzuje Tyleček.
Podobně situaci vnímají i další odborníci. Pokud investor zlato v portfoliu už má, krátkodobé poklesy podle nich obvykle nejsou důvodem k prodeji. Smyslem zlata je totiž stabilizovat portfolio v nejistých dobách, nikoli přinášet rychlé zisky.
„Obecně zlato prodávat smysl nemá, pokud víte, proč jste ho do portfolia přidávali. Z dlouhodobého pohledu se zlato chová jako inflační pojistka a slouží jako stabilizační prvek portfolia,“ vysvětluje Marek Janečka, portfolio manažer J&T investiční společnosti.
Pro investory, kteří zlato v portfoliu zatím nemají, může být současné kolísání příležitostí k nákupu. Roman Pilíšek radí postupné investování: „Pokud někdo o nákupu teprve uvažuje, současné ceny jsou zhruba 15 procent pod vrcholy. Doporučujeme začít investicí přibližně ve výši jedné třetiny zamýšlené částky.“
České nemovitostní fondy mění mapu investic: sází stále více na Polsko |
Kolik zlata mít v portfoliu
A jak velkou část investičního portfolia by zlato mělo tvořit? Oslovení odborníci se shodují, že by mělo být spíš doplňkem. Liší se však doporučený podíl.
„Menší expozici ve zlatě může mít každý. Z dlouhodobého hlediska považuji za optimální množství kolem 5 procent portfolia,“ říká Ivo Bečvář, investiční analytik Sirius Finance.
Marek Janečka z J&T investiční společnosti vidí jako optimální, aby zlato tvořilo 5–10 procent portfolia. A podle Václava Kinského ze společnosti INVESTIKA může být podíl vyšší zejména v době nejistoty. „Běžně se podíl zlata v portfoliích pohybuje mezi 10–30 procenty, což můžeme vidět i u velkých investičních fondů,“ konstatuje.
Fyzické zlato...
Zlato dnes lze nakupovat několika způsoby. Nejčastější volbou je fyzické zlato, tedy investiční slitky nebo mince. Ty jsou dostupné v různých gramážích – od malých slitků o hmotnosti jednoho gramu až po kilogramové cihly. Pro běžné investory se nejčastěji používají slitky v řádu desítek gramů nebo investiční mince, které kombinují dobrou likviditu a přijatelnou přirážku.
Výhodou fyzického zlata je především to, že investor vlastní skutečný kov a není závislý na finanční instituci. Zároveň jde o hmatatelné aktivum, které lze v případě potřeby relativně snadno prodat prakticky kdekoliv na světě.
... ETF nebo těžaři
Alternativou jsou burzovně obchodované fondy (ETF), které kopírují cenu zlata. Tyto produkty umožňují investovat do zlata jednoduše přes investiční účet, podobně jako do akcií. Výhodou je vysoká likvidita, nižší náklady a snadný nákup i pro menší částky. Nevýhodou je, že investor nevlastní fyzické zlato, ale pouze finanční instrument navázaný na jeho cenu. Podle Štěpána Hájka se ale jedná o nejjednodušší cestu zejména pro drobné investory.
Další možností jsou akcie těžařských společností. Ty sice reagují na vývoj ceny zlata, zároveň však nesou i rizika konkrétní firmy, například náklady na těžbu, zadlužení nebo geopolitické riziko v místech těžby. Výnos těchto akcií tak může být vyšší než u samotného zlata, zároveň ale bývá i výrazně volatilnější.
Banky reagují na napětí ve světě, hypotéky prudce zdražily. Jaký bude další vývoj? |
Na trhu se objevují i padělky
Pokud padne vaše volba na fyzické zlato, je na místě zvýšená pozornost. Člověk by měl vždy nakupovat od prodejce, který je na trhu již nějakou dobu. První nákup ideálně realizovat v jeho kamenné prodejně. Zároveň je vhodné si ověřit nezávislé reference. Každý seriózní prodejce vás rád seznámí s procesem nákupu investičního zlata a vždy bude ochoten a schopen dané produkty podrobit kontrole měřením na certifikovaných zařízeních.
Na trhu se totiž objevují i padělky, některé jsou velmi kvalitně zpracované, například z čínských e-shopů. Nejde sice o masovou záležitost, ale ani o nijak výjimečnou situaci.
„Například loni k nám přišel muž ve středním věku a nabídl nám k odprodeji 100gramový zlatý slitek značky Münze Österreich. Slitek měl přesnou hmotnost, na první pohled pro laika nevypadal jako falešný. Na našich přístrojích jsme ale okamžitě identifikovali rozdíl v kovu. Muži jsme doporučili, aby se obrátil na Policii ČR. A na konci minulého roku jsme dostali zprávu o záchytu většího množství padělaných slitků značky PAMP,“ popisuje Roman Pilíšek ze Zlatých rezerv.
Vyšší riziko padělání je u větších gramáží. „Existují případy slitků vyplněných wolframem, který má podobnou hustotu jako zlato, ale výrazně nižší cenu,“ varuje Václav Kinský. Marek Janečka zároveň zdůrazňuje, že základní váhový test tím pádem v tomto případě nestačí. „Padělek s wolframem odhalí pouze ultrazvuk nebo rentgen,“ říká.
Investice do umění funguje jinak než finanční trhy, říká odbornice. Co je klíčové? |
Co ještě u fyzického zlata sledovat
Podle odborníků je proto důležité vybírat standardizované slitky nebo mince od renomovaných rafinerií. Ty jsou zpravidla opatřeny certifikací a dodávají se v originálním balení, které by nemělo být porušeno.
Václav Kinský doporučuje sledovat především mezinárodní standardy kvality: „Při nákupu fyzického zlata by měl investor dbát na to, aby slitky pocházely od rafinerií sdružených v asociaci LBMA a nesly označení „good delivery“. To garantuje ryzost 999,9, přesnou váhu i další standardy.“
Důležitým faktorem je také velikost slitků. Menší gramáže sice umožňují flexibilnější prodej, zároveň ale nesou vyšší přirážku nad tržní cenu zlata. Investoři tak často zaplatí výrazně více, než by odpovídalo hodnotě samotného kovu.
Na tento problém upozorňuje i Ivo Bečvář: „Čím menší slitek, tím vyšší přirážka nad tržní cenu. Pro dlouhodobé investory proto často dává větší smysl volit střední gramáže, které kombinují dobrou likviditu s nižšími náklady.“
Pozor by si investoři měli dát také na sběratelské nebo pamětní mince. Ty bývají často výrazně dražší než samotná hodnota zlata a nejsou vhodné pro čistě investiční účely. Roman Pilíšek upozorňuje, že právě nákup sběratelských mincí patří mezi časté chyby investorů, protože při zpětném výkupu se obvykle oceňuje pouze hodnota kovu.
Dalším často podceňovaným tématem je bezpečné uložení. Fyzické zlato je sice hmatatelné aktivum, zároveň ale vyžaduje ochranu před krádeží nebo poškozením. U menších objemů investoři často volí domácí trezor, u větších částek pak bankovní schránky nebo specializovaná úložiště. S tím jsou ale spojeny další náklady, které je dobré započítat do celkové investice.
